Snad to čtenář přijme a třeba uvítá - Toulky odbočí! O české minulosti v nich mnoho nebude. Autor nás tentokrát zve na cestu za osudy posledních Habsburků. Proč? Byli to přece naši legitimní vládci. A tak se dočteme o Františku Josefovi, jeho matce Žofii, císařovně Alžbětě a mnoha dalších významných osobnostech této doby, kterou uzavřel atentát na arcivévodu Františka Ferdinanda a jeho ženu Žofii
V této knížce se budeme toulat především starověkým Řeckem, a tak navštívíme Mykény, Athény, Spartu, Delfy a další známá místa. Dozvíme se mnoho zajímavého o trójské válce, mykénském zlatě, řeckých bozích i mytologii, filosofii a divadle. Rovněž si připomeneme významné bitvy starověku - u Marathónu, Thermopyl, Salamíny a Platají, kde se řecká vojska střetla s Peršany.
Příběhy z doby, kdy zaostalý a chudý agrární národ s neúplnou sociální skladbou, bez vlastní šlechty a buržoazie, bez politické reprezentace, se zimomřivou eklektickou kulturou, v podivuhodném vzestupu zamířil nejprve k sebepoznání, k sebepotvrzení, posléze i k státní samostatnosti. V této portrétní galerii defiluje František Palacký, Josef Mánes, Josef Kajetán Tyl, Miroslav Tyrš, Bedřich Smetana
Jsme u významného milníku českých dějin. U památného letopočtu 1526. Tehdy, 29. srpna, byla nečekaně přetržena pětapadesátiletá éra panování Jagellonců v českém státě. Dvacetiletý Ludvík Jagellonský byl bleskově poražen v bitvě s tureckými nájezdníky u Moháče a na útěku z bojiště se utopil v tamních močálech. A tak brzy po nešťastné bitvě získal českou královskou korunu Ferdinand I. Habsburský.
ak jako v předchozím díle Toulek povedou naše kroky opět převážně první polovinou 19. století. Ohniskem vývoje byla tehdy vyspělejší západní část kontinentu, zejména Francie a Anglie. Odtud se dějinné podněty šířily směrem na východ. A zatímco z Anglie přicházely zejména impulzy průmyslové, Francie sytila Evropu idejemi. V zatím posledním, sedmém díle Toulek, se dočteme o období od konce
Ocitáme se na prahu 13. století. V éře vrcholného feudalismu. Osídlování dosud neobydlených prostor mění tvář krajiny. Přibývá obdělávané půdy. Rodí se středověká města - střediska řemesel i obchodu. Upevňuje se i český feudální stát, roku 1212 se Zlatou bulou sicilskou stává dědičným královstvím. Druhý díl historického cyklu mapuje dobu od časů Přemysla Otakara I. do nástupu Habsburků
V období, o němž budeme vyprávět, začali Češi, přidrženi svými historickými osudy, v procesu tzv. národního obrození krok za krokem likvidovat ztráty a manka vůči civilizovanější části Evropy. V jakémsi sebezáchovném pudu tehdy vycítili, kam patří: tíhnutí k západoevropské křesťanské civilizaci zvítězilo.
Habsburské dynastii po roce 1700 chyběla panovnická krev. Muži vymírali, noví nepřicházeli. Celkem 56 roků se ve španělské ani rakouské větvi rodu nenarodil chlapec, který by přežil raný věk. A tak mohykán bez dědice císař Karel VI. musel legitimovat tenkrát nezvyklé nástupnictví - po přeslici. Obtížným prosazením tzv. pragmatické sankce nakonec dokázal předat trůn nejstarší z dcer, Marii Terezii.
Přijměte pozvání na cestu proti času. Na výlet do míst, kde dnes žijeme. Chceme se toulat minulostí, sem tam se zastavit, prodlít a naslouchat ozvěně, jež doléhá až k nám do přítomnosti. V hluku moderní doby je ta ozvěna takřka neslyšitelná. Přesto zní ve všem našem počínání... První díl velice oblíbeného historického cyklu nás zavádí do období od nejstarší doby kamenné po práh vrcholného
Pobělohorské období českých dějin dodnes podvědomě spojujeme především s rozmanitými zápory a stíny "temna". Ale barokní éra měla ve skutečnosti i mnoho světlých a půvabných stránek, jak začneme v tomto našem vyprávění postupně zjišťovat. Čtvrtý díl líčí období od bitvy na Bílé hoře (1620) do nástupu Marie Terezie (1740).
Triumvirát géniů národní hudby – takové je téma i název již 16. dílu Toulek českou minulostí. Kniha zachycuje životní osudy tří zakladatelů naší novodobé hudební kultury. Příběh Bedřicha Smetany je sklenut mezi jeho více než problematickým mládím a tragickým životním závěrem, kdy neslyšící tvůrce v úžasném vzepětí sil vytváří svá největší díla. Bohem políbený a Bohu vždy vděčný Antonín Dvořák