Významný židovský myslitel 20. století ve své drobné, ale duchovně nesmírně podnětné knize poukazuje na podstatný rys moderního člověka – jeho neschopnost vnímat božskou dimenzi času jak ve dnech všedních, tak především ve dni odpočinku. Jak říká, příliš dobýváme prostor, místo abychom posvěcovali čas. Díky svému mimořádnému vhledu do rabínské a chasidské tradice srozumitelným a inspirativním
Abraham Joshua Heschel (1907-1972), jeden z nejvýznamnějších židovských myslitelů 20. století, je českému čtenáři s výjimkou drobné studie o Šabatu dosud neznámý. Rodák z Varšavy pocházející z chasidského prostředí studoval ve Vilně a Berlíně, stal se znalcem židovské literatury a mystiky, na poslední chvíli z Německa unikl před holocaustem a našel nový domov ve Spojených státech. Ve svém díle
Studie Kdo je člověk? je rozšířenou verzí přednášky, kterou Heschel proslovil na Stanfordské universitě v roce 1963 (Raymond Fred West Memorial Lectures at Stanford University). Bývá považována za klíčovou práci Heschelovy filosofické antropologie, je to vlastně zhuštěná forma výše uvedených filosofických úvah z padesátých let, doplněná o některé pozdější postřehy. Základním tématem je otázka, co