Sedmnáctý díl Toulek českou minulostí se v první části věnuje historii pražské německy a hebrejsky psané literatury. Přibližuje příběhy pražských autorů, kteří dosáhli proslulosti skutečně světové, zejména Franze Kafky, Rainera Marii Rilka, Egona Ervina Kische či Gustava Meyrinka. V následujících kapitolách vyvstanou postavy velkých českých básníků z přelomu 19. a 20. století: Jana Svatopluka
Kniha vychází k 550.výročí mírových snah krále, který předběhl svou dobu o několik století. V jeho žilách nekolovala královská krev. Za normálních okolností, v poklidnějších časech, by proto neměl na panovnické žezlo nárok. Jako pouhý šlechtic se v tehdejší přísně hierarchizované společnosti ocital o schůdek níž – k trůnu mohl leda v pokleku zhlížet. Přesto se jako jediný a současně poslední Čech
Třináctý, předposlední díl známého historického cyklu se v souboru dílčích témat věnuje období přelomu 19. a 20. století, kdy po dovršení národního obrození mladá česká společnost svou všestrannou aktivitou doháněla vývojové opoždění a některými překvapivými úspěchy či pokroky nabývala sebevědomí, tak potřebného pro brzké obnovení a budování samostatného státu. Nejnovější svazek Toulek přibližuje
12. díl oblíbeného historického cyklu Petra Hory-Hořejše je portrétní galerií největších českých osobností z časů před 1. světovou válkou. Čtenář v ní najde životní příběhy a portréty řady vynikajících skladatelů v čele s Leošem Janáčkem, malířů (mj. Antonín Slavíček a Jiří Mucha), vědců a lékařů (zejména Josefa Thomayera), ale také mužů ze světa podnikání (Tomáš Baťa, Laurin a Klement). Český
V 11. svazku populárního historického cyklu autor nabízí především panoramatický obraz "života všední dnů" české společnosti na přelomu 19. a 20. století. Vyprávění je pestrou faktografickou mozaikou o stylu života a práci, bydlení, školství, platech a výdělcích, cenách, rodině a manželství, trávení volného času i o dalších aktivitách tehdejších lidí. Proto jsou součástí knihy i obdobně pojaté
Již desátý díl oblíbených toulek českou minulostí se tentokrát zabývá velkými umělci konce 19. století, a to Antonínem Dvořákem, Josefem Václavem Myslbekem, Janem Nerudou a Mikolášem Alšem.
Snad to čtenář přijme a třeba uvítá - Toulky odbočí! O české minulosti v nich mnoho nebude. Autor nás tentokrát zve na cestu za osudy posledních Habsburků. Proč? Byli to přece naši legitimní vládci. A tak se dočteme o Františku Josefovi, jeho matce Žofii, císařovně Alžbětě a mnoha dalších významných osobnostech této doby, kterou uzavřel atentát na arcivévodu Františka Ferdinanda a jeho ženu Žofii
Příběhy z doby, kdy zaostalý a chudý agrární národ s neúplnou sociální skladbou, bez vlastní šlechty a buržoazie, bez politické reprezentace, se zimomřivou eklektickou kulturou, v podivuhodném vzestupu zamířil nejprve k sebepoznání, k sebepotvrzení, posléze i k státní samostatnosti. V této portrétní galerii defiluje František Palacký, Josef Mánes, Josef Kajetán Tyl, Miroslav Tyrš, Bedřich Smetana
Ocitáme se na prahu 13. století. V éře vrcholného feudalismu. Osídlování dosud neobydlených prostor mění tvář krajiny. Přibývá obdělávané půdy. Rodí se středověká města - střediska řemesel i obchodu. Upevňuje se i český feudální stát, roku 1212 se Zlatou bulou sicilskou stává dědičným královstvím. Druhý díl historického cyklu mapuje dobu od časů Přemysla Otakara I. do nástupu Habsburků
Triumvirát géniů národní hudby – takové je téma i název již 16. dílu Toulek českou minulostí. Kniha zachycuje životní osudy tří zakladatelů naší novodobé hudební kultury. Příběh Bedřicha Smetany je sklenut mezi jeho více než problematickým mládím a tragickým životním závěrem, kdy neslyšící tvůrce v úžasném vzepětí sil vytváří svá největší díla. Bohem políbený a Bohu vždy vděčný Antonín Dvořák