Ačkoliv se Václav Chochola (1923 - 2005) divadelní fotografii nevěnoval výhradně jako hlavnímu oboru své tvůrčí činnosti, nachází se v jeho pečlivě spravovaném archivu mnoho umělecky i historicky unikátních děl. Chochola začínal jako sportovní fotograf, ale brzy svůj profesní záběr rozšířil na oblast umění. Jako divadelní fotograf se uplatňoval již od počátku čtyřicátých let 20. století a ve svých snímcích se mu podařilo zachytit intenzitu a neopakovatelnost prchavého okamžiku.
Chocholovy fotografie divadla mají těžiště především v portrétech, v nichž jemně a přesně vystihuje podstatu tvůrčích osobností, jakými byli významní herci, ale také režiséři, tanečníci a choreografové (Jan Werich, Jiří Voskovec, Ladislav Pešek, Karel Höger, Jiřina Šejbalová, Miloš Kopecký, Vlastimil Brodský, E. F. Burian, Alfréd Radok, Laurette Hrdinová, Saša Machov a mnozí další).
Pozoruhodné a působivé jsou také snímky z inscenací: především Národního divadla, Divadla na Vinohradech, Divadla S. K. Neumanna, Divadla za branou nebo generačního Větrníku. Zcela unikátními uměleckými dokumenty jsou záběry z divadelního zákulisí, kde fotograf zachycoval nejen herce v jejich šatnách během líčení a soustředění na roli, ale také z dílen, malíren, depozitářů a podobných prostor, disponujících specifickou atmosférou.
Publikace vznikla ve spolupráci s Blankou a Markem Chocholovými (Archiv Václava Chocholy) a řada fotografií byla objevena a digitalizována právě pro účel této publikace. Edice Česká divadelní fotografie byla založena v roce 2020 a navazuje na několikaletý výzkum, který IDU realizoval a završil reprezentativní výstavou s názvem Česká divadelní fotografie 1859 2017 v pražském Obecním domě na jaře 2018. Jeho součástí byla stejnojmenná kniha, která získala cenu Divadelních novin za publikační čin roku.
