Vyvlastněný hlas

Autorky a autoři této knihy mapují proměny genderové kultury české společnosti v letech 1948 až 1989. V tomto procesu se vždy projevovaly jak emancipační, tak tradicionalistické tendence. Autoři a autorky ukazují, jak celá řada aktérů – organizací, odborných komunit i jednotlivců – jednala tak, že spoluvytvářela genderovou kulturu státního socialismu po celé období jeho trvání, a to i přesto, že komunističtí ideologové vyvlastnili agendu českého předválečného ženského hnutí žen.

Záleželo komunistické vládě na rovnoprávnosti žen, anebo je jen „nahnala do práce“?

Podporovala KSČ ženské hnutí?

Má genderově citlivé myšlení v české společnosti tradici nebo je takové přemýšlení až polistopadový „import ze Západu“?

Co udělalo komunistické právo pro ženy a co proti nim?

Měly československé spartakiády gender?

Zabývala se česká věda genderovými otázkami již před listopadem 1989?

Jaké představy o manželství nabízela čtenářstvu za socialismu populárně naučná literatura?

Jak se žilo za socialismu neheterosexuálním lidem?

Podařilo se českému filmu a literatuře překročit genderové stereotypy?