Knihy z oblasti histórie, chronológie a významných udalostí minulosti. Ponúkajú presné fakty, analýzy a pohľad na historické súvislosti.
Domečky, domy, paláce, kamenné šperky pražských ulic, stačí jen jít a dívat se na vznosné křivky jejich štítů. Tisíce osudů a mýtů zakletých do zdí v dávném čase… Stačí jen jít a dívat se, a zažít Prahu v plné kráse… Pražskými uličkami i náměstími putujeme v této knize dům od domu. Stará domovní znamení i novodobá čísla popisná rámují ve zkratce dávnou historii jednotlivých staveb i osudy
Milí čtenáři, knížka, jak už její podtitul napovídá, navazuje na knihu Velký erbovník a na úspěšný 1. dodatek 700 erbů téměř zapomenutých šlechtických rodů. V zápavě dalších a dalších šlechtických erbů, které se mi v počtu více jak 14 tisíc podařilo získat, jsem se téměř utopil. Nedá mi, abych se s Vámi o tu krásu nepodělil. Toto ohromné množství jsem zredukoval na erby rodů či jednotlivců, ke
24. díl „Erbovní mapy“ uzavírá rozsáhlý grafický projekt, který mapuje hrady, zámky a tvrze na území naší republiky a pomocí erbů představuje jejich majitele a stavebníky. Kromě zachovaných starých památek, zobrazených přímo na mapě, je v naší zemi též značné množství zaniklých či rozpadlých sídel se svojí bohatou historií. Ta jsou v mapě zaznamenána příslušnou grafickou značkou. Významnější z
Erbovní mapa, jejíž díly pokračují Moravou a Slezskem, je pokusem zachytit z trochu jiného pohledu nesmírné bohatství hradů, zámků a tvrzí, které v naší zemi stály, rozpadávají se, a z nichž ty šťastnější dosud stojí. Předposlední díl mapy nás zavádí na severovýchodní výspu naší republiky, kterou z větší části tvoří Slezsko. Na území tohoto poněkud opomíjeného kraje se ve středověku rozkládalo
V 22. dílu Erbovní mapy nás cesta po hradech, zámcích a tvrzích zavede na rozhraní Moravy a Slezska. Za hradbou Jeseníků se nad městem Javorníkem zvedá Jánský vrch s hradem upraveným na zámek, který býval téměř po šest století rezidencí vratislavských biskupů. Vratislavští biskupové vystavěli v hornaté oblasti Jeseníků a Rychlebských hor několik středověkých hradů (Kaltenštejn, Koberštejn,
Jihovýchodní hranice Moravy čelila odnepaměti neustálému ohrožení cizími nájezdníky. V těchto končinách byly proto již od raného středověku budovány strážní stanice, které se v průběhu dalších staletí proměnily v opevněná města s hrady. Příhodné jméno města Strážnice plně vyjadřuje jeho historický vznik. Kromě Tatarů a Turků pamatuje tento kraj také vpády uherské. Podle jihovýchodního souseda
18. díl Erbovní mapy nás zavede do prosluněného kraje jižní Moravy, kde na nás čeká další várka hradů, zámků a tvrzí. Nad řekou Oslavou se vypíná mohutná silueta náměšťského zámku. Původní gotický hrad upravili renesančně páni ze Žerotína, příznivci Jednoty bratrské, s jejichž podporou byla v nedalekých Kralicích vytištěna Bible Kralická. Znak Náměště nad Oslavou je odvozen z erbu Werdenberků,
Soubor Erbovních map od Milana Myslivečka systematicky zaznamenává jednotlivá historická sídla a představuje pomocí erbů jejich stavebníky a významné majitele z řad šlechty či církevních i světských institucí. Další zobrazené erby patří rodům žijícím v mapovaném území po několik generací, z nichž některé se po svém sídle jmenují, nebo mají jeho jméno ve svém přídomku. Předchozích šestnáct dílů
Seriál „Erbovních map hradů, zámků a tvrzí v Čechách“ se uzavírá 16. dílem, ve kterém zavítáme na samý jih Čech. Zde se rozkládala říše mocného panského rodu erbu růže. Hlavním sídlem dominia Vítkovců je honosný Český Krumlov. Po vymření krumlovské větve rodu zde od roku 1302 po 300 let vládli páni z Rožmberka. Jejich původní hrad Rožmberk podnes majestátně střeží prostor vltavského údolí. K
Erbovní mapa je dlouhodobým projektem a pokusem graficky zmapovat a pomocí heraldiky zachytit z trochu jiného pohledu nesmírné množství hradů, zámků a tvrzí v Čechách. Velkou část území zahrnutého do 15. dílu Erbovní mapy tvoří Chebsko, které společně s Ašskem bylo k Čechám definitivně připojeno až za vlády krále Jana Lucemburského v roce 1322. Správním střediskem této oblasti je starobylé
Kniha obsahuje přes 400 erbů s medailonky pánů, rytířů i erbovních měšťanů, kteří byli potrestáni za účast na odporu proti Habsburkům.
Cesta třináctého dílu Erbovní mapy začíná na severním pomezí Čech, kde se zvedá mohutná silueta hradu a zámku Frýdlant. Po mocných pánech z Bibrštejna zde vládli Redernové, kteří se aktivně zapojili do stavovského povstání. Jejich severočeské državy získal po Bílé hoře Albrecht z Valdštejna. Mocný vojevůdce učinil z Frýdlantu středisko svého vévodství. Časem se však z tohoto nejistého a
12. díl Erbovní mapy zobrazuje romantickou krajinu severních Čech plnou kopců a kopečků. Nejeden z nich posloužil jako pevný bod pro vybudování hradu. Zdejšímu kraji vládli Ronovci, erbu dvou zkřížených ostrví (sukovitých větví), z jejichž rozrodu pocházeli páni z Lipé (České Lípy), z Ronova, z Dubé a z Klinštejna. Další významný rod, páni z Vartenberka, zde z řady pevných hradů vládli svým
Jedenáctý díl Erbovní mapy hradů, zámků a tvrzí zachycuje kraj na středním toku řeky Ohře lemovaný hradbou Krušných hor. V této oblasti, vlivem povrchové těžby uhlí, zanikla řada obcí a též šlechtických sídel. Dalším "nepřístupným" kusem naší země jsou Doupovské hory. Zde, ve vojenském újezdu, bylo po roce 1950 doslova rozstříleno mnoho obcí, mezi nimi i město Doupov, ve kterém stával v
Erbovní mapa je dlouhodobým projektem a zároveň grafickým pokusem zachytit pomocí heraldiky nesmírnou množinu hradů zámků a tvrzí a jejich majitelů. V desátém dílu navštívíme jihovýchodní část Čech. V povodí Lužnice a Nežárky mělo svá sídla několik větví rodu Vítkovců, erbu růže. Předek jedné z nich, Jindřich, postavil nad řekou Nežárkou pevný hrad, při kterém vzniklo výstavné město.
Středem sedmého dílu "Erbovní mapy" je krajské město Plzeň. Jsou zde zaznamenány hrady, zámky a tvrze v povodí řek Mže, Radbuzy,Úhlavy a Úslavy, které se v metropoli západních Čech slévají. Důležitým prvkem na tomto území jsou významné kláštery - Teplá, Plasy, Chotěšov a Kladruby, které měly v době předhusitské v tomto kraji nemalou moc i majetky. Jejich obnovu a nový rozkvět, který nastal po
Cesta pátého dílu "Erbovní mapy" nás zavede do krajiny severozápadně od Prahy. Mapuje území bývalého Slánského kraje připojeného v roce 1714 k Rakovnickému kraji. Na severu projdeme dolní tok řeky Ohře od Postoloprt přes Louny až k Budyni a ještě o kousek dál až k Roudnici nad Labem. Jižní část mapy tvoří Rakovnicko s rozlehlými křivoklátskými lesy, které byly vyhledávaným lovištěm českých
Ve čtvrtém dílu "Erbovní mapy" navštívíme krajinu hradů, zámků a tvrzí severovýchodně od Prahy. Od Mělníka proti proudu Labe se přes Brandýs a Lysou dostaneme k Nymburku. Přes Benátky a Dražice se údolím Jizery vydáme k Mladé Boleslavi, v jejímž okolí se tyčí mohutné zříceniny Michalovic a Zvířetic. Zvláštní kapitolou tohoto dílu je královská metropole Praha, jejíž plocha, ve 20. století značně
Třetí díl "Erbovní mapy" pokrývá území severovýchodně od Kolína a Poděbrad na rozhraní středních a východních Čech. Na východě jsou šlechtická sídla graficky zmapována až k Pardubicím a Hradci Králové, na severu se podíváme do okolí Jičína, Sobotky a Nové Paky. Mapa graficky zobrazuje dosud stojící zámky, hrady a tvrze této oblasti. Sídla, která se nedochovala, jsou většinou zaznamenána pouze
Hľadáte konkrétny titul?
Použite vyhľadávacie pole na vrchu stránky!
Knihy z oblasti histórie, chronológie a významných udalostí minulosti. Ponúkajú presné fakty, analýzy a pohľad na historické súvislosti.