Kniha Samota uprostřed davu. Charles Baudelaire a české umění vychází k básníkovu dvoustému výročí narození. V širokém záběru se věnuje se propojení Baudelairaa a jeho díla s českým uměním 20. a 21. století na pozadí důležitých baudelairovských témat (osamocení, dandismus, krása v ošklivosti, umělé ráje, téma ženy). Baudelaire – zakladatelská osobnost moderny – zapůsobil na mnoho svých
Filosofská historie patří mezi vrcholná díla české krásné literatury. Jde o archetypální příběh horkokrevného mládí, lásky, odhodlanosti a touhy po svobodě, zasazený do maloměstského prostředí Litomyšle let 1847–1848. Líčením revolučních událostí roku 1848 však přesahuje lokální zakotvení a podává obecný dobový portrét. V průběhu času lákala novela uměleckou obec natolik, že se dočkala divadelní,
Malířka, grafička a ilustrátorka Alžběta Skálová (1982) je převážně vnímána jako ilustrátorka. Základem a hlavním zdrojem její práce je však volná tvorba, rozbíhající se mnoha směry. Ilustrace představuje do jisté míry zadání, podřizuje se a zároveň rozvádí příběh. Ty její doprovází úspěšné dětské knižní tituly jako Rostlinopis, Cendrarsovy Malé černé pohádky, Pampe a Šinka. Volná tvorba
Jiří John (1923–1972) se na umělecké scéně začal prosazovat v druhé polovině padesátých let. Navázal na tradice moderní české malby, spřízněnce si našel i v umění evropském, hlavně francouzském a italském, ale každý podnět u něho procházel od počátku filtrem osobitého cítění. Tichý a mužně jemný, patřil k rodu malířů-básníků, jako byli Jan Zrzavý a Josef Šíma, umělci mu ze všech mu nejbližší. Po
Dosud nejrozsáhlejší český výbor z Esejů Michela de Montaigne ve výjimečném překladu a úvodní esejí Václava Černého, revidovaném a doplněném Václavem Jamkem, je něčím víc než jedním z ústředních děl renesanční literatury. Autor vyslovil jako první myšlenku, že „podstatu lidství univerzálního můžeme objevit pouze v sobě samých, dlužno však sestoupit v sobě dostatečně hluboko, aby naše poznání a
Básnická sbírka Zdeňka Křenka vznikla v letech 2018 – 2021, po delší odmlce. Jde o bilanční výpověď, ve které se autor nebojí vracet se svou poezií ke starým pravdám a citům a dávat jim svůj vlastní, autentický, osobní obsah. Přes veškeré kolize, hledá sounáležitosti se sebou samým, blízkými i světem, který ho obklopuje. Úsporný melodický verš doprovází nevšední metaforika s jemnými pointami.
Malíř a grafik Ferdinand Staeger se narodil roku 1880 v Třebíči. Studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u Jakuba Schikanedera. Byl členem Spolku německých výtvarných umělců v Čechách. Živil se jako kreslíř pro časopisy Švanda dudák a Zlatá Praha. V širší známost vešel svojí spoluprací s mnichovským časopisem časopis Jugend, představujícím nejvýznamnější platformu tehdejších uměleckých
Jiří Jílovský (1884 – 1958) vstoupil do profesionálního života po ukončení pražské akademie v roce 1908, kdy se ve skupině Jung-Prag zaujal místo Richarda Teschnera. Mimo knižní úpravy byl autorem ex-libris, u kterého se řadí mezi zakladatele žánru, jako takového. Byl virtuózním kreslířem a ovládal všechny grafické techniky. V malbě se především zabýval portréty, malbou v plenéru a starou Prahou.
Celá moje práce jest tendenční s úmyslem popisovat. Je v ní mnoho literatury, životních zážitků, intimit, traktátů, hněvu i lásky. František Kobliha Český grafik, malíř, kreslíř a knižní úpravce František Kobliha (1877–1962) patří mezi čelné představitele symbolistního proudu českého moderního umění. Jako jeden z prvních zdejších výtvarníků se specializoval na uměleckou grafiku, především na
Hugo Steiner (1880, Praha - 1945, New York) byl jedním z nejvýznamnějších česko-německých knižních tvůrců 20. století židovského původu, jehož dílo je z velké části spjaté s Čechy. V roce 1900 odchází z Prahy do Mnichova, v roce 1933 se do ní z antisemitských důvodů vrací, aby ji v roce 1938 ze stejných důvodů, již definitivně opustil. I v době pobytu v Německu si v Praze držel ateliér. Steinerův
Monografie majitelky oblíbeného pražského módního salonu, která se stala symbolem meziválečné podnikavosti a kultivovanosti v oblasti módní tvorby, přetrvávajícím v povědomí české společnosti i po znárodnění salonu v roce 1948 v podstatě dodnes. Autorka Eva Uchalová podává historii Modelového domu Podolská ve třech, pro činnost salonu rozhodujících obdobích – rozvoj salonu do roku 1918 a během 20.
Biblické nepřidáš se k většině, páchá-li zlo, bylo pro nás samozřejmostí a stejně samozřejmá byla naše ochota k účasti na věcech veřejných. A to i v kritických chvílích… Miroslav Masák Miroslav Masák (*1932) se výrazně zapsal do dějin české architektury šesti posledních desetiletí. S autorem věže na Ještědu Karlem Hubáčkem založil v roce 1968 proslulé liberecké sdružení Sial a zorganizoval
Oldřich Hamera (1944) je bez vší pochyby jedním z nejoriginálnějších umělců, spojujících ve své osobě hned několik talentů. Vedle výtvarného, je nezpochybnitelně i literární, pedagogický a rétorický. Přesto zůstal ve stínu. Za komunismu nedobrovolně a posléze z vlastního rozhodnutí, nechtěje se podílet na komercionalizaci „kulturního provozu“. Kniha přináší vůbec poprvé přehled vývoje Hamerova
Venkov, lidové tradice a výtvarná kultura venkovského lidu jsou v různých formách součástí našeho života. Kniha představuje a interpretuje zdroje a podoby zájmu o venkovské prostředí od počátku 19. století do šedesátých let 20. století. Věnuje se objevování venkova a jeho obyvatel kolem roku 1800 v souvislosti s kultem přírody a zkoumání „přirozených“ počátků společnosti, moderních národů a
Kniha jednoho z nejvýznamnějších českých historiků umění, esejisty, kreslíře a básníka Jaromíra Zeminy zahrnuje texty z let 2001 až 2017. Sám autor ji charakterizuje následovně: „Opět se tu střídá próza s poezií, ubylo reflexí o přírodě, zato je tu mnohem víc úvah o umění, i starém, jež mě zajímá čím dál víc, a přibylo také intimnějších úvah o mně samém. V tom smyslu je tato knížka snad ještě
Kniha představuje svébytný proud české fotografie padesátých a šedesátých let 20. století, pro nějž se později vžilo pojmenování fotografie všedního dne či poezie všedního dne ve fotografii. Tyto snímky, většinou pořízené v nejrůznějších uličních zákoutích našich měst, okouzlily ve své době prostřednictvím tisku a obrazových publikací obrovské množství lidí. Jejich tvůrci pak měli neobyčejně
Kříže v krajině jsou často to jediné, co přežilo války, režimy, přesídlování obyvatel. Mnohdy je ani nevnímáme, jsou pro nás přirozenou součástí krajiny. Místa spočinutí, odpočinku a kontemplace, orientační body v krajině, nadčasové objekty spoluvytvářející charakter krajinného a veřejného prostoru, jako i tolik potřebné paměti místa. Právě pohraničí bylo místem mnoha střetů. Tudy procházeli
Koncept autorské publikace Bytosti jménem houba vyrůstá z českého fenoménu – z mykofilní orientace národa, kde se houby obecně těší široké pozornosti, počínaje jejich sběrem a konče jejich vstupem do poezie, hudby, filozofie a nakonec i do osudů lidí. Nový soubor přibližně sta básní a stejného počtu fotografií Pavla Jiráska (nar. 1963), hudebníka, spisovatele, scenáristy a režiséra je
Kniha „Dělat okna tam, kde dříve byly zdi“ se věnuje současné evropské figurativní malbě ze sbírky předního českého sběratele Roberta Runtáka. Je rozdělená do tří hlavních částí zpracovaných třemi autory, které se věnují jak stěžejním tendencím sbírky samotné, tak sběratelství a v neposlední řadě také osobě sběratele a jeho pomyslné cestě k sběratelství a umění jako takovému. Kniha má však i
Kniha sleduje nevšední příběh předního pražského krejčího, couturiéra a oděvního designéra Oldřicha (Ulricha) Rosenbauma (1896–1991), který vytvářel více než sedmdesát let elegantní a vysoce aktuální módní styl oděvů pro zámožné klientky v Československu a poté v USA, včetně historie jeho exkluzivních módních závodů v Praze, v Karlových Varech a v New Yorku. Zachycuje genezi rozvoje krejčovské