Príbehy odohrávajúce sa počas vojen a konfliktov. Pre čitateľov, ktorí chcú pochopiť vojnové osudy a ľudské drámy.
Měli jsme se v září 1938 bránit proti všem a navzdory všem? Co kdyby Československo Mnichov nepřijalo? Osazenstvo ŘOPíku na Šumavě, pilotní eso Josef František, tanková osádka, pražští detektivové bojující proti německým teroristům nebo zdravotní sestra zachraňující životy. Na první pohled nesourodí hrdinové čelí německé invazi s vědomím, že mohou kdykoliv zemřít. Mozaika příběhů se
Vojna sa skončila, no pre Friedhelma Schwarza sa skutočné peklo ešte len začína. Román Hanna, nacistova milenka od Moniky Luščíkovej prináša pokračovanie príbehu z pohľadu muža, ktorého svet poznal ako bezcitného nacistu. Láska k Hanne v ňom prebudila city, ktoré dovtedy potláčal, no po vojne o milovanú ženu prichádza. Zlomený stratou a sužovaný výčitkami svedomia sa ocitá v sibírskom gulagu, kde
Listopad 1939. Sovětský svaz, disponující největší armádou na světě, napadl Finsko, svého malého a relativně bezbranného souseda, pouhé tři měsíce po vypuknutí druhé světové války. Začal tak konflikt známý jako zimní válka. Malá, narychlo sestavená jednotka vojáků, dělníků a farmářů musela čelit kolonám tanků a milionům bojovníků Rudé armády. Román Zimní válečníci je založený na skutečných
Válka v patnáctém vyšla knižně až roku 1931, ale vznikla jako autentický válečný deník, který jeho autor po patnácti letech připravil k vydání pro časopis Nuova antologia, kde vycházel pod názvem Zápisky dobrovolníka. Giani Stuparich zachytil události prvních dvou měsíců své účasti v první světové válce, počínaje odjezdem na frontu přes zákopové boje v krasové oblasti kolem města Monfalcone až po
Když Rusko 27. června 2023 vystřelilo raketu na Doněck, večeřela Viktorija Amelinová se svými přáteli v restauraci. Při útoku utrpěla těžká zranění hlavy a ztratila vědomí. Zemřela v nemocnici o čtyři dny později, bylo jí 37 let. Zanechala po sobě výjimečný záznam o válečné zkáze a ceně odporu. Oceňovaná ukrajinská spisovatelka a básnířka byla zrovna se synem na dovolené, když Rusko napadlo
Velký román z první poloviny dvacátého století o lidech, které semlely velké dějiny. Kniha, která se nesnaží nic zamlčovat a která zobrazuje méně známé události zejm. z oblasti Slezska a Hlučínska. Margit se po smrti svých rodičů stěhuje z Opavy do pruských Kravař za svou tetou a strýcem. Život na statku se pro ni však postupně stává noční můrou. Tragicky přichází o svoji první lásku a je proti
Působivý příběh inspirovaný skutečnými událostmi z období strhujících dějinných změn v Československu Píše se začátek roku 1945, poslední válečná zima. Němci již cítí v ovzduší prohru, přesto opět organizují transporty Židů do koncentračních táborů. Dvanáctileté Danušce tak odjíždí poslední příbuzná, která jí v Praze zůstala, její matka. Osamocená dívka se bez přátel a rodiny musí spolehnout
Někdy je realita tak nesnesitelná, že nezbláznit se a přežít znamená jediné: oddat se snění a vrátit se do Casablanky. Härtlingův „filmový román“, jak bývá někdy nazýván, sleduje osudy Huberta Windische, narozeného v roce 1923, příslušníka generace vyrůstající v nacistickém Německu. Jako syn vysoce postaveného důstojníka SS je od dětství vystaven ideologickému tlaku a očekáváním, která však
Láska, ktorá sa zrodila v tieni vojny, sa stáva svetlom v tmách. Londýn na začiatku druhej svetovej vojny. Finley sníva o hereckej kariére, no namiesto reflektorov ju sprevádza sklamanie. Do jej života nečakane vstúpi Sebastian, novinár na úteku z nacistického Nemecka, ktorý prevráti jej svet naruby. Londýn sa postupne mení na mesto sirén a sutín. A v čase, keď sa ľudia učia prežiť zo dňa na
Výjimečný soubor dosud knižně nevydaných povídek, reportáží a úvah Arnošta Lustiga, světově uznávaného spisovatele, novináře a humanisty. Arnošt Lustig (1926–2011) přežil jako mladý muž hrůzy holocaustu. Prožitky zásadně formovaly jeho literární dílo. Povídky psal v době, kdy působil jako válečný zpravodaj během války za nezávislost Izraele v letech 1948–1949. Vedle příběhů z Izraele obsahuje
V divokém Vachánském koridoru uvízl americký výzkumný tým. Nic tragického, jen nepříjemný problém s logistikou. Nová afghánská vláda chce, aby se vědci v pořádku vrátili domů. Americká vláda chce, aby se vědci v pořádku vrátili domů. Všichni chtějí, aby se vědci v pořádku vrátili domů. Snadný úkol pro vojáky země, která se Afghánistán nikdy nesnažila ovládnout. Britové jsou mimo hru, Rusové jsou
Jeden z najvýznamnejších vojnových románov 20. storočia prináša autentický a neidealizovaný obraz fínsko-sovietskeho konfliktu počas druhej svetovej vojny. Autor Väinö Linna, ktorý sa sám zúčastnil bojov ako príslušník guľometnej jednotky, čerpá z vlastných skúseností a vytvára mimoriadne realistický portrét obyčajných vojakov postavených pred krutú realitu vojny. Bez prikrášľovania zachytáva
Zavedu vás do světa potácejícího se na pokraji kolapsu jedné ideje, topícího se v krvavém západu Černého Slunce, viděného očima těch, kteří tuto ideu následovali až do hodiny jejího neodvratného pádu.
Memoáry litevské lékařky Dalii Grinkevičiute (1927–1987) pocházejí z různých časových období, některé vyšly už za jejího života, nikoli však v Litvě samotné. První část tvoří zápisky z vyhnanství na daleké Sibiři, kam okupační sovětský režim Daliu Grinkevičiute s rodinou deportoval v r. 1941, kdy jí bylo čtrnáct let. To, že je vypravěčkou dívka před prahem dospělosti, ještě zvyšuje jejich
Frances McGrathová je mladinká Američanka z vyšší třídy. Když její bratr v roce 1965 padne ve Vietnamu, Frances se rozhodne také narukovat jako zdravotní sestra, i když její rozhodnutí rodiče zdaleka nepodporují. Po příletu do Vietnamu nezkušenou dívku ohromí realita války, každodenní boj mezi životem a smrtí, nadějí a zradou. Potkává však přátelství a lásku. Válkou však pro Frances a další
Téma atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha zpracovává Lubomír Kubík ve své knize románovými prostředky. Drží se všech dostupných historických faktů o dané události, avšak nově se zamýšlí i nad vnitřními pohnutkami jeho přímých aktérů. Hlavní dějovou linii tvoří osud dvou československých výsadkářů Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše, vyslaných do protektorátu pod krycími
Udávat, zakazovat, věznit, vystěhovávat a zabíjet, ale také riskovat, zachraňovat, pomáhat a statečně odolávat nenávisti. Dramatické příběhy, které se odehrávají v padesátých letech dvacátého století v Československu, spojuje surová pečeť doby, různorodí jsou však jejich aktéři, jejich volby a chování. Zdálo by se, že jde o čas historiky, publicisty i pamětníky důkladně popsaný. Čtvrtý,
"Válka je peklo. A láska taky. Píše se rok 1914. Henrymu Gauntovi, Sidneymu Ellwoodovi a dalším studentům prestižní internátní školy na anglickém venkově připadá násilí na frontě vzdálené. Gaunt, poloviční Němec, je zaneprázdněn svým soukromým bojem – sžírající zamilovaností do nejlepšího přítele, šarmantního Ellwooda – aniž by tušil, že Ellwood po něm také touží. V Anglii sílí protiněmecké
Chlapec česko-německého původu se v první polovině šedesátých let seznamuje v severních Sudetech se starším mužem. Ukrajincem, který za druhé světové války bojoval v řadách vlasovců, zůstal v Československu, založil rodinu, ale nyní žije na samotě a straní se společenského života. Postupně se mladík s mužem spřátelí, rozmlouvají spolu o literatuře, hudbě, politice, řeší otázky, na něž hoch
V povídkách Ortel i V kárném táboře rezonuje téma soudu a rozsudku. Obě díla patří k několika málo textům, které měly zůstat na Kafkovo přání po jeho smrti zachovány. V tomto svazku vycházejí společně v novém překladu. Rozsáhlá odborná literatura interpretuje povídku Ortel z nejrůznějších zorných úhlů – výklady sahají od prostého konstatování zřejmých paralel mezi životem hlavního hrdiny
Hľadáte konkrétny titul?
Použite vyhľadávacie pole na vrchu stránky!
Príbehy odohrávajúce sa počas vojen a konfliktov. Pre čitateľov, ktorí chcú pochopiť vojnové osudy a ľudské drámy.