V roce 2000 došlo nečekaně k vyhlášení antropocénu, globálního věku člověka, ve kterém vliv lidstva na planetu údajně dosáhl úrovně řádově srovnatelné s většinou přirozených činitelů. Pro někoho je antropocén krizí, ba katastrofou, zatímco pro jiného příležitostí. Jednou je vědeckou hypotézou opírající se o různá měření a technická vymezení, jindy volnější uměleckou inspirací. Pro někoho je
Kniha je úvahou o osudech dvou mimořádných vynálezů lidstva: státu a jeho právu. Zahrnuje zejména úvahy o některých příčinách závažné krize, v níž se nejdokonalejší organizace lidské společnosti ocitla, a vizi dalšího vývoje. Kniha sestává ze tří částí: O státu a demokracii, kde se autor zamýšlí nad dělbou a destrukcí moci v euroatlantickém prostoru, O právu a rozumu, v níž předkládá svou
Kniha vyšla poprvé v Mnichově v roce 1915, německy byla dosud vydána devatenáctkrát. Přeložena byla do všech hlavních evropských jazyků. Jde o nejproslulejší a nejdůležitější autorův titul, který vznikl v době, kdy se duchovní vědy začaly vyrovnávat s konkurencí přírodních věd. Wölfflin se zde snažil nalézt objektivní kritéria pro zkoumání výtvarných děl postižením vlastního vidění coby aktu
Publikace zpracovává problematiku meziválečné školské reformy (19291939) v kontextu tzv. firemního města Zlína, prostoru pokroku, modernity, racionalizace, síly moderní techniky. Myšlenky racionalizace, taylorismu, zásad scientific management neovlivňovaly jen výrobu ve firmě Baťa, každodenní život ve Zlíně, ale i chod pokusných zlínských veřejných škol. Jejich cílem byla škola činná (learning by
Monografie přístupnou formou pojednává o několika zásadních otázkách moderní evoluční biologie. Soustředí se zejména na problematiku evolvability a dokládá, že evoluci podléhá i samotná schopnost se vyvíjet. Jak si přitom všímá „tuzemská“ teorie zamrzlé evoluce, evoluci evolvability ovlivňuje řada zajímavých procesů zahrnujících mimo jiné hromadění dále neproměnlivých prvků. Právě nejednoznačná
První díl této knihy ukázal, že komunikační systém založený na obrazech vytvořil expandující moderní člověk (Homo sapiens) v paleolitu Evropy, a to poměrně rychle, v daném stadiu své evoluce a v kontextu převratných historických událostí. Druhý díl sleduje další vývoj umění na světových periferiích, s vědomím, že v centrálních civilizačních oblastech mezitím přerůstá v novou kvalitu – v
Proč se básníci a jiní umělci tak často vyjadřují o vědě s pohrdáním? Proč bývá tak často vědecká literatura nudnější než telefonní seznam? Opravdu Newton svým slavným experimentem se skleněným hranolem a lomem světla zbavil duhu poetického kouzla? Biolog Richard Dawkins si podobné otázky ohledně smyslu, krásy a záhad našeho světa a lidské povahy kladl řadu let a své odpovědi na ně shrnul v
První systematické představení myšlenkového systému jednoho z nejvýznamnějších židovských učenců 16. století, jenž je sice přítomen v legendách, avšak jeho dílo je českým čtenářům dosud málo známé. Kniha se soustřeďuje na výklad Maharalových nábožensko- filozofických spisů a jejich klíčových témat, jimiž jsou například člověk a jeho úkol ve stvořeném světě, nový plán
Svoboda je poznaná nutnost. Na tuto poučku připisovanou K. Marxovi jsem si vzpomněl jednoho rána při procházce lesem. První, co mě napadlo, bylo, že to nedává valný smysl, že by se snad lépe hodilo: Poznaná nutnost vymezuje hranice svobody. Z podobných rozvah vznikl nápad, zkusit převyprávět některé problémy a výdobytky sociálních a obecněji humanitních věd očima technika. Vycházel jsem při tom
Druhá světová válka způsobila nejen obrovské materiální a lidské ztráty, ale také rozsáhlé migrace obyvatelstva. Repatriace polských občanů představovala tehdy významný mezinárodní problém. Stovky tisíc se jich při tom vracely přes Československo, které se díky své poloze ve středu Evropy stalo důležitou tranzitní zemí. Ve stejnou dobu, kdy do vlasti směřovaly statisíce polských repatriantů,
Ernst Jünger odchází do první světové války jako dobrovolník, poté co ve svých devatenácti opouští nenáviděná studia. Jeho rozhodnutí není politického ani nacionalistického rázu, nýbrž ryze egoistické povahy a je výsledkem adolescentní touhy po zkušenostech a dobrodružství. Po celou dobu pobytu na frontě si poctivě vede deník. Od prvního okamžiku v zákopech na přelomu let 1914/1915 až do počátku
Autor ve své knize vzpomíná na převratné události 20. století. Narodil se v Praze na Malé Straně, kde také prožil rané dětství. Později žil s rodinou na území dnešního Běloruska. V roce 1920 se účastnil polsko-bolševické války. Po napadení Polska hitlerovským Německem v září 1939 padl při ústupu do sovětského zajetí. Jako jeden z nemnoha unikl tragickému údělu polských důstojníků povražděných
Mezinárodní projekt, jehož se účastní univerzitní a akademická pracoviště všech slovanských národů. Dosud bylo od roku 1965 zpracováno a vydáno patnáct fonetických a lexikálních svazků v různých slovanských zemích. Dialektologické oddělení ÚJČ AV ČR, v. v. i., zpracovalo mapy a komentáře pro fonetický svazek Reflexy *tort, *tolt, *tert, *telt, *ort, *olt; který vychází pod českou redakcí.
Tato kniha vás zavede do prostředí severní Evropy 17. a 18. století. V té době putovala do vzdálené „půlnoční země“ více než desítka diplomatických zástupců rakouských Habsburků, často v doprovodu početného služebnictva, šlechtických společníků, duchovních, agentů i rodinných příslušníků. Ke Švédskému království měli Středoevropané v mnoha ohledech specifický vztah – tradičně patřilo mezi
Jsou lidé ve své podstatě hierarchické, nebo rovnostářské bytosti? Kniha Hierarchie v pralesích se na tuto otázku pokouší odpovědět zkoumáním evolučních kořenů našeho sociálního a politického chování. Na základě rozboru rozličných modelů chování lidských i lidoopích společenství předkládá antropolog Christopher Boehm tezi, že rovnostářské formace jsou vlastně hierarchiemi, v nichž slabí spojují
První svazek čtyřdílné kolektivní publikace věnované dějinám Československé akademie věd (ČSAV) zpracovává první dekádu její existence, kdy v jejím čele stál Zdeněk Nejedlý. Zároveň líčí okolnosti založení této klíčové instituce vědy druhé poloviny 20. století. Publikace zkoumá vývoj celé instituce, stejně jako proměny sboru členů a vedení ČSAV v širokém politickém a společenském kontextu.
Kniha přináší údaje o biologii a ekologických nárocích sta a jednoho druhu slunéček žijících ve střední Evropě. Většina druhů je ilustrována fotografiemi dospělých brouků ze sbírek nebo i z přírody. Pro menší část druhů jsou uvedeny i fotografie larev a kukel. Určovací klíče dospělých brouků a larev umožní určovat exempláře jak na základě diagnostických znaků pro triby, rody a druhy, tak podle
V roce 2017 uplynulo 110 let od narození a současně 40 let od smrti Jana Patočky, nejvýznamnějšího českého filosofa 20. století. Taková jubilejní příležitost se stala výzvou nejen k očekávaným a spíše formálně oslavným proslovům, ale také k veřejnému filosofickému zamyšlení nad významem a celkovým smyslem filosofického díla profesora Jana Patočky. Dne 28. března 2017 se na půdě Filosofického
Tato monografie o Emilu Háchovi se soustředí nejen na roli prezidenta druhé republiky a protektorátu Čechy a Morava, ale i na celý jeho život od jihočeského dětství přes působení mladého právníka a vlastence spojeného s českou samosprávou v habsburské monarchii až po roli nejvyššího soudce první republiky. Věnuje se historickému kontextu všech těchto období českých a československých dějin a v
Kniha se zabývá osudy židovských majitelů lékáren a farmaceutů v Československu v letech 1938–1945. Vychází z jejich profesního, společenského a sociálního postavení před druhou světovou válkou a sleduje jejich životy během šoa s ohledem na odlišnou politickou situaci v různých částech zaniklého státu. Autor připomíná rovněž osudy některých vědců nebo podnikatelů ve farmaceutickém průmyslu.