Slovníkem spisovatelů Království českého Scriptores regni Bohemiae, jehož autorem byl moravský zemský úředník, historik a sběratel Johann Peter Cerroni (1753–1826), vrcholí několik desítek let trvající snahy řady učenců druhé poloviny 18. století postihnout dějiny vzdělanosti českého státu v souladu s konceptem historia litteraria. Do svého slovníku, který tvoří celkem 24 abecedně řazených
Český filosof Vítězslav Gardavský pracoval na knize v obtížných pracovních podmínkách během let 1972–1975, kdy mu bylo zapovězeno působit v oboru. Gardavský zde sice navazuje na řadu motivů ze svých předchozích dvou knih (Bůh není zcela mrtev, Naděje ze skepse), nicméně současně rozvíjí, na příkladu starozákonního proroka Jeremiáše, zcela původní úvahy, v nichž se pokouší rehabilitovat „proroka“
Druhá křížová výprava z roku 1421 byla jednou z největších vojenských akcí katolické Evropy proti husitům. Navzdory velkolepým přípravám a účasti tisíců bojovníků tažení selhalo. Otázku, proč se tak stalo, si kladli doboví kronikáři i pozdější historikové. Publikace nabízí dosud nejucelenější zpracování okolností a průběhu druhé protihusitské kruciáty, založené na rozsáhlém studiu pramenů včetně
Setkávání Marxovy a Freudovy nauky, jakkoliv se mohlo zdát zprvu nepravděpodobným, posunulo kritické myšlení o společnosti v průběhu 20. století na nové teoretické i praktické trajektorie. Často se ale již zapomíná, že jeho prvotním dějištěm byl prostor střední Evropy. Spíše než ale hladkou fúzi jednoho s druhým vyvolala tato křehká aliance diskuze a polemiky, které se promítly do celé řady
V knize vás autor provede cestou zkoumání povahy mysli, mozku a vědomí. Je vaše mysl jen elektrochemickým cirkusem ve vašem mozku? Nebo je tu něco víc? Připravte se na to, že vás autor vtáhne do světa, kde se mysl nachází všude, dokonce i ve stromech, písku na pláži, a nebo třeba ve vašem vysavači. S vtipem a srozumitelností, díky nimž složité filozofické myšlenky zpřístupní i vaší babičce, vás
Společným jmenovatelem oligarchů napříč dějinami je, že jsou definováni bohatstvím, které vytváří jejich moc a zároveň je vystavuje hrozbám. Jejich úsilí o bohatství se liší v závislosti na hrozbách, kterým čelí, včetně toho, jak přímo se podílejí na donucování, na němž jsou založeny všechny majetkové nároky, a zda jednají samostatně nebo kolektivně. Z těchto variant vyplývají čtyři typy
Kolektivní monografie celkem patnácti autorů se zaměřuje na život a dílo významného bohemisty, literárního historika Antonína Škarky. První část knihy se věnuje jeho životu, strávenému v podmínkách socialistické vědy: vlivům, které na Škarku působily, raným vědeckým pracím či jeho významu v komeniologii. Ve druhé části jsou uvedeny kapitoly prověřující na vybraných bohemistických tématech
Teologie a teologové tváří v tvář klimatické krizi, aneb jak si (někteří) křesťané uvědomili, že „při ničení vlastní planetyjsme součástí Země.“ Autoři se věnují výkladům tradičně enviromentálně podezřelých biblických textů (J. Zámečník), otevírají možnosti „zezelenání teologie“ (Trees van Montfoort), spiritualitě celostného pohledu na stvoření (A. Borzič, Jay McDaniel) nebo referují o zdejší
Kniha představuje celkovou diagnózu liberální demokracie a postihuje vznik nového politického systému, který se stává politickou dominantou současného světa. Je to systém, který se vynořuje z krize liberální demokracie – některé její prvky zachovává, další proměňuje a jiné zavádí. Metapopulistická demokracie navazuje na teorii interregna, tak jak byla předložena v knize Doba přechodu, obsahuje
První část knihy přináší nový překlad Komenského školní hry z roku 1640 Diogenes Cynicus redivivus. Tento známý text čekal na nové přetlumočení celých 54 let; nový český převod bude jistě pro mnoho čtenářů lákavější než zestárlý překlad. Druhá část knihy nabízí čtenářům české přetlumočení Komenského v pořadí druhé hry Abrahamus Patriarcha. Z této Komenského práce byly dosud českým čtenářům k
Osvícenský encyklopedismus, představovaný např. Chambersem, Diderotem a d’Alembertem či projektem Encyclopaedia Britannica, se velmi lišil od předosvícenského encyklopedismu Alsteda, Bisterfelda, Komenského nebo Leibnize. Osvícenská encyklopedie byla sama o sobě (ze strukturního hlediska) slovníkem hesel, rejstříkem, abecedním seznamem doplněným křížovými odkazy či, nanejvýš, přehledovými
Mimořádné číslo Filosofického časopisu je věnováno tzv. kritickému posthumanismu, tedy širokému myšlenkovému proudu, který se na filosofické rovině zabývá vztahem lidského a nelidského a navazuje na odkaz poststrukturalismu ve smyslu odvratu od antropocentrického, logocentrického a patriarchálního založení myšlení. V českých zemích, kde je kritický posthumanismus stále ještě poměrně neznámý, by
Kniha Herbartovi dědicové navazuje na jednu ze stěžejních, třebaže v současnosti nezřídka opomíjených oblastí novodobé české filosofie, která se rozvíjela v průběhu 19. století, především v jeho druhé půli. Tematicky se dotýká kořenů českého formalismu, čímž na poli estetiky jako vědy nabízí i jedinečný vhled do procesu historického vývoje a specifičnosti směřování českého realistického myšlení.
Publikace přináší kritickou edici Výkladů nedělních epištol mistra Jakoubka ze Stříbra, které se dochovaly jako přítisk k druhému norimberskému vydání Husovy postily z roku 1564. Jde o soubor celkem padesáti čtyř kázání, pocházejících zřejmě z poloviny 20. let 15. století.
Svazek vůbec poprvé přináší kritickou edici a překlad dochované učenecké korespondence významného vědce, profesora medicíny a hodnostáře pražské univerzity Jana Marka Marciho z Kronlandu (1595–1667), mezi jejíž nejvýznamnější příjemce patřili jezuita Athanasius Kircher (1602–1680), člen cisterciáckého řádu Jan Caramuel (1606–1682) nebo proslulý astronom a fyzik Galileo Galilei (1564–1642).
Současná krize demokracie, kterou zakoušejí mnohá demokratická společenství, nutí nejenom politické teoretiky opětovně promýšlet klíčové pojmy demokratické tradice. Tato situace pak vede k nárůstu nových teoretických přístupů. Předkládaný svazek je věnovaný kritické diskusi díla Nadii Urbinati, která patří k předním současným demokratickým teoretikům a jejíž dílo je známé i českému čtenáři.
Co je to středověká filosofie? Jak myslet z hlediska filosofie jednotu „období“, které trvá deset století? Kdy středověk začíná? Kdy končí? Je-li veškerá periodizace vztažena ke svému tématu, odpovíme školometsky, že filosofický středověk začíná v 6. století uzavřením novoplatónské školy v Athénách a končí v samém závěru 15. století vytvořením řeckých studií v Padově. Dělat dějiny středověké
Roku 399 př. n. l. čelil Sokrates obvinění, že podlamuje důvěru ve společenské instituce. Žalobci chtěli chránit mladé lidi před zhoubným vlivem nebezpečného skeptika. Athénská demokracie se v oné době cítila oslabená a hledaly se hrozby a příčiny rozkladu. Žalobci před porotce předstoupili s tím, že mají viníka… A tak Athény odsoudily na smrt filosofa. Jeho žák Platón byl tehdy v publiku a
György Lukács (1885–1971) byl významný maďarský filosof a estetik. Svým dílem významně přispěl ke vzniku tzv. západního marxismu, výrazně však ovlivnil také marxismus východní, především tzv. marxistický humanismus. Ve svém rozsáhlém díle se věnoval literární teorii, estetice, otázkám realismu, teorii filmu, kritice existencialismu a fenomenologie, marxistické metodologii, problému zvěcnění,
O L’Hospitalově pravidle slyšeli všichni. Méně se však již ví o knize, v níž je vysloveno, a o markýzi de l’Hospitalovi není ani vzdělaným kruhům známo téměř nic. Pravidlo poprvé spatřujeme v § 163 Analýzy nekonečně malých za účelem pochopení křivých čar – a jeho autorem (tak jako všeho podstatného v knize) je markýzův soukromý učitel Johann Bernoulli. Analýza nekonečně malých vychází roku 1696 a