Román uznávaného švédského spisovatele Torgny Lindgrena (1938–2017) z roku 1991 klade otázku, kde leží hranice mezi skutečností a fikcí, co je pravda a co je lež, a zdali je falsifikát opravdu jen podvodnou nápodobou skutečnosti, anebo už jde o samostatnou, novou skutečnost?! Autor zachází ještě mnohem dál a ústy svých tradičně bizarních hrdinů vyslovuje myšlenku, že falsifikát je dost možná ten
V nové knize edice Dny, které tvořily české dějiny autor živě a barvitě líčí událost, která je obecně známá především z Vávrova filmu Jan Hus, totiž zatčení a popravu tří mladíků, kteří se „provinili“ vyrušováním při kázání v kostele. Celá událost je zasazena do širokého kontextu tzv. odpustkových bouří v Praze roku 1412 a jejich důsledků, včetně kostnického koncilu. Autor, vědecký pracovník
Autorská publikace zachycuje více než tři desítky pražských lokalit jako nositelů dávno již uzavřených příběhů, které však mají nesporné kouzlo a právo na svoje tajemství. Polozapomenuté osudy obyvatel starých domů, významné chvíle objektů, jež dávno neplní svoji původní funkci, anebo naopak místa, která slouží svému účelu navzdory času, jenž uplynul – pražské chrámy, paláce, domy, parky, vinice,
Osou románu jsou několikadenní události v životě židovského osadníka středních let Avrahama, který pod svou střechu přijme mladého Davida, sionistu na útěku, fanatického stoupence boje za samostatný stát, jemuž po dopadení hrozí smrt. Na tuto osu, která je sama o sobě zdrojem napětí, se napojují osudy spousty židovských imigrantů, jejich vzájemné soužití i vztahy s arabským obyvatelstvem,
Francouzská autorka Katrina Kalda je původem Estonka, ale od deseti let žije ve Francii. Její prvotina Estonský román (Un roman estonien) z roku 2010 vyšla v překladu Heleny Beguivinové v pražském nakladatelství Havran v roce 2015. Zatímco Estonský román byl svým způsobem literární hříčkou, druhý román Katriny Kaldy vychází ze syrové reality. Dalo by se říct, že v Aritmetice bohů se Kalda věnuje
Silně autobiografický Anděl zapomnění rakousko-slovinské spisovatelky Maji Haderlapové je literárním příspěvkem k tématu osudu korutanských Slovinců. Zprvu příběh zdánlivě splňuje všechny atributy romantické venkovské idyly, záhy však osudy jednotlivých členů rodiny začnou jakoby prorůstat do košaté koruny stromu etnické problematiky, týkající se slovinské enklávy v Rakousku. Z idyly se postupně
„Jsem mladý a bohatý; a jsem nešťastný, neurotický a sám. Pocházím z jedné z nejlepších rodin na pravém břehu Curyšského jezera a mám rakovinu,“ píše Fritz Zorn místo úvodu. Závažné onemocnění, jež ho postihlo, se stává jakýmsi sítem všech myšlenek a postřehů, které jako jednotlivé kousky mozaiky postupně skládají knihu. Autor se snaží jako spisovatel interpretovat tento zdravotní „hendikep“
Charles Nodier (1780–1844) byl všestranný spisovatel, který – odkojen německým a anglickým romantismem – pomáhal novému směru razit cestu do Francie. Krušné zážitky z doby revolučního teroru a tragické ztráty v okruhu jeho blízkých ovlivnily pesimistické ladění jeho tvorby, ze které nejvýrazněji vystupují zejména povídky a novely s tajemnými náměty, v nichž hraje rozhodující úlohu zjitřená
K proslavení povídky Piková dáma s ústředním tématem touhy po penězích jistě přispěl i P. I. Čajkovský, jehož stejnojmenná opera ve světovém kontextu dokonce předčila popularitu románového příběhu Evžena Oněgina, nemluvě o 14 filmových verzích. Také příběh Kapitánovy dcery, vsazený do dramatické kulisy charakterizované rozporuplnou postavou ruského povstalce, kozáka Pugačova, není českému čtenáři
Román Štěkání na měsíc z roku 1997 pochází z pera výrazného moldavského spisovatele Aurelia Busuioca (1928–2012), který je dnes v Moldavsku již považovaný za klasika. Jde o hlubokou sondu do složitých zákrut současného dění, jež započalo na samém konci 20. Století, kdy společnost ve východní Evropě zahájila přerod k demokracii. Hlavním hrdinou však není člověk a jeho konkrétní, silný lidský
Příběhy generace našich dědů mohou být stále poutavé a v mnohém aktuální, jak dokazuje i vyprávění rumunského Arména Varujana Vosganiana (anebo také arménského Rumuna) Kniha šepotů. Jeho líčení je vpravdě širokospektré a obsahuje nejen 20. století, i když převážná většina děje se odehrává právě v něm. Zahrnuje masakry Arménů na konci 19. století i genocidu za první světové války a následný
Hlavním tématem autorova druhého románu Knížka je historie spisovatelovy rodiny a vztahy mezi jeho nejbližšími. Prozaik odhaluje tajemství a osudy tří generací, od druhé světové války přes výjimečný stav až k současnosti. Jde o skutečnost smíchanou s fikcí a není dost dobře možné jedno od druhého oddělit. Autor vypráví příběh prostřednictvím nejrůznějších předmětů, a vždy do toho krátce zasáhnou
Děj románové prvotiny se vrací do autorčiny vlasti posledních desetiletí 20. století a přibližuje počátky hnutí za estonskou samostatnost. Hlavní postavou je neurotický intelektuál August, jehož tíží svědomí. Otázka, proč tomu tak je, se prolíná celým textem a udržuje čtenáře v napětí. August se v polovině 90. let seznámí s úspěšným podnikatelem a bývalým disidentem Eerikem a díky němu začíná
Ferdinand Weinberger a Vilém, děd a vnuk, žijí ve společné domácnosti a dennodenně jsou vystavováni nelehkým zkouškám, které před ně staví jediná žena – manželka a babička. Hana Weinbergerová však není ani typická manželka, ani běžná babička, i když v obou případech jde o milující ženu, která však svým nonkonformním přístupem k životu staví laťku tolerance příliš vysoko. Ne každý v rodině je
Kniha o židovské Praze, jejích památkách a především osobnostech, které tudy prošly, je pokusem zobrazit jednu z nejvýznamnějších, ale bohužel již zaniklých kultur, jež v minulosti tvořila nedílnou součást česko-německo-židovského společenství. A byla to právě tato kultura, která Praze vtiskla neopakovatelnou atmosféru a ráz typického středoevropského města své doby. Kniha je ovšem také jakýmsi
Tato kniha dejme tomu „historického bulváru“ přináší stovku příběhů partnerských vztahů známých i méně známých osobností českých dějin, počínaje Oldřichem a Boženou přes Karla IV., Rudolfa II., Jana Amose Komenského, Karla Hynka Máchu či Boženu Němcovou až k Oldřichu Novému nebo Lídě Baarové. Autor si všímá zejména jejich soukromého života, o němž se v různých encyklopedických příručkách čtenář
Mnohovrstevnatý a nikterak jednoduchý příběh románu Konec jedné ságy se odehrává v několika časových i místních rovinách. Část děje prožívá asi desetiletý chlapec žijící v izolaci prominentní čtvrti padesátých let minulého století, odkázaný na společnost prarodičů a přátelství dvou dětí ze sousední vily, které stihl podobný osud. Tato dějová linie se proplétá s dědečkovým vyprávěním o historii
Toma Novac, ústřední postava románu Adam a Eva (1925, Adam şi Eva), založeného na teorii o převtělování duší a prvotní jednotě ženského a mužského principu, padne za oběť žárlivosti ruského emigranta Stěpana A. Poplinského. Na smrtelném loži v sanatoriu doktora Filostrata znovu prožívá všech svých sedm životů, kdy byl postupně pastýřem ve starověké Indii, správcem provincie v Egyptě, písařem v
Alegorické pohádkové podobenství o povedené-nepovedené rybě, která má problém udržet směr, s plaváním je trochu na štíru, a tak raději chodí po dně, protože má nohy. Jenže i když se někdo narodí nedokonalý, ještě to neznamená, že je k ničemu. Ryba Chyba má sice špatný zrak a nosí brýle, ale umí číst. Je jiná než ostatní ryby, a možná právě proto jako jediná dokáže zachránit domovský rybník, který
Román Tajemství se ve Francii dočkal již 7. vydání a podle něj natočil Claude Miller v roce 2007 stejnojmenný film s Cécile de France a Patrickem Bruelem v hlavních rolích. Román je silnou osobní výpovědí jednoho neduživého, ale inteligentního a vnímavého jedináčka, který tuší, že není tím synem, jakého si jeho rodiče přáli. A tak si vymyslí silného bratra, jenž se postupem času stane jeho sokem.