Osho sa vedel zaujímavo a originálne vyjadriť snáď ku všetkému, čo sa týka ľudského života. Veľmi obľúbená je jeho trilógia O mužoch, O ženách a O deťoch. V knihe O deťoch rozpráva o rôznych typických a dôležitých vlastnostiach detí, ako je napríklad hravosť, nevinnosť alebo prirodzená inteligencia.
Přísloví i další formy lidové moudrosti zobecňují lidské zkušenosti, proto jsou stále živé a oblíbené. Ty z dalekých zemí přitom přitahují pozornost jak tím, čím se od těch, které známe z vlastní kultury, liší, tak i tím, v čem se jim naopak podobají.
Pauline Bebe, jedna z prvních evropských rabínek, podává ve formě odpovědí na sedmdesát otázek základní informace o liberálním judaismu. Liberální či reformní hnutí v židovské víře je moderní alternativou k ortodoxnímu a konzervativnímu judaismu, k němuž se hlásí čím dále více židovských i nežidovských věřících .
Text zkoumá partnerské vztahy a vysvětluje, jak správně žít, aby byl člověk šťastný v manželství a rodinném životě z pohledu indických véd. Najdete zde mnohá zajímavá vysvětlení, jež vám pomohou pochopit nejeden problém vašeho života z jiného úhlu. Jsou tu rovněž praktické rady, jak můžete své problémy vyřešit.
Bhágavatapurána (pravděpodobně 10. stol. n. l.) patří k nejvýznamnějším dílům sanskrtské literatury a tvoří jeden z nosných pilířů indických náboženských tradic. Rozsáhlý kolektivně-anonymní spis je nejznámějším a současně i nejvlivnějším plodem mimořádně produktivního žánru nábožensko-vyprávěcí literatury, souhrnně nazývaného purány. X.
K. J. Hirsch pocházel z přísně židovské rodiny a k jeho předkům patřili i významní rabíni. Studoval v Mnichově a Paříži Dějiny umění a malířství, pracoval v berlínském divadle Volksbühne a pro berlínské noviny Vossiche Zeitung a BZ am Mittag. Jeho nejslavnější román Císařské počasí (česky 1976) byl 10.5.1933 nacisty spálen.
V době, kdy Mohamed umíral, byli křesťané a židé v Arábii již zcela podrobeni. Historie jeho vztahů vůči nim stanovila na dalších 1400 let způsob, jakým s nimi bude zacházeno. Všechna slova a činy, které dnes pocházejí z islámu, začínají Mohamedovým dokonalým příkladem.
Kniha pojednává o utrpení, o příčinách vzniku utrpení, o následcích utrpení, o možnosti zániku utrpení, o poznání všech věcí, o skutečné povaze reality, o Matici Univerzálního Zákona Pomíjivosti, o Buddhovi Gautamovi, o Ježíši Kristovi, o cíli a směřování každé bytosti, o konečném stavu NIRVÁNA.
Traktát Babylónského talmudu z oddílu Mišny Nezikin, kniha obsahuje paralelní hebrejsko-český text. Obsahuje základní morální stanoviska a výroky slavných učitelů, kteří se stali články tradice, předané Mojžíšem Jozuovi přes proroky až k rabínským autoritám.
Čtvrtou a prozatím poslední knihou edice ilustrovaný Český Laozi/Lao-c´, která představila velké české překlady Tao te ťingu, je původní překlad Rudolfa Dvořáka z roku 1920, s výtvarným doprovodem Krištofa Kintery.
Kniha zabývající se chasídskou tradicí a jejími důsledky a podněty pro náš všední život i mravní postoje v současném světě vznikla na základě curyšských přednáškových cyklů prof. Weinreba.
V židovské čtvrti belgických Antverp žije největší komunita ortodoxních Židů po New Yorku a Jeruzalémě. Jejich štrajmly, pejzy, černé kabáty a bílé podkolenky upomínají, že sem kdysi přišli z východní Evropy. Proniknout do jejich zákulisí, tajů a tradic je pro lidi zvenčí těžké, ne-li nemožné.
Kniha se zaměřuje na udržování židovských tradic a zvyků v podmínkách terezínského ghetta. Jde o původně odbornou práci mírně přepracovanou pro širší veřejnost a doplněnou o ilustrační materiál. Téma judaismu v terezínském ghettu nebylo dosud komplexněji probádáno a zpracováno. Knížka se snaží přinést nový pohled na část historie ghetta Terezín.
Knížka přináší zhruba 1100 přísloví v jidiš, tedy v jazyce židovského obyvatelstva východní Evropy. Jidiš je jazykem, který stojí z velké části na starší verzi němčiny, zároveň však přejímá velké množství slov z hebrejštiny a z jazyků slovanských.
Toto fenomenální dílo lze chápat jako úvod do budhistického nazírání duchovní skutečnosti. Seznamuje čtenáře s meditačními technikami, osvětluje fenomény karmy a znovuzrození, radí, jakým způsobem se připravit na cestu ke smrti. Především se ale text detailně zabývá přechodným stavem vědomí a nevědomí po smrti, tzv.
Klasické dílo duchovní literatury 20. století, na nějž se odvolává množství novějších autorů. Sepsala jej Helen Schucman, americká profesorka lékařské psychologie, jíž knihu po dobu několika let diktoval „Božský hlas“, proto se také neuvádí jako autorka. Jedná se o hluboký mystický text, plný univerzálních pravd o lidské duši a jejím spojení se Zdrojem.
Možná se o buddhismus jenom zajímáte, možná se jej snažíte už nějakou dobu uplatňovat v životě. Ať tak nebo tak, knížka Osvícení na cestu vám pomůže srovnat si životní perspektivu. Spisovatel David Michie vytvořil srozumitelný a čtivý úvod do tibetského buddhismu, ve kterém zpracoval vysoce ceněné a dnes již klasické dílo mnicha Šántidévy z 8.
Zenové učení je jako okno. Nejprve v něm vidíme pouze nejasný odraz vlastní tváře. Časem se však náš zrak postupně projasňuje a spolu s tím je nám čím dál jasnější také zenové učení. Až je nakonec docela čiré a průzračné. Vidíme skrz. Vidíme všechny věci: svou vlastní tvář.