Kniha systematicky analyzuje prostorové vzorce výsledků parlamentních voleb na území Česka v meziválečném období a v období 1992 až 2006. Autoři sledují jak změny prostorových vzorců volebního chování voličů v čase, tak jejich souvislosti se vzorci socio-ekonomických a demografických charakteristik populace. Kladou si otázku, zda regionální odlišnosti volebních výsledků jsou pouhým odrazem skutečnosti, že v různých regionech žijí lidé s různým vzděláním, profesí, religiozitou či etnickou příslušností, nebo jsou ve hře ještě další faktory. Hledají odpověď na otázku, zda u některých regionů lze hovořit o regionálně/lokálně specifickém volebním chování, které má tendenci se opakovat v řadě po sobě jdoucích voleb.
Kniha představuje systematickou analýzu prostorových vzorců politických orientací obyvatel a jejich změn v čase. Původní práce tohoto typu u nás dosud nevyšla. Publikace je určena širokému spektru odborníků z různých společenských věd, zejména politologům, sociálním geografům, historikům a sociologům. Je napsána jazykem, který se vyhýbá odbornému slangu, a je tudíž je srozumitelný i pro lidi, kteří výše uvedené obory nestudovali, ale přesto se o volby a volební chování zajímají. Obsahuje velký počet kvalitně zpracovaných, obsahově bohatých, přesto však ilustrativních a čtenářsky srozumitelných map. Každému dává možnost získat přehled o tom, jaké bylo ve sledovaném období volební chování v regionu, kde žije, jak se vyvíjelo v čase a jaké je ve srovnání s jinými regiony.
Byla Praha vždy baštou pravice a Morava vždy levicová?
Proč jsou prostorové vzorce volební podpory křesťanskodemokratických stran v čase tak stabilní, zatímco volební vzorce klasické levice nebo klasické pravice v čase mnohem proměnlivější?
Odráží se v prostorových vzorcích volebních výsledků především skutečnost, že se lidé chovají jako homo economicus, sledující svoje ekonomické zájmy, nebo to někdy neplatí?
Hlasovali za první republiky lidé žijící v pohraničí jinak než ostatní voliči? A jak tomu bylo po roce 1989?
