„Neplač, dítě moje, každá žena je otrokyně, a s tebou to nebude jiné.“ Život našich prababiček na vesnici měl daleko k idyle. Pár let po narození je čekala dřina od úsvitu do soumraku a závislost na rozhodnutích otce nebo manžela. O jejich těžké práci se v učebnicích dějepisu nepíše, přestože právě ony dokázaly najít sílu a podpořit vzdělání svých dcer, aby měly lepší osud než ony samy – a změnily tak celou společnosti. Reportérka Joanna Kuciel-Frydryszak, autorka knihy Služky pro všechno, vrací vesnickým ženám jejich hlas a místo v historii. V Polsku se Vesničanky staly bestsellerem a prodalo se jich více než půl milionu výtisků.
V této knize se dozvíte:
- jaká byla skutečná realita života na vesnici na konci 19. století a na začátku 20. století
- proč byla pro mladé ženy vysvobozením práce ve městě, i když to byly nelidské směny v továrně nebo místo služky pro všechno
- jak vypadalo mateřství a porody ve vesnických podmínkách bez dostupné lékařské péče
- co musely snášet vesnické dívky, které čelily sexuálnímu obtěžování a byly od malička zatížené povinnostmi neúměrnými jejich věku
- proč dcery na rozdíl od synů nemohly studovat
Vesničanky jsou možná i příběhem vaší praprababičky, která se rozhodla, že její dcera nebude žít stejně jako ona. Šetřila na sobě, dřela a dopřála jí alespoň pár tříd, nechala ji, aby se naučila číst, psát a počítat. Velké změny se často nedějí zásahy shora, ale rozhodnutím jednotlivých lidí, jejich silou vzdorovat osudu a nepoddat se ani v těžkých podmínkách. Z chudých vesnických poměrů pocházeli předci mnoha z nás.
Joanna Kuciel-Frydryszak ve svých historických reportážích otevírá důležité téma ženské emancipace a solidarity. Vychází z rozhovorů s vnučkami, archivních materiálů, deníků, dopisů a dalších dochovaných pramenů. Nebylo snadné najít zmínky o těch, které celá staletí nebyly důležité – dívky a ženy stály na nejnižší příčce společenské hierarchie a jejich práva byla omezená. I proto jsou Vesničanky i přes všechna těžká témata, která otevírají, také knihou o naději.
