Publikace Vědomí hodnot navazuje na předchozí tituly edice Andrias, které na příkladu ucelených, leč co do šíře tázání rozmanitých teoretických konceptů představují výsledky výzkumů zejména mladších badatelů a badatelek blízkých Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. Záměrem této publikace je přispět k diskusi o teoretických, metodologických a etických základech tematiky hodnocení
Kniha Intencionalita a apriorita. Studie ke vztahu Brentanovy a Husserlovy filosofie představuje základní pojmy Brentanovy deskriptivní, apriorně orientované psychologie s důrazem na tu část Brentanovy nauky, na kterou navázala fenomenologie Edmunda Husserla, přičemž rozebírá i některá aristotelská východiska Brentanova projektu. Diskutován je také přínos Twardowského nauky o obsahu a předmětu
Slovem „krize“ jsme v nejrůznějších souvislostech atakováni denně: krize klimatu, krize státu, politiky, krize identity, dokonce krize reality… Obor sociální a kulturní ekologie se jako jeden z mála nezabývá „jen“ přírodou nebo „jen“ společností, dvěma hemisférami, jež tvoří náš svět, ale především souvislostmi mezi nimi. A krize se týká především těchto souvislostí. Tato kolektivní
Tato mezioborová studie zkoumá vznik, vzestup a úpadek individualismu, který pojímá jako hlavní rys charakteristický pro západní světonázor. Daniel Shanahan sleduje pojetí lidského já a dochází k závěru, že semeno individualismu neboli „oné soustavy přesvědčení, v níž se člověk jako jednotlivec stává konečným arbitrem pravdy“, bylo zaseto již v civilizacích starověku, kde se subjektivní vědomí
Západní filosofická tradice spatřuje specifičnost člověka ve schopnosti mluvit a myslet. U řady myslitelů zároveň najdeme silný důraz na jedinečnost lidské osoby. Můžeme se pak ptát: je mezi těmito určeními nějaká souvislost, a pokud ano, jaká? Co je to vůbec myšlení a jak se liší od ostatních duševních schopností? V jakém smyslu náleží rozum člověku jako tělesné bytosti? Jedním z klíčových
Kniha se zabývá tématem životních cyklů venkovských poddaných v Čechách v 18. století a rolí ekonomických, demografických a sociálních faktorů při utváření životních osudů lidí. Klade si otázku, nakolik byly životní osudy jednotlivců v rámci tradiční, předprůmyslové společnosti formovány či dotvářeny svobodnou volbou, resp. náhodnými okolnostmi, které vymanily člověka z determinant jeho původu, a
První kniha Humova Pojednání o lidské přirozenosti, jež poprvé vyšla v roce 1739, patří k hlavním dílům západní filosofické literatury. Hume v ní zakládá svou vědu o lidské přirozenosti ve vztahu k lidskému poznání. Radikálním způsobem přitom napadá tradované představy o povaze, funkci a rozsahu lidského rozumu a vykládá je na pozadí své asociační psychologie pomocí pojmu víry, dispozice, zvyku a
Fenomenologická filosofie patří v naší zemi stále k jedné z nejrozšířenějších specializací a předložený svazek prezentuje širokou paletu témat aktuálního výzkumu uskutečňovaného na rozličných pracovištích, který demonstruje životaschopnost a relevantnost tuzemské fenomenologie. Svazek obsahuje ukázku možné diskuse mezi fenomenologickou a analytickou filosofií, mezi fenomenologickým a
Friedrich Nietzsche je myslitel, který polarizuje a cíleně vyhledává konfrontaci. Volba jeho protivníků může povědět něco podstatného o něm samém a o cestách jeho myšlení. Na konkrétních příkladech jeho filosofického nepřátelství s Arthurem Schopenhauerem, Immanuelem Kantem, Sókratem, Jean--Jacques Rousseauem, Charlesem Darwinem, Ježíšem a apoštolem Pavlem se může ukázat nejen specifičnost
Říká se, že veškeré poznání pramení ze dvou zdrojů, z rozumu a smyslového vnímání. Na jedné straně máme pojmy, abstraktní kategorie myšlení, na straně druhé pak prchavé barvy, zvuky, tvary, vůně a celou hloubku smyslové zkušenosti. Tyto dva kořeny poznání jsou si natolik vzdáleny, že se nám často ani nedostává slov, abychom vyjádřili to, co bezprostředně vnímáme. Odkud se pak bere spojení mezi
Předložená studie ukazuje a promýšlí imanentní meze Heideggerovy fundamentální ontologie a z nich interpretuje nezbytnost a směr následné transformace otázky po bytí. Studie vykázala tři takovéto meze, jež se vzájemně podmiňují. Jde o meze metodicko-formální, strukturně-existenciální a faktické. Dosažení těchto imanentních mezí fundamentální ontologie vede ke ztroskotání celého tohoto projektu.
Kniha Korejská náboženství je výběrem z textů dokladujících vývoj duchovních představ obyvatel Korejského poloostrova od starověku až po současnost. Staletí importů, asimilace i perzekuce jednotlivých náboženských směrů a škol dala v Koreji vzniknout mimořádně pestrému spektru religiózního života, v němž se o přízeň států i jednotlivců ucházely lokální kulty, buddhistické školy, státem
Jakub Češka ve svém uvažování o literatuře setrvává v inspirativním myšlenkovém ovzduší tvůrců, jakými jsou především Milan Kundera a Bohumil Hrabal. Každý ze spisovatelů představuje bohatě rozvinuté literární gesto. Svébytnost, kontrastnost a do značné míry také jejich komplementárnost vybízí k jejich vzájemné konfrontaci. V této komparativní perspektivě můžeme sledovat kupříkladu rozdílně
Tři studie k problematice naladění (Befindlichkeit, Stimmung) ve filosofii Martina Heideggera. J. Novotný sleduje v první studii místo, pojetí a především založení naladění ve fundamentální ontologii. Usiluje o pochopení a vyložení toho, co je zde míněno naladěním jako takovým a jak náleží do celku výkladu lidského pobytu (Dasein). Pokouší se přitom domyslet a dovést do krajnosti jisté ohledy
Co je to inteligence? Mohou stroje myslet? Dokáží lidé myslící stroje zkonstruovat? A nejsou lidé právě takovými myslícími stroji? Tyto a podobné otázky si filozofové kladou přinejmenším od počátku novověku, ale ucelenou podobu jim dal až Alan Turing v polovině 20. století. Tento britský matematik se proslavil nejen svým podílem na rozluštění šifrovacího stroje Enigma, čímž významně přispěl k
Ojedinělá a poutavá plnobarevná kniha s více než 220 originálnímí fotografiemi dřevin z celého světa doplněná o zasvěcený komentář našich špičkových odborníků. Z úvodu vybíráme: Stromy jsou téměř všude kolem nás; rostou v lesích, kolem vod, v parcích a zahradách, na horách i v nížinách. Solitérní stromy, lesy a parky dodávají krajině neopakovatelně proměnlivý vzhled. Krajiny bez stromů jsou
Českému čtenáři se překladem Rejchovy učebnice harmonie poprvé dostává do rukou jeden z nejvýznamnějších pramenů hudebních kompozičních nauk první poloviny 19. století – pramen poznání hudební harmonie ještě úzce propojený s aktuálním stavem a požadavky dobové hudební kompozice. Z hlediska autorových vizí do budoucnosti se setkáváme také s typem učebnice, která dávala řadě studentů mocné podněty
Jedná se o kritickou edici legendy o sv. Vintířovi (Vita s. Guntheri), která byla sepsána v břevnovském klášteře v polovině 13. století za účelem Vintířovy kanonizace. Durynský šlechtic Vintíř byl vlivným diplomatem ve službách otonských a sálských císařů v první polovině 11. století. V Bavorsku založil benediktinské proboštství v Rinchnachu, odkud řídil kolonizaci pohraničního hvozdu. Krátce
Studie seznamuje čtenáře s moderní logikou z pohledu sto let starého (vzatého ze spisu Principia Mathematica). Jejím cílem je, kromě představení klasického analytického postupu a myšlenky důkazu, nabídnout vlastní odpovědi na některé otázky, které dnes studium moderní logiky provázejí: Z čeho v logice vycházíme? K čemu nám jsou pravidla? Mluvíme jen v metajazyce?
Publikace Natura et cultura je čtvrtým svazkem edice Andrias. Tentokrát se společným tématem autorů stala distinkce (či dichotomie) příroda–kultura v rámci obecně antropologického diskurzu. Impulsem pro vznik této knihy pak byla snaha hledat styčné plochy mezi přírodovědnými, empirickými a kulturněvědními, interpretativními postupy v rámci antropologie. Proč právě to? Antropologie se totiž téměř