Člověk hledá Boha

Abraham Joshua Heschel (1907-1972), jeden z nejvýznamnějších židovských myslitelů 20. století, je českému čtenáři s výjimkou drobné studie o Šabatu dosud neznámý. Rodák z Varšavy pocházející z chasidského prostředí studoval ve Vilně a Berlíně, stal se znalcem židovské literatury a mystiky, na poslední chvíli z Německa unikl před holocaustem a našel nový domov ve Spojených státech. Ve svém díle představil hlubokou a živou spiritualitu vycházející z tradiční, především prorocké a chasidské tradice, ale oslovující člověka moderní doby. Vedle rozsáhlých prací o biblických prorocích a jejich odkazu, vztahu Boha a člověka, židovské filosofii nebo významných postavách židovské středověké (Maimonides) i chasidské (Menachem Mendel z Kocku) tradice se Heschel věnoval i mezináboženskému dialogu a společenskému aktivismu; byl jedním z těch, kdo pochodovali za lidská práva po boku Martina Luthera Kinga. V knize Člověk hledá Boha z roku 1954 se Heschel zamýšlí nad modlitbou a duchovním životem z hlediska židovské tradice i hluboké a univerzální humanistické filosofie, ke které během svého života a působení dospěl.