Stranou velkých dopravních cest míjely světové události uplynulých staletí tento kout téměř beze stop. Pod záštitou červené růže v bílém poli, kterou má náš zeměpán ve znaku se daří obchodu i řemeslům ve skromné míře a způsobem, který se nijak neliší od života našich otců a praotců. Jistě jste navštívili Rothenburg ob der Tauber v Bavorsku, město, které se našemu velmi podobá. Tu i tam jsou stará
Publikace zachycuje vzpomínky čs. legionáře Antonína Matejska (1888-1961), který nastoupil v první světové válce do rakousko-uherské armády a byl odvelen v rámci 18. pěšího pluku na východní frontu. Po měsíci upadl do zajetí, v němž trávil další 4 roky, dokud se nenastoupil do československých legií, v jejichž řadách působil až do svého návratu do Československa v roce 1920. Vedle Matejskova
Hlavním cílem předkládané publikace je přiblížit nebývale zajímavou a mnohovrstevnou osobnost pražského světícího biskupa Antonína Podlahy, od jeho narození před třemi lety uplynulo 150 let. Publikace je rozčleněna do tří části, první je věnována výlučně Podlahově osobnosti, druhá sleduje dobový kontext jeho působení a třetí hledá odpověď na otázku, nakolik byly Podlahovy badatelské aktivity v
Migrace představuje velice zajímavé téma, ke kterému je možné přistupovat různými způsoby. Výzkumy mohou probíhat v rovině kvantitativní i kvalitativní. Autor se na příkladu českobudějovického panství snažil prokázat, že zmíněné úhly pohledu se vzájemně nevylučují, ale vhodně doplňují. V českém prostředí nebyl až dosud prováděn žádný výzkum, jehož prostřednictvím by bylo analyzováno velké
Další pokus o prezentaci českého moderního exlibris se opírá o slovník výběru cca 990 tvůrců (vydělených snad z tisíců autorů a zhotovitelů knižních značek několika generací) od sklonku 19. do začátku 21. věku, dokumentovaný relativně obsáhlým výběrem více než 1500 exlibris a bibliografií.
Operní pěvkyně, národní umělkyně Marta Krásová, laureátka Státní ceny a nositelka Řádu práce pět let členka opery Slovenského národního divadla v Bratislavě. Třicet osm let členka opery Národního divadla v Praze. Jako host účinkovala na mnoha jevištích v Evropě a Americe.
Zvláště v poslední době si malířské dílo Karola Molnára, prokazující výraznou uměleckou kvalitu a vzácnou dokumentární hodnotu našlo cestu k divákovi. Jeho obrazy je možné vidět jak v galeriích, tak i v soukromých sbírkách. Vnímání tohoto tvůrce konečně nabralo šťastný kurs a jeho odkaz je tak v současnosti nabízen v dostatečné šíři a odhalován do početných detailů. Molnár probouzí údiv pro své
Hospodářská síla, politický vliv a sociální prestiž byly v českých zemích v polovině 19. století koncentrovány převážně na straně německého obyvatelstva. Vedle kulturní a politické oblasti měli Češi ambice vyrovnat se v habsburské monarchii privilegovaným Němcům rovněž na poli hospodářském. Akcionářský pivovar na Smíchově patřil mezi první společnosti založené nacionálně českým kapitálem a
Po dobu trvání první světové války "pomáhaly v boji" tisíce druhů úderných plakátů, z nichž zúžený výběr s důrazem na ty vytvořené ve Velké Británii a USA, představuje předkládaná monografie. Ve spolupráci s Vojenským ústředním archivem Praha je vydána zajímavá publikace, která svým rozsahem a zaměřením nemá v celé naší historii obdoby. Dosud se objevovaly pouze překlady knih na toto téma
Neúplné nebo smíšené rodiny, obvykle vnímané jako problém, průvodní jev zásadních sociálních proměn či dokonce krize společnosti 20. a 21. století, nejsou v dějinách evropského obyvatelstva ničím novým. Vysoká úmrtnost lidí v produktivním věku a nové sňatky vdovců a vdov měly v minulých staletích podobný efekt jako dnešní rozvodovost. Předčasný rozpad rodiny, jakkoli mohl být pro své aktéry
Korespondence rytíře Šťastného Václava Pětipeského představuje mimořádně bohatý soubor písemností k prohloubení studia sociálních, hospodářských i vojenských dějin sklonku předbělohorské doby. Následující stať pojednává o nejvýraznějších oblastech, jež přibližují každodenní život sledovaného rytíře od jeho výchovy, přes přijetí role osiřelého správce zděděných statků, prvních válečných zážitků a
Korespondence rytíře Šťastného Václava Pětipeského představuje mimořádně bohatý soubor písemností k prohloubení studia sociálních, hospodářských i vojenských dějin sklonku předbělohorské doby. Následující stať pojednává o nejvýraznějších oblastech, jež přibližují každodenní život sledovaného rytíře od jeho výchovy, přes přijetí role osiřelého správce zděděných statků, prvních válečných zážitků a
Monografie přibližuje osobnost Aloyse Skoumala (1904–1988), kterého autorka konfrontuje se všemi sférami kultury dvacátého století, do nichž během svého života aktivně vstupoval a zanechával v nich svou stopu. Na základě studia zdrojů, jež formovaly jeho duchovní svět, dochází k závěru, že vědomě přenesl nonkonformní pozici staroříšského Josefa Floriana do zcela odlišných podmínek prostředí i
Zpáteční lístek do posledního ráje Oty Pavla je vyznáním kraji mého dětství. Především je však vyznáním velkému člověku Otu Pavlovi. Byl básníkem píšícím prózou. Byl spisovatelem, který – tak jako mně – vstoupil do života nekonečné řadě čtenářů a posléze i filmových diváků a posluchačů v mnoha zemích světa. Ve své knize jsem použila úryvky z korespondence a Pavlovy tvorby, neboť poodhalují jeho
Kniha se soustřeďuje na otázku, jakou představu si mohli o Rusku a Polsko-litevském státě vytvořit čtenáři prvních novin. Její autorka pracovala především s ručně psanými novinami, které hrály v evropském zpravodajství významnou roli od poloviny 15. až do konce 17. století. Byly určeny členům panovnického dvora a jiným vlivným osobám, avšak prostřednictvím korespondence i ústní fámy pronikaly
Tato kniha mapuje život lidí od řeky Vltavy v blízkém okolí Podolska, které vešlo ve známost hlavně díky dvěma unikátním mostům – Lannova řetězového mostu Arcivévody Štěpána a Hlavova Podolského mostu, jejichž historie je v publikaci také zachycena. Zajímavé je povídání o převoznickém řemesle, zmíněn je Honsův mlýn, všední i sváteční chvíle prostých lidí, jejich oblékání, obživa, bydlení. To vše
Hospodářské krize jsou atributem moderní doby. Mají nejen rozměr hospodářský, ale i své rozměry sociální, politické, ba i kulturní či mravní. Formují podoby ekonomik, vzorce lidského chování, myšlení. Přináší životní tragédie podnikatelům, stejně jako zaměstnancům a jejich rodinám. Již několik generací odborníků i laiků se táže po jejich příčinách a způsobech, jak jim čelit. Mnozí došli k názoru,
Antologie osmnácti irských povídek Ni králi, ni císaři poprvé vyšla v roce 1965. Soubor, který uspořádal a přeložil Aloys Skoumal, tehdy nazval historik Josef Polišenský „mistrovským“. Kniha totiž představila nejen reprezentativní výbor irské povídkové tvorby první poloviny dvacátého století, ale výběrem zachytila i vývoj pohnutých irských dějin této doby a jejich prožívání konkrétními lidmi. V
V blízkosti třeboňského rybníka Svět stojí pozoruhodná stavba. Ukrývá se mezi lesními velikány. Dýchá melancholií, vznešeností, tajemstvím. Je to chrám smrti, v němž mrtví Schwarzenbergové sní svůj věčný sen. Přitahuje naši pozornost jako vše, co nedokážeme racionálně vysvětlit a přesně pojmenovat. Co se skrývá pod závojem smuteční fasády? Co znamenala smrt pro představitele významného
Předpokládaný výbor autorských, resp. spoluautorských studií a statí Jiřího Šouši, významného českého badatele o dějinách českého zemědělství, peněžnictví, právních, hospodářských, sociálních dějin a v neposlední řadě i dějin správy a pomocných věd historických, je výborem symptomaticky dokumentujícím těžiště jeho odborného zájmu. Nemá však být jen potěšením a poctou jubilantovi. Sleduje i cíl