Publikace přináší známá i dosud nepublikovaná díla čtyř významných představitelů moderní fotografie v meziválečném Československu. Zatímco originální akty Františka Drtikola a konstruktivistické, abstraktní a surrealistické fotografie Jaromíra Funkeho se těší mezinárodnímu věhlasu už dlouhá desetiletí, první rozsáhlé výstavy průkopníka fotografické abstrakce Jaroslava Rösslera proběhly v
Společné balení dvou katalogů, které vyšly ke stejnojmenným výstavám a v tomto kompletu jsou za zvýhodněnou cenu. Papež kouřil trávu - Rocková hudba a alternativní vizuální kultura 60. let a Psychedelia ve vizuální kultuře beatového věku 1962-1972 kde jsou vůbec poprvé mapovány a interpretovány československé beatové a rockové plakáty. Obalem obou katalogů je složený oboustranný plakát o rozměru
Příběhy z Kávobaru, nová povídková kniha Zdenka Primuse, nás zavede do jedné znamenité stolní společnosti a nechá nahlédnout do zákulisí a životních příběhů hostů pověstné Cibulkovy Literární kavárny v Řetězové. Kavárny, stejně jako hospody, hrály a hrají v životě české společnosti nezastupitelnou roli. Píší se v nich dějiny, rodí se inspirace, řeší frustrace, vznikají a zanikají přátelství a
Vladimír Birgus (*1954) patří už dlouho k významným osobnostem české i evropské fotografie. V této oblasti zastává hned několik náročných rolí. Od fotografa a publicisty až po historika fotografie a pedagoga. S jeho jménem je spjata řada reprezentativních projektů, především souhrnné expozice a knihy Moderní krása - Česká fotografická avantgarda 1918–1948 a Česká fotografie 20.?století, které
Městská divadla pražská vznikla v roce 1950 spojením dvou malých divadel – Komorního a Komedie – když velké Městské divadlo na Vinohradech zabrala armáda. Monografie věnovaná období, ve kterém stál v čele poválečných Městských divadel ředitel Ota Ornest, představuje čtenáři příběhy umělců, kteří tvořili v době proměňující se postupně od totalitního režimu počátku let padesátých v nadějeplnou
Knihu O hercích a herectví píše zkušený divadelník. Spoluzakladatel a první umělecký šéf Činoherního klubu v jeho slavné éře 60. let, autor jedné z nejhranějších českých komedií Tři v tom, dramaturg, režisér a divadelní pedagog, který dokáže nahlížet na herce a jejich umění z různých úhlů: V době, kdy jsme všichni takříkajíc na scéně, sledováni kamerami a nejrůznějšími „novými technologiemi“, se
Přestože dnes žijeme ve svobodném státě, cítíme, že o svobodu je třeba usilovat neustále, znovu a znovu a v nejrůznějších rovinách. Ve vztahu ke společnosti, k ostatním lidem, ale i k sobě samému. Proto se výstava pořádaná v souvislosti s 25. výročím listopadové revoluce soustředí právě na toto téma, které se v různých podobách táhne jako více či méně patrná spojnice celým dílem Jana Ságla.
Fotografie Pavla Hrocha a esej Jáchyma Topola zaznamenávají divoká léta po sametové revoluci v Praze, vzrušené období oslav nově nabyté svobody o pádu komunistického režimu v Československu. Emoce se z intimní zóny vnitřního exilu obyvatel dostaly na ulici, společně s mnoha potlačovanými tématy i recidivisty propuštěnými po prezidentské amnestii. Zmatek se mísí s radostí, chutí dělat vše, co se
V sérii katalogů výstav litomyšlské Galerie Miroslava Kubíka vychází Tichá dohoda Tomáše Císařovského. Bezpochyby jeden z nejvýraznějších malířů střední generace se představuje svojí mírnou retrospektivou, která zahrnuje jak obrazy z moderních českých a československých dějin, tak figurální díla se společenským a psychologickým obsahem, a také krajiny. Výrazná barevnost a cit pro pevnou výstavbu
Jiří Valenta (1936 -1991), významný malíř českého informelu a protagonista takzvaných Konfrontací. Po opuštění Československa v roce 1968, navázal na svou dosavadní tvorbu, ale nepodařilo se mu najít napojení na německou galerijní scénu. V roce 1975 přestává malovat a začíná v tajnosti fotografovat, své práce ovšem nijak neprezentuje a nechává je pouze ve formě diapositivů. Zemřel v Kolíně nad
Katalog Česko-německé hvězdy rekapituluje letošní litomyšlské Sympozium a výstavu v tamní renomované Galerii Miroslava Kubíka. Sedm německých a českých tvůrců mladé a mladší střední generace dokazuje, že tradičnější vizuální média mají v sobě stále velkou životaschopnost. Hvězdy typu Floriana Meisenberga, Caroly Ernst či Alice Nikitové nebo Lubomíra Typlta a také další účastníci ukazují, jakým
Ivar Ekeland napsal veselý příběh o Hotelu Nekonečno a jeho hostech, Číslech. Příběh, který je doplněn půvabnými obrázky Johna O'Briena, velmi přístupným způsobem vysvětluje pojem nekonečna a potěší bez ohledu na věk všechny, které zajímá matematika. V takovém hotelu jste ještě nikdy nebyli. Můžete jit,kam chcete, a všude jsou další a další chodby a další pokoje. I když je v tomhle hotelu
Jaromír Funke (1896-1945)patřil mezi novátory moderní fotografie, podobně jako Jaroslav Rössler, Man Ray, László Moholy-Nagy, Albert Renger-Patzsch, Alexander Rodčenko, Paul Strand, Edward Weston a další. Podobně jako oni se Funke - roku 1922 - vydal na cestu k abstrakci, která vyústila v jeho vlastním -ismu, "fotogenismu". Reagoval také na kubismus a vytvořil vzorová díla nové věcnosti a
V rozsáhlém časosběrném projektu Pohledy z okna mého bytu (1981-2003) vytvořil fotograf a galerista Jiří Hanke jeden z legendárních souborů české fotografie. Na příkladu „osudu“ jedné z mnoha ulic Kladna jedinečným způsobem zachytil období normalizace i následných transformačních devadesátých let. Především ale osobitě zúročil možnosti fotografie, tematizoval fenomén času a přinesl ojedinělou
Přirozená snaha vymezit se vůči předchozí generaci, která část svého života prožila v prudérních a pokryteckých časech komunistického režimu a většinou se neodvažovala se ve své tvorbě prozradit něco ze svých privátních sfér, hledání záchytných bodů uprostřed nejisté doby, bourání etických tabu, úsilí co nejlépe porozumět sám sobě i sílící ochota odhalit alespoň část ze svého soukromí přispívá k
Katalog, který doprovází druhý ročník litomyšlského Sympozia, spojený s výstavou v Galerii Miroslava Kubíka, má název Česko-slovenské hvězdy. Zúčastnili se ho čeští a slovenští umělci nejmladší a mladší střední generace. Všichni již mají zřetelné místo v kontextu česko-slovenského umění, objevili se na řadě skupinových i samostatných výstav a představují velmi živou součást aktuálního uměleckého
Publikace vychází jako doprovodný katalog Jiřího Davida k výstavě jeho "betonových obrazů a objektů" v Collorado-Mandsfeldském paláci. K používání betonu jako vyjadřovacímu prostředku se Jiří David vrátil po více jak deseti letech a jeho prostřednictvím se více obrácí do sebe, soustředí se ke svým základním, znovu si kladeným otázkám o smyslu umělecké činnosti.
Jméno Viktora Koláře bývá spojováno s Ostravou. Kniha Canada, která je jakýmsi doplňkem k velké monografii Ostrava, ukazuje však méně známé snímky z Kolářova pětiletého kanadského exilu v letech 1968 -1973. Relativně nabytá svoboda ve Vancouveru, Torontu či Montrealu, vykoupená těžkou prací, nutným přizpůsobením se jiné kultuře, jiným zvyklostem, byla pro něj výzvou k hledání sebe samého, ale
Katalog, který doprovázel jarní výstavu roku 2013 v Galerii Miroslava Kubíka v Litomyšli, představuje tři výrazné české umělce střední generace. Jsou jimi Tomáš Hlavina (objekty) , Petr Pastrňák (obrazy) a Petr Písařík (obrazy a objekty) , které spojuje mimo jiné, dnes již legendární galerie MXM, ve které patřili ke kmenovým autorům.
AHAE (což znamená starokorejsky dítě) je umělec. Toto tvrzení je v jeho případě důležité, poněvadž AHAE se na tuto cestu připravoval celý život, aby v jeho poslední čtvrtině, s vášní hraničící s posedlostí, vychrlil ze sebe dílo, které má v sobě všechnu moudrost, jež během života nasbíral. AHAE je nejen úspěšný podnikatel, ale i neúnavný propagátor zdravého způsobu života, člověk s hlubokým