Kletba podle Justiny je román ze Svinova, dnes části Ostravy, dříve však samostatného města. Vypráví skutečný příběh dvou domů a jejich obyvatel, jak se odehrával po téměř celé 20. století a na začátku století jednadvacátého. Rodina úspěšných řezníků je stižena tajemnou kletbou, která pronásleduje hlavně její mužskou část. Dění ve městě se proplétá s mnohdy tragickými osudy členů rodu, kteří
Návštěva u Velkého kanibala je výborem z ústní tradice mnoha archaických etnik celého světa. Vybrané příběhy zachycují světonázor jednotlivých etnických skupin, jejich životní moudrost, morální hodnoty, hovoří z nich obavy, přání i vnímání krásy lidí nám tak vzdálených. Reálie tvrdého života v džungli, na poušti či na tropických ostrovech, k nimž patřil i kanibalismus a jiné, pro nás kruté či
Kniha se věnuje pronásledování a diskriminaci křesťanů v zemí Blízkého východu a severní Afriky - konkrétně v Turecku, Kypru, Ázerbájdžánu, Izraeli, Palestinské autonomii, Jordánsku, Libanonu, Egyptě, Íránu, Saúdské Arábii, Iráku, Sýrii, Pákistánu, Afghánistánu, Libyi, Súdánu a Jižním Súdánu. Jednotlivé kapitoly seznamují v chronologickém pořádku čtenáře s dějinami křesťanství v dané zemi,
Georges Canguilhem, žák a nástupce Gastona Bachelarda v čele ústavu Institut d'histoire des sciences et des techniques, se řadí k nejvýznamnějším osobnostem francouzského myšlení 20. století. Canguilhem byl profesorem na pařížské Sorbonně, kde k jeho žákům patřili například Michel Foucault, Gilbert Simondon, Gilles Deleuze či Jacques Derrida. Jedná se o autora, jenž zůstává v našem prostředí
Reflexe moci - bezpochyby jeden z klíčových pojmů politického myšlení - se stala výzvou pro autory jednotlivých kapitol předkládané kolektivní monografie. Jejich cílem nebylo dobrat se konečného a nezpochybnitelného výměru moci, neboť takové ambice by nevedly než ke snaze se pojmu zmocnit a využít ho jako nástroje k hodnocení, či přímo k ovládání skutečnosti. Autorským vkladem proto není
Velikonoční hymny svatého Efréma Syrského (306-373) je soubor liturgické poezie složené na základě čtení z evangelií v době velikonoční. Nisibiský jáhen a sbormistr v nich rozjímá Kristovu Paschu, třídenní sled událostí od pesachové hostiny vpředvečer Velkého pátku Ježíšova utrpení a smrti na kříži až po noc Vzkříšení. Proto je také tato sbírka, pocházející z různých rukopisů, rozdělena do tří
Prokop Orel, stárnoucí psycholog, vyrazil v době zimních prázdnin s vnukem a psem do hor. V krajině je zastihne sněhová bouře a výprava uvízne na samotě v roubence. Bílá sněhová idyla se ze dne na den k nepoznání změní. Cesty jsou zavalené stromy, nefunguje spojení, přichází mráz. A pak svitne naděje, je po bouři a stárnoucí muž při obhlídce krajiny objeví stopy, které mu připomínají minulost.
Kniha sleduje proměny estetického ocenění přírody v evropské kultuře s důrazem na proměnu estetických preferencí od krajiny zemědělské, ovlivněné člověkem, ke krajině "divoké", krajině velehor a lesů. Sleduje také proměny pohledu na přírodu jako na krajinu a význam estetického ocenění pro tento typ pohledu stejně jako vztah umění a zobrazované přírody. Text se opírá především o práce z
Láskou autora této knihy je Kuks a jeho okolí (přirozeně včetně Dvora Králové nad Labem). Jeho zájem samozřejmě je a nemůže nebýt zaměřen i na zakladatele Kuksu - říšského hraběte Františka Antonína Šporka (1662-1738). A o tom všem čtenáři mnohé prozradí tento sborník, který obsahuje autorovy články (jakož i další texty odborné i popularizační) na toto téma, doposud roztroušené po různých
Jak bylo koncipováno a s jakými problémy se muselo vypořádat střední školství v podmínkách multikulturní první Československé republiky? V odpovědi na centrální otázku studie autor chápe školy nejen jako výchovně-vzdělávací instituce, ale jako komplexní kulturní systém. Do něho se snaží proniknout na základě cílených sond k tématům jazykové výuky a dějepisu. Nejedná se o encyklopedický pohled na
Kniha ukazuje různé koncepty dějin filosofie jako alternativy určení filosofie, je záměrně provokativní až subverzní, ne však alternativní po způsobu záhadologů a podobných "alternativců". Autor nemiluje pochopení filosofie jako nejobecnější nebo dokonce humanitní vědy; upřednostňuje představu filosofie jako myšlenkového pohybu uvnitř pomyslného trojúhelníku vědy (hlavně přírodní), umění a
Kniha prof. Miroslava Mikuláška je reflexí více než dvaapůltisícileté platónsko-aristotelské tradice umění interpretace a zaměřuje se na hledání vědního paradigmatu této disciplíny v širším dějinném kontextu. Autor v díle sumarizuje metodologické aspekty hlubinné hermeneutiky, poukazuje na myšlenkovou provázanost západního intelektu se spiritualitou východního světa a soustředí se na hledání
Anna Kratochvílová nazvala své povídání velice výstižně Malé maucta mateřštině. Volně v něm navázala na tradiční okruh českého písemnictví, který se pokoušel vzdávat hold kráse rodného jazyka nejen v rovině osobitého a hodně individualizovaného vyjádření, ale i v schopnosti tlumočit jím i nejsložitější myšlenkové okruhy. Gnómicky sevřený text si bere za koncepční základ kapitolové členění,
Předkládaná kniha se snaží odpovědět na otázku, co je to filosofie (i když to může znít překvapivě, jedná se o jeden z nejhůře uchopitelných filosofických problémů, neboť víceméně každý filosof chápe filosofii jinak než ostatní). Zároveň s tím však probíhá mnohem zásadnější zkoumání týkající se toho, kdo jsme a jaké je naše místo v dnešním vědecko-technickém světě. Nejedná se ovšem o dvě oddělená
Předkládaná kniha je prvním uvedením do renesanční nauky o "signaturách věcí" (signatura rerum) v českém jazyce. Kniha Znamení věcí sleduje filosofická a historická východiska učení o signaturách a představuje myšlenky některých z nejvýraznějších protagonistů této teorie, podle níž vnější formy věcí vyjevují jejich vnitřní přirozenost, síly a účinky. Díky těmto vnímatelným "podpisům" či označením
Po debutové sbírce Polykat peří (Pavel Mervart, 2019) přichází Josef Kučera s druhou sbírkou, která nese název Nežádoucí účinky ticha. Dominantním motivem sbírky je ticho, které je na straně jedné symbolem klidu, prostoru pro vnitřní bilancování a reflexi, na straně druhé je však nevyhnutelně zdrojem možného neporozumění a napětí, které je mnohdy v básních reflektováno. Tematicky i graficky
Tématem publikace jsou intronizace - uvedení do úřadu královéhradeckých biskupů v druhé polovině 17. století a ve století osmnáctém. Autoři se zabývají tím, jakými proměnami slavnosti intronizace procházely a jak tyto proměny souvisely se změnou celkové náboženské situace. Cílem bylo též naznačit, jak se vyvíjely vztahy města k biskupství: zjevné to bylo zejména podle míry zapojení města do
Básnická sbírka Domů zrcadlí tvůrčí život svého autora, který říká: "Poesie je princip všeho umění, je sukem ve dřevě toho stálezeleného stromu. V literatuře, v hudbě, ve výtvarném umění, v divadle, které může být syntézou toho všeho - uskutečňuje se báseň. Pokud je to umění, pokud jen neexhibuje, pokud se na životě jen nepřiživuje a nesprosťačí, pokud život naplňuje a dává mu rozkvést. Někdy
Publikace se věnuje problematice vzájemného porovnání gramatických systémů češtiny, němčiny a angličtiny se zvláštním důrazem na obšírnou a pro studenty velmi záludnou problematiku sloves. Úvodní kapitoly uvádějí čtenáře do koncepčních otázek výuky cizích jazyků. Všímají si procesu prosazování mnohojazyčnosti do české vzdělávací politiky a poukazují na výhody, ale i úskalí, které provázejí učení
Kniha představuje dějiny Kyjevské Rusi od jejích počátků až do 13. století. Práce uvádí základní soubor pramenů a soudobé odborné literatury k dané problematice a seznamuje čtenáře s vývojem východní Evropy od nejstarších dob až do mongolského vpádu. Pozornost je věnována starověkým dějinám východní Evropy a antického Černomoří, slovanské etnogenezi, turkickým kočovnickým říším v raném novověku,