Malíř a básník Vladimír Josef Dvořák (*1967) patří mezi výrazné osobnosti českého moderního umění uplynulého půlstoletí spojující výtvarné i slovesné vyjadřování v jeden celek. Jeho kladení a vrstvení barev do abstraktních ploch i reálných tvarů navazuje na odkaz klasické moderny, ale dotváří přiznané inspirační vzory do osobitého rukopisu současného tvůrce glosujícího svět okolo nás. Jak sám
Kniha Horizont komparace je dalším výsledkem česko-polské odborné spolupráce MałgorzatyKowalczyk (*1946), polonistky a didaktičky literatury, a Petra Posledního (*1945), literárního historika, teoretika, bohemisty a jedné z nejvýraznějších osobností české literárněvědné polonistiky. Přítomná publikace s výmluvným podtitulem Česko-polské literární sousedství 1945–2005 nabízí metodologicky i
Kniha Proměny kulturní paměti ve slovanském areálu navazuje na sérii publikací projektu Konference mladých slavistu spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy. 13 textu od účastníku již třináctého konferenčního ročníku ze 4 zemí (Česká republika, Chorvatsko, Německo, Polsko) je rozděleno do tří oddílu ( Jazyk, Literatura, Dějiny a kultura). Jazykově a tematicky různorodé odborné
K tématům, o nichž v této knize pojednávají teoretici z různých oboru, patří: procesy a události spjaté s užíváním a stárnutím nástrojů, událost ve vztahu k Platónově pojmu „okamžitost“, procesy a události v terapeutické praxi psychologa, proces přechodu od neolitu do doby bronzové, pohyby měnového kurzu a cen zboží a služeb, procesy deskové tektoniky Země, proces střídání ledových a
Ostia. Přístav antického Říma. Kniha přináší zevrubné informace o Ostii, antickém přístavu, který v minulosti hrál stěžejní roli v zásobování Říma. Na pozadí událostí římských dějin je v ní popsáno, jak se Ostia vyvíjela a jak se proměňoval její vztah k hlavnímu městu říše. Zvláštní pozornost je věnována náboženství v Ostii, architektuře města, lázním a jejich fungování, freskám, mozaikám a
Kniha Ikona – Okno do věčnosti obsahuje dvě vrcholná díla pravoslavné ikonologie poslední čtvrtiny 20. století: Teologie ikony pravoslavné Církve L. A. Uspenského a stať mnicha Nikolaje (Sacharova) O příčinách ikonoboreckých sporů podle traktátů ctihodného Jana Damašského. Jejich společným znakem je hluboký vhled do tématu ikony a jejího historického a teologického pozadí založený na důkladném
Brazílie se jako největší latinskoamerická země (a pátá největší na světě), země s 206 miliony obyvatel, čím dál častěji těší pozornosti badatelů v oboru společenských i přírodních věd. Jako trh s obrovským potenciálem má význam pro ekonomy. Jako země s neobvyklými dějinami je zajímavá pro historiky i politology. Jako rozmanitá země několika podnebných pásů přitahuje biology a geografy. Jako země
Samotář i gentleman. Mladinký greenhorn i bojovník s nadlidskou silou, jenž zkrotí mustanga, ať chce či nechce, a udolá holýma rukama příšerného medvěda. Muž žijící mezi dvěma naprosto odlišnými světy. Spravedlivý lidumil i ukrutný postrach všech lumpů, vybavený zvláštními zbraněmi, jichž většinou nemá ani zapotřebí. Ne, to není Drtící ruka Old Shatterhand, je to Dvojrodý Hraničář Digenis
Během doby laténské se v oblastech severně od Alp poprvé uplatňují významné technologické inovace v hrnčířské výrobě. Jednou z nich je užití dvoukomorových vertikálních pecí k výpalu keramiky. Nálezy těchto pecí ukazují značnou konstrukční a tvarovou rozmanitost, která poskytuje vodítka k řešení otázek spojených s jejich původem, vývojem a v neposlední řadě též významem pro poznání organizace
Vše, co se nám dochovalo od tří mílétských myslitelů (Thaléta, Anaximandra a Anaximena), jsou pouhá nepřímá svědectví, která pocházejí především ze dvou zdrojů: od Aristotela a jeho žáka Theofrasta. Kvůli nedostatku jiných zpráv jsou dochované informace většinou považovány za věrohodné. Pavel Hobza je naproti tomu přesvědčen, že jsou často značně zkreslené a že míru jejich zkreslení lze posoudit
Zvolání „Panenko Skákavá“ je všeobecně rozšířená fráze, která byla po dlouhou dobu bez zjevného vztahu k dnes již zaniklé obci Skoky u Žlutic. Situace se změnila v roce 2006. Místní, kdysi impozantní poutní kostel, byl vystaven bezprecedentnímu rabování, během kterého skupina zlodějů za účelem získání mědi odřezala vršky kostelních bání. Jeden ze zlodějů ze střechy kostela spadl. Pád však
Monografie Stvoření, nebo příroda? je badatelskou sondou do intelektuálních dějin evropské kultury v oblasti výkladu přírody. Zaměřuje se na období raného novověku mezi patnáctým a sedmnáctým stoletím a o tématu přírody pojednává v průsečíku tehdejších obrazů světa i člověka, pojmů a metod tak, jak je chápaly a jak s nimi pracovaly teologie propojená s filosofií a nová – přírodní – věda. Základní
This monograph documents Haig Utidjian’s research of recent years on the formation of the extant melodies of the Armenian Hymnal on the basis of the corpus of writings and transcriptions of the nineteenth-century Constantinopolitan musician and musicologist Ełia Tntesean (1834–1881). It serves to position the study of the nineteenth-century transcriptions of the melodies of the Armenian Hymnal on
Děj novely Iževské noci se odehrává v 90. letech v Ižkaru/Iževsku, hlavním městě Udmurtské republiky, a na udmurtském venkově. Do středu vyprávění je vložena adaptace pověsti o konci zlatého věku Udmurtů (období dějin Udmurtů v rámci mnohonárodnostní, mnohojazyčné a tolerantní Zlaté hordy a Kazaňského chanátu), dobytí Udmurtska a celého Kazaňského chanátu Ivanem Hrozným. Pověst je vyprávěna z
Hilde Dominová (1909–2006) je jednou z velkých německy píšících básnířek židovského původu, kterým se po strašlivé zkušenosti holokaustu podařilo vrátit němčině platnost básnického jazyka. V její nevšední, vstřícné i tajuplné poezii se promítá mnohaletá zkušenost exilu, ale také zkušenost návratu v podobě „posla smíření“. Básnířka si ve své poezii nestěžuje, i když by k tomu měla mnohý důvod.
Sbírkou Káva pro H. (Kuchyňská revue) završuje autorka trilogii, jež zahrnuje období, kdy se znovu ponořila do teorie Henriho Bremonda a nechala se jí ovlivnit (Sirka Henriho Bremonda 2016, Prázdniny s Henrim 2017). Neobjevuje objevené, sleduje Bremondovu linii u nás výrazně artikulovanou Vítězslavem Nezvalem, který chápal metaforu jako jedno z měřítek hodnoty poezie, absenci logického poselství
Jedenácté číslo ročenky Parrésia opět přináší pestrou paletu příspěvků zaměřených na oblast východního křesťanství. Jedná se především o tematický blok věnovaný přenosu hesychasmu z pozdní Byzance do oblasti východní Evropy. Příspěvky K. Wareho, J. Meyendorffa, G. M. Prochorova, V. M. Živova a M. Řoutila se věnují středověku, studie S. S. Choružije pak jednomu ze světců-hesychastů „našich dnů“ –
Kniha si klade za cíl seznámit čtenáře s cestami, po kterých se protestantská teologie druhé poloviny minulého století přibližovala k tématu křesťanského Východu. Autor tak činí na příkladech pětice vybraných teologů luterské i reformované tradice, kterými jsou Edmund Schlink (1903–1984), Jaroslav Pelikan (1923–2006), Thomas F. Torrance (1913–2007), TuomoMannermaa (1937–2015) a
Současné úvahy o ženách se často zmítají mezi dvěma extrémy: pohodlným upevňováním tradičních genderových stereotypů (někdy zdůvodňovaných pseudonáboženskými argumenty) a křečovitým potvrzováním osobní nezávislosti žen na úkor čehokoliv, co jim může být přirozeně společné a může být předpokladem rozvinutí jejich jedinečného charismatu. Tato kolektivní monografie zmíněné dilema vyostřuje i
Na světě dnes už snad není nikdo, kdo by o tomto legendárním zabijákovi z pravěkých dob neslyšel. Tyrannosaurus rex byl jedním z největších dravých tvorů, kteří kdy kráčeli po zemském povrchu, a i nepředstavitelných 66 milionů let po svém vyhynutí pevně ovládá svět naší představivosti. Původní česká kniha dlouholetého popularizátora vědy o pravěku Vladimíra Sochy doplněná množstvím