Sborník přináší příspěvky, které autoři z mnoha evropských zemí (kromě ČR a Slovenska především z Polska, Ruska, Rakouska, Ukrajiny, Německa a Maďarska) věnovali jednomu z nejvýznamnějších badatelů v oblasti archeologie doby římské, doc. PhDr. Jaroslavu Tejralovi, DrSc.
Moderní věda nemá mnoho nástrojů, které by umožnily nahlédnout počátky a rané fáze náboženského smýšlení člověka. Biologická evoluce člověka stejně jako naprostá většina jeho dějin se odehrála v době předhistorické, tj. předpísemné.
Publikace je určena posluchačům archeologie 1. ročníku, jimž má usnadnit vstup do odborného studia archeologie. Má je seznámit se základní terminologií oboru, s dějinami archeologie, s principy periodizace pravěku a rané doby dějinné a s hlavními osobnostmi oboru minulosti i současnosti.
V roce 1928 začaly pod záštitou německého Městského muzea v Uničově a brněnského prehistorika Karla Schirmeisena archeologické výzkumy v regionu. Pomyslný zlatý věk uničovské archeologie neztratil svůj lesk ani po roce 1938, kdy se stal Uničov součástí Německé říše. Uničovská archeologie se tehdy profesionalizovala, ovšem v roce 1945 dospěla k zániku.
Již staří Egypťané si vyprávěli příběhy o faraonech, kouzelnících z dávných časů, o trosečnících, chamtivých úřednících, podivuhodných dobrodružstvích a tajemných místech. Některé z těchto příběhů se dochovaly až do dnešních dnů a jedná se o jedny z nejstarších literárních textů na světě.
Tato práce je druhým svazkem řady zveřejňující výsledky Česko-uzbecké archeologické expedice v jižním Uzbekistánu. Zatímco první díl byl věnován výkopům na centrální lokalitě Šerabádské oázy zvané Džandavláttepa, druhý svazek představuje vývoj osídlení v celé této oáze rekonstruovaný na základě dat naší expedice.
Historická keramika je základním archeologickým pramenem s vysokou vypovídající hodnotou.
Předkládaná publikace poprvé uceleně představuje výsledky archeologických výzkumů z prostředí bojišť z roku 1866 na území České republiky.
Tato monografie pojednává o archeologických nálezech keramiky římské provenience typu terra sigillata z oblasti Čech (1.5. stol. n.l.). Základ tvoří podrobný katalog. V analytické části je shromážděná keramika hodnocena dle jednotlivých dílenských okruhů, tvarů a výzdoby.
2.
Kniha je přepracovaným a doplněným přehledem archeologie a historie pozdně mykénského a geometrického Řecka a společenství geometrických stylů rané doby železné v Evropě a severní Eurasii, ve vztahu k egyptským a předovýchodním civilizacím: období od 13. do 8. století př. Kr., tzv.
Publikace obsahuje jak souhrnnou kapitolu o životě profesora Bedřicha Hrozného a jeho rozluštění chetitštiny v roce 1915, kdy se tak zasloužil o jeden z největších úspěchů české vědy, tak i monotematické kapitoly zaměřené na jednotlivé archeologické lokality, kde Bedřich Hrozný bádal, tedy Šech Sa´ad, Tell Erfad a Kültepe-Káneš.
Publikace vydaná u příležitosti konání výstavy „Lopatou i počítačem (Archeologie na Olomoucku – včera a dnes)“ rekapituluje téměř 150 let archeologické práce v olomouckém regionu.
Katalog nálezů z archeologických výzkumů.
Kniha nabízí široké veřejnosti informace o archeologických výzkumech z doby kamenné ve středním Polabí. Hlavní výzvou k jejímu napsání se stal objev neobvyklé a z velké části poměrně dobře zachované mohyly z pozdní doby kamenné, datované do 4. tisíciletí před Kr.
Nejvíc dokladů umožňujících poznat náboženství churritské populace, obývající v minulosti regiony starověkého Předního východu, pochází z 2. tisíciletí před n. l. Už méně je však probádané rané období churritských dějin a jejich náboženských představ, které je možné datovat do 3. tisíciletí před n. l.
Zajímavý průvodce světem biblické archeologie a vědeckých výzkumů o počátku světa. Kniha je psaným příběhem, jehož ústřední postavou je archeolog, který opustil vody oficiální archeologie a vystupuje pod pseudonymem Ali a jenž pátrá po nejrůznějších nedořešených tajemstvích. (o neoficiálních archeologických výzkumech)
Kniha mapujúca pohrebisko v Čakajovciach je doplnkom ku dvojzväzkovej publikácii o Čakajovciach od autorky Rejholcovej z roku 1995.
Citadely boli pevnosti s mohutnými hradbami prispôsobené na kruhovú obranu. Mohli byť súčasťou mesta a nadväzovať svojim opevnením na jeho hradby, ale mohli stáť aj samostatne v určitej vzdialenosti od mesta.
Kniha se zabývá významnou částí teorie artefaktů, které jsou spolu s člověkem nedělitelným základem lidského světa. Pojem artefaktu je logicky rozvíjen a v souladu s archeologickým poznáním je odvozován jeho význam pro adaptaci přírody člověkem, pro vytváření lidské společnosti, pro neverbální komunikaci a pro vyjadřování osobní i skupinové identity.
