Otevřená společnost a její nepřátelé II

Otevřená společnost a její nepřátelé je jeden z nejdůležitějších spisů moderní politické filosofie, v němž Popper rozvíjí svou vlivnou teorii demokracie a budování institucí a proti holistickému sociálnímu inženýrství, navrhujícímu „systémová řešení“, obhajuje inženýrství dílčí, které místo neuskutečnitelného jednorázového nastolení co nejlepšího stavu hledí odstraňovat jedno po druhém ty nejpalčivější zla a nepořádky. Ale Otevřená společnost je daleko více než to: je to srozumitelný a čtivý text, kde čtivost není výsledkem chtěné snahy o popularizaci, nýbrž Popperova přesvědčení, že osud svobodného světa možná závisí na tom, aby se hlavní sdělení knihy dostalo k co největší skupině čtenářů. Tímto sdělením je: budoucnost je otevřená! Bude-li vám někdo tvrdit, že doba si žádá to či ono (v době psaní knihy plánované hospodářství a totalitární politiku), nemůže mít pravdu, protože o tom, co nastane, nerozhodují nějaké trendy či dějinná směřování, nýbrž rozhodnutí lidí. Důkladněji to dokazuje v Bídě historicismu (1957), ale šířit toto poselství se pokouší především zde (a přidává k tomu i kontroverzní, ale závažnou analýzu jistého aspektu díla největšího filosofa všech dob, za něhož Popper považuje Platóna).. Přeložila J. Odehnalová. Druhé vydání připravil J. Moural.