Léky smutných jsou příběhem o rozpadu milostných vztahů, izolaci a hledání sounáležitosti. Především ale o problémech, které občas dotírají na každého, kdo rád tráví čas v realitách knih, filmů nebo her. Vydejte se na hranici mezi fantazií a realitou a hledejte tam odpověď na otázku: Čím se dají vyléčit lidské smutky? Také je občas vídáte. Nosí těžké boty na vysokých podrážkách, černé kabáty
Vteřiny, jež změní život navždy... V malém městečku na jihu Německa prožívá děvčátko Seri světlé dny svého dětství: dny, které tráví v zahradě u své kamarádky Aji, pocházející z maďarské artistické rodiny a žijící s matkou v chatrči na kraji města.
V oslnivě napsaném a fascinujícím románu zkušené britské autorky Carol Birchové ožívají vůně, dojmy a chutě devatenáctého století, od špinavých londýnských doků až k bouřlivému Indickému oceánu. Je to velké historické dobrodružství, poutavé vylíčení našeho vztahu ke světu přírody a divočiny. Autorka se díky této knize ocitla v užší nominaci na Man Bookerovu cenu. Jamrachův zvěřinec přináší
Co se skrývá za poklidným životem rybářské vesnice v Galícii? Jednoho podzimního rána zanese příliv na galicijskou pláž mrtvolu námořníka, který má ruce svázané plastovou páskou. Místní mluví o sebevraždě, ale stále více důkazů nasvědčuje tomu, že pravda je jiná.
Na severu Dánska dojde k brutální vraždě; oběťmi jsou bratr a sestra. Policejní vyšetřování naznačuje, že mezi podezřelými je skupinka žáků místní internátní školy, kterou navštěvují děti nejbohatších Dánů. Jeden z žáků se po letech k činu skutečně dozná, je odsouzen a případ se zdá vyřešen. Uplyne ovšem pár let a složka s případem přistane na stole komisaře Carla Morcka z oddělení Q,
Ve své knize Dějiny čtení dosáhl spisovatel, překladatel, editor a především milovník knih a čtení Albert Manguel (nar. 1948) ideálního souladu mezi odborností a vášnivým zaujetím. Jeho pojetí čtení je postaveno na osobních vyznáních, útržcích z vlastního života včetně zasvětitelského zážitku, kdy ho téměř slepý J. L. Borges jednou v Buenos Aires požádal, aby k němu docházel a předčítal mu.
Další napínavé roční období s inspektorkou Malin Forsovou... Déšť smáčí zámek Skogsa u Linköpingu, kapky se snášejí na zem a na tělo, které plave v příkopu. Zbohatlík, právník a nový majitel zámku Jerry Petersson byl zavražděn. Jak se ale dostal do příkopu?
Roman noir plný napětí i melancholie... Dny Guida Guerrieriho plynou v křehké rovnováze mezi úspěšnou advokátskou praxí a jeho osobním životem, poznamenaným osaměním s lehkým nádechem melancholie. V protikladu k této melancholii stojí jeho typický smysl pro humor, hudba, knihy a bizarní rozhovory s boxovacím pytlem v obývacím pokoji...
Proč lidé ničí knihy stejně dlouho, jak dlouho je čtou? Existuje mnoho prací o dějinách knih, čtení nebo o bibliofiliích, avšak doposud se žádná nezabývala zánikem knih. O to významnější je Báezova práce, na niž sbíral materiál po celém světě. Dílo je rozděleno do čtyř rozsáhlých oddílů a je doplněno daty různých případů pálení a ničení knih jak na západní, tak na východní polokouli, ať
Kniha je pokusem o příspěvek k prakticky neexistujícímu „žánru“, zabývá se procesem tvorby knih z pohledu knižního úpravce. Přináší eseje o čtení, knihomilství, knize i knihovnách, ale zároveň funguje jako praktická příručka, užitečná při navrhování beletrie, poezie i odborné literatury. Obsahuje kapitoly o všech faktorech, které obvykle (jsou-li provedeny profesionálně) zůstávají čtenáři
Verše páté sbírky básníka a překladatele z angličtiny Milana Děžinského představují autora v čase, kdy „jest život náš v půli se svou poutí“. Děžinský si je dobře vědom toho, že schopnost psát zůstává sice nezbytným předpokladem tvorby, ale daleko podstatnější je pro básníka schopnost uvidět. K tomuto daru a jeho rozvíjení se po léta staví velmi odpovědně, navíc v čilé komunikaci s náročným
S nápadem vydávat ročenky „nejlepších básní“ přišel v roce 1988 americký básník a kritik David Lehman. Úspěch, který edice The Best American Poetry záhy zaznamenala, a především to, že podobné ročenky dnes vycházejí v řadě zemí světa, ukázal, že navzdory proklamacím o krizi poezie a nezájmu o ni stále existuje nejen řada dobrých básní, ale také mnoho dobrých čtenářů. Projekt zahájený Hostem v
Madeleine Hannaová je svědomitá anglická studentka, která trochu zaspala dobu. Zatímco počátkem osmdesátých let všichni čtou Derridu, ona se šťastně noří do díla Jane Austenové a George Eliotové - autorek dnes již klasických románů, které se zabývají tématem typickým pro anglickou literaturu viktoriánské doby: jak (ne)uzavřít co možná nejvýhodnější manželství. Na jaře svého posledního ročníku se
Čtvrtý díl skvělé detektivní série o neohrožené právničce... Rebecka Martinssonová, prokurátorka v severošvédské Kiruně, se zaplete do případu chladnokrevné vraždy. Mladá pár vysekal v ledu na jezeře díru, aby se mohl potopit k vraku letadla, které leží na dně. Ale během potápění kdosi přestřihne lano a díru zakryje dřevěnými dveřmi. Mladí lidé nemají žádnu šanci. Co hledají ve vraku letadla? A
Dárkový box Případy komisaře Joony Linny 1-3 obsahuje 3 svazky autorské dvojice, píšící pod pseudonymem Lars Kepler. Hypnotizér, Paganiniho smlouva, Svědkyně ohně. Lars Kepler patří k nejúspěšnějším autorům severské krimi na českém trhu. Autorská dvojce manželů Andhorilových, skrytá pod tímto pseudonymem, údajně plánuje až osm svazků těchto strhujících thrillerů. Prvního svazku Hypnotizér,
Vývoj člověka se neomezuje pouze na dětství nebo dospívání. Lidé se mění a vyvíjejí v průběhu celého života. Tato monografie se zabývá různými teoriemi, které se snaží popsat a vysvětlit tyto změny, objevující se od narození až po smrt. Nezaměřuje se však pouze na vývojovou psychologii, ale uvažuje o celoživotním vývoji i v širších, například makrosociálních, souvislostech (změny v sociálním a
Vzkaz v láhvi napsal Jussi Adler-Olsen jako třetí případ kriminálního oddělení Q. Na policejní stanici ve Wicku, v zapadlém koutě Skotska, stojí už dlouhý čas na okenním parapetu zapomenutá láhev. Uvnitř láhve je sotva čitelný lístek. Jisté je jen to, že první slovo je dánský výraz pro POMOC — a že je to napsáno krví. Když se tahle podivná zpráva konečně dostane na stůl Carla Morcka z oddělení
Černobílá fotografie lidské lebky je vystavena za výkladem v Tišnově u Brna. Lebka má v čele díru. Průstřel. Není to zrovna pěkný pohled. Píše se rok 1951. Fotografie má všem ukazovat, jak krutí jsou ti, kteří se rozhodli zapojit do protikomunistického odboje. Neváhají sáhnout po zbrani a obětovat lidský život! Jaký byl ale skutečný příběh, který skončil popravou dvou nešťastných studentů z