Dosud vcelku bezvýznamný ostrov Minger ve Středozemním moři zasáhne v roce 1901 morová rána. Na boj s epidemií je z Istanbulu vyslán lékařský výbor, jehož členy jsou i dcera a zeť sesazeného sultána Murata V. Vrchní hygienik je za záhadných okolností zavražděn a ostrov vře nejen střetem mezi zastánci racionálních vědeckých metod a fatalistickým odporem k protiepidemickým nařízením, ale i etnickým
Cosi podivného v mé hlavě je rozsáhlá románová freska zachycující životní osudy pouličního prodavače Mevlüta, jehož rodina v 70. letech emigrovala ze střední Anatolie do Istanbulu. Na rozdíl od většiny svých předchozích děl Pamuk tentokrát opouští prostředí poevropštěné istanbulské smetánky a vydává se mezi migranty a nádeníky z okrajových částí města. Mevlüt se živí jako prodavač bozy, sladkého
Román je příběhem Cema, studnařského učedníka, jenž ve svém mistrovi nalézá otcovskou autoritu, kterou v životě postrádal. Do oidipovského vztahu těch dvou vstupuje tajemná rusovlasá žena, do níž se Cem bezhlavě zamiluje. Pamuk pracuje se vztahem otec-syn v několika dějových liniích, vedle klasického antického příběhu jde pro inspiraci do dávné perské legendy a děj staví do kulis Turecka od
Desiaty Pamukov román je ako matematický vzorec, v ktorom sú niekoľkými symbolmi vyjadrené všetky – často aj protichodné – sily formujúce súčasné Turecko: tradícia a modernosť, náboženstvo a ateizmus, stret generácií, vzťah Východu a Západu, ale aj umenia a reality. Na pustej plošine za malým mestečkom kope majster studniar so svojím učňom studňu. Vodu sa im nedarí nájsť, zato medzi mužmi
Román najvýznamnejšieho a najprekladanejšieho autora tureckej postmodernej literatúry je románom o hľadaní. Hlavný predstaviteľ si prečíta Knihu a tá ho podnieti hľadať nový svet a nový život. Vydáva sa na cestu, ktorá sa nikdy nekončí. Hoci si autor názov pre svoj román požičal od Dante Alighieriho, putovanie jeho hrdinu je alúziou na cestu islamských súfijských mysliteľov k Pravde, teda k Bohu
Román je příběhem Cema, studnařského učedníka, jenž ve svém mistrovi nalézá otcovskou autoritu, kterou v životě postrádal. Do oidipovského vztahu těch dvou vstupuje tajemná rusovlasá žena, do níž se Cem bezhlavě zamiluje. Pamuk pracuje se vztahem otec-syn v několika dějových liniích, vedle klasického antického příběhu jde pro inspiraci do dávné perské legendy a děj staví do kulis Turecka od
Dej románu sa odohráva za vlády sultána Murada III. v priebehu desiatich dní v roku 1591 v zasneženom hlavnom meste Osmanskej ríše, v Istanbule. Podobne ako spisovateľ Italo Calvino, aj Pamuk rozpráva celý príbeh z rôznych perspektív a mnohohlasne. V románe sa stretávame asi s dvadsiatkou rozprávačov, popri ľudských bytostiach sú však medzi nimi aj menej tradiční hrdinovia: pes, strom, obrazy,
Keď Mevlut ešte ako chlapec príde do Istanbulu, starobylé mesto sa rýchlo stráca a nahrádza ho nové mesto, ktoré ho uchváti. Tak ako jeho otec, aj on sa stane pouličným predavačom bozy a dúfa, že jedného dňa zbohatne. No zdá sa, že šťastie nie je na jeho strane. Tri roky píše ľúbostné listy dievčaťu, ktoré videl iba raz. Dievčina napokon súhlasí, že s ním utečie, a milenci sa stretnú v noci. No
Píše se červenec 1980 a v Turecku se pomalu schyluje k dalšímu vojenskému převratu. Do přímořského letoviska nedaleko Istanbulu přijíždí jako každý rok čtyři sourozenci, aby navštívili svou devadesátiletou babičku. Zatímco venku stále houstne napětí mezi nacionalisty a levicovými bojůvkami, babiččin „tichý dům“ vydává potlačovaná rodinná tajemství a rozehrávají se tu osudové životní příběhy.
Román Múzeum nevinnosti predstavuje ľúbostný príbeh muža Kemala z bohatej rodiny, zasnúbeného s dievčaťom z rovnakej vrstvy, ktorý sa zamiluje do vzdialenej príbuznej, stojacej spoločensky nižšie. Po viacerých dramatických zvratoch a uplynutí dlhého času sa nakoniec môžu vziať, ale zasiahne osudová náhoda a príbeh sa končí tragicky. Kemal prežije a založí múzeum zo všetkého, čo mu jeho veľkú
Historicko-filozofický román Orhana Pamuka se odehrává v barvitém světě osmanského Istanbulu za vlády sultána Mehmeda IV. na konci 17. století a vypráví alegorický příběh o zvláštním vztahu benátského zajatce a jeho pána, istanbulského hodži, kteří jsou si k nerozeznání podobní. Vedle neotřelého zachycení života v mnohonárodnostní osmanské metropoli se román zamýšlí nad hranicemi poznání cizí
Jednoho zimního večera roku 1591 je v Istanbulu zavražděn přední iluminátor rukopisů a nyní k nám promlouvá ze studny, kam vrah hodil jeho tělo. Jeho hlas se ale ztrácí v koncertu ostatních hlasů, mezi nimiž figurují mistři sultánovy malířské dílny, knihař Kara a jeho milenka Şeküre, dohazovačka Ester, Strýc Efendi i mince, červená barva, smrt, pes nebo třeba strom. Každý z nich předkládá svůj
Hľadáte konkrétny titul?
Použite vyhľadávacie pole na vrchu stránky!