Malá smrt je nešťastná: nikdo ji nemá rád, všichni se jí bojí, lidé, které převádí do svého království, jsou smutní, vzdychají a je jim zima. Jednoho dne si ale malá smrt dojde pro Evelínu a od té doby je všechno jinak. Konečně jste tady! vzkřikne holčička, když ji vidí... Jak s malým dítětem mluvit o smrti? Co mu říct... Kitty Crowter je přirozená vypravěčka, nebojí se dětem otevřít tak
Knížka O smutném tygrovi vyšla v roce 1968. Dnes tato neokázalá autorská pohádka Aloise Mikulky vychází znovu, v úplně jiné době a pro úplně jinou generaci, nic z její krásy však nepominulo. Alois Mikulka se narodil a žije v Brně. Patří mezi legendy autorské knihy pro děti.
Papoušek Jára z pražské zoo se rozhodl, že práskne do bot a malou klec vymění za Afriku. Dá dohromady partu kamarádů a vypráví se na dalekou cestu. Jestlipak tramvaj uveze slona? Umí fenek čurat jako pes? Kolik ryb unese pelikán v zobáku? Jak si může žirafa přivydělat na lodní lístek? Trpí kobra mořskou nemocí? To všechno je ukryto v této knížce do malé kapsy... Kniha s vloženou mapou.
Tato kniha je určena všem dětem, které se nespokojí s jednoduchým vysvětlením a často kladou rodičům otázku proč. Proč na akátu žijí mravenci, proč kopřiva žahá, proč cibule štípe do očí a proč musí mít kytky kořeny v zemi? Jaká byla první rostlina na světě, kdo vypěstoval sladký hrášek a je pravda, že nejdražší kávu na světě kakají cibetky? Rostlinopis v podání Jiřího Dvořáka a Alžběty
Narodila se roku 1972 ve Valašském Meziříčí. V letech 1992 až 1998 studovala scénografii na pražské DAMU (Katedra alternativního a loutkového divadla), mimo jiné absolvovala i stáž v Australské Tasmánii. Věnuje se autorskému divadlu: Mechanický cirkus (stolní divadlo, 1996) a O okradeném lakomci (divadlo jednoho diváka, 2000). Zabývá se i výtvarným uměním, její práce vystavila například
Když se medvěd jednoho dne probudí ze zimního spánku, nevěří vlastním očím: místo lesa stojí uprostřed gigantické továrny. .Než se stačí rozkoukat, už je u něho mistr a honí ho, aby se dal do práce. Být medvěd, to je chabá výmluva pro lenocha...
Mňau! Oskar je můj největší kamarád. Příští rok půjdeme do školy. Už toho hodně umíme, ale ještě se spolu musíme dost věcí naučit. Každý den nás čeká něco nového... Víte, že dneska si půjdeme koupit fungl novou aktovku? Půjdete s námi? Velké obrazové album absolventky Vysoké školy uměleckoprůmyslové Evy Macekové nás provází všedním dnem pětiletého kluka Oskara a jeho věrného kocoura. Na
Pohádky Olténie a Egbérie jsou posbírané ze všech koutů světa spojuje je radost z volné fantazie a především svérázný humor. Ve svých nejlepších momentech se vyprávění Sylvy Fisherové dají směle srovnat třeba s Fimfárem Jana Wericha. Správná pohádka má mít tři vlastnosti: poezii, moudrost a vtip. A má se líbit jak dětem, tak dospělým. Pohádky Sylvy Fischerové takové jsou: odehrávají se v
Promítni si to! Dvě animace v jednom! Kráčející tygr a tygr pohrávající si se starostou Rýpem.
Velký dobrodružný román o chlapci, který měří jen o něco víc než jeden milimetr! Domovem Tobiáše je odedávna obrovský strom. Jednoho dne odmítne Tobiášův otec vydat tajemství svého geniálního, ale pro přežití stromu nebezpečného vynálezu. Rodina Lolnessových je poslána do vyhnanství a Tobiáš musí prchat až do země trávového lidu. Druhý díl románu začíná Tobiášovým návratem na strom, kterému
Klasické pohádky (O červené Karkulce, Dlouhý, Široký a Krátkozraký, O perníkové chaloupce, O Smolíčkovi a další) převyprávěli výtvarníci - kmenoví spolupracovníci nakladatelství Baobab. Při zpracování měli volnou ruku, ať při výběru výtvarné techniky, tak i v míře interpretace pohádky. A sázka na původní originální podání se vyplatila. Vzniklo dvanáct obrazových knížeček představujících dvanáct
Václav Kaplický, historik, romanopisec a dramatik, se narodil a žil v Táboře. Jeho román pro děti "Bandita, Paťara a spol." líčí klukovský život na přelomu 19. a 20. století v tajemném, romantickém městě obklopeném lesy a poli, bitvy Klášteráků a Klokoťáků, všední život měšťanských rodin, školu i charakteristické postavy, které k městu neoddělitelně patřily: hlídače městských sadů, strážníka,
Velký starý dům se zahradou, dvě děti, Matěj a Hanka, táta a máma. Malé příběhy, pozorování, křehká dětská fantazie, vzorky a výseky všedních dnů, koloběh ročních období, myši, zahrada, pěstování dýní, půda, schovávačky, hádky, strach a především domov... Obyčejné věci, které se dětským pohledem stávají neobyčejnými. Text Olgy Černé inspirovaný vlastním dětstvím a ilustrovaný, přesněji
Bajky - nebajky pro děti i neděti. Jiří Dvořák napsal krátké příběhy, které ve výstižné literární zkratce přinášejí nejen poučení, ale stejnou měrou i vtip a hru slovem. Hrdiny jsou zvířata, rostliny nebo i věci. Kde jinde bychom se dozvěděli, jak dopadne švestka, která se neumí rozhodnout? Díky komu svítí žárovka? Proč se kos nikdy nesměje? Bytí či nebytí je zde vykresleno s nadhledem a v
Netuctový příběh Dagmar Urbánkové je z těch, které nejdou z hlavy. Vypraví o Adamovi a rozbitém koleně. A proč by se děj nemohl odehrávat přímo pod roztrženou nohavicí? Malý svět za trhlinou kalhot sestavila autorka z miniaturních věciček: kousků pomerančové kůry, klacíků, větví, listů a samozřejmě maličkých loutek. Její scénografie nepůsobí nijak teatrálně, jsou neokázalé a vtipné a doplněné
Kočička z kávové pěny se toulá předměstskou krajinou - zimou, jarem i létem a hledá známé vůně domova. Eva Volfová proměnila látky, hadry, prachovky a utěrky v čisté obrazy a křehký příběh pro nejmenší čtenáře. Ilustrace textem doprovodila Tereza Horváthová. Tato obrazová pohádka vypráví o kočičce zrozené z teplé kávy a nadýchané pěny, kterou její nevědomí stvořitelé vyhnali z domu. Po
Jsou děti, pro které koza znamená něco stejně cizokrajného jako pro děti z počátku dvacátého století automobil. Kozí knížka je průhled do každodenního venkovského života. Kromě toho, jak koza vypásá trávu, se děti dozvědí, jak čurá, dělá bobky, jak přicházejí na svět kůzlata, i to že kozlíci se zabíjejí na maso. Tereza Říčanová vidí venkov nesentimentálním pohledem, ale zároveň připomíná, že
Proč a jak se slaví Vánoce? A jak je zažívá sedmiletá holčička? Knížka přináší jednoduchý, ale výstižný pohled na Ježíškovo narození, popis základních vánočních obřadů a rituálů v duchu vesnice, kde se atmosféra Vánoc ještě drží a není válcována odcizenou konzumní realitou. A nejen to. Tereza Říčanová pro knihu vytvořila obrazy, které obstojí i samy o sobě. Podobně výraznou a
Třináct povídek o dětství svébytné písničkářky, muzikantky a textařky Radůzy. Přesvědčivě a s humorem načrtává Radůza realitu sklonku 70. let. Líčí dětství na venkově očima hubené svéhlavé holčičky, která už ve svých čtyřech letech má na život jasný názor, a jejím prostřednictvím vypráví historky rodinné i vesnické a vykresluje citlivý literární obraz svých prarodičů i rodinných peripetií.