Máte rádi viktoriánskou žánrovou literaturu? Máte rádi komiks? Pokud jste si na obě otázky odpověděli ANO, pak vám nesmí uniknout poslední dílko Alana Moora a jeho dvorního malíře Kevina O’Neilla, pokračování Ligy výjimečných, trilogie NEMO. Píše se rok 1925 a patnáct let po smrti kapitána Nema plánuje jeho dcera Janni Dakkarová v Ledovém srdci nebezpečnou expedici do Antarktidy, která končí
Broukobol se točí kolem postavy Johna Lennona, člena legendární britské kapely Beatles. Zachycuje bývalého Brouka v roce 1978, na sklonku života i kariéry, a splétáním fikce a faktu vytváří jakýsi portrét umělce v neplodných letech. Je to ovšem portrét komicky zatížený osobností vypravěče. Ten se při svém putování v Lennonových stopách vypravuje do tajemných míst – včetně jednoho pustého
Jedenáct let vycházely pravidelně v časopise Čilichili sloupky Pavlač Emila Hakla. Zveřejnit všechny by nejspíš bylo čtenářsky neúnosné, a tak jsme se vydali osvědčenou cestou autorského výběru. Výbor z Pavlače Emila Hakla obsahuje nejvýraznější kousky z autorovy sloupkařské dekády.
Slepou devítiletou Helenu pošlou z rodného městečka na severu Finska do školy pro nevidomé v Helsinkách. Postupně se naučí znát pachy, zvuky i počty kroků ve velkém městě. O čtyřicet let později se na jih přestěhuje i její synovec, student Tuomas, a oba zjistí, že i přes vnější odlišnost toho mají mnoho společného. Jaké to je, stát celý život stranou a čekat, až si lidé všimnou, že jste jako oni,
Kristina Pisánská (1364–1430), která se díky svému otci lékaři pohybovala několik let na pařížském francouzském královském dvoře, patří k prvním ženským intelektuálkám, jež ve svých literárních textech reflektovaly problematiku života žen v dominantním mužském světě středověku. Vznik díla byl podmíněn zcela konkrétním historickým kontextem: počátkem 15. století se na dvoře Karla VI. vášnivě
Leviho příběh, jehož hrdinou je piemontský inkvizitor 18. století, představuje jedinečný pokus o vykreslení života venkovské raně novověké společnosti severní Itálie. Krok za krokem v ní autor rozkrývá mentální obzory venkovanů, konfrontovaných s církevní mocí. Pod tlakem a samozřejmě v inkvizitorově „překladu“ mimoděk odhalují svět svých náboženských představ, jež se od církevního učení v mnoha
Nadešel konec civilizace. Pryč jsou internet, televize i mobilní telefony. Není nic, co by člověku připomínalo, že je stále lidským tvorem. Apokalypsa začala. Zbývá už jen jediný cíl: PŘEŽÍT! Španělsko se zmítá se v osidlech globální pandemie měnící lidstvo v nenasytné zástupy krvelačných monster. Ze slibovaných bezpečných úkrytů se staly smrtící pasti, bezpráví a chaos pohltily zbytky dřívějších
Slavný soukromý detektiv Phil Marlowe má vážnou konkurentku: je jí dvanáct a jmenuje se Nelle. Je chytrá, má skvělý pozorovací talent, případy řeší s věcnou elegancí, její komentáře jsou sarkasticky trefné. Nelle žije ve městě, kde byla na všechny sladkosti vyhlášena prohibice. Jenže se zákazem čokolády a bonbonů začnou okamžitě vznikat pašerácké gangy, v policii bují korupce. Když jednoho dne
Ole Jorgensen (1943) shromáždil a do tematických sekcí odborně setřídil nesmírné množství literárního, fotografického a uměleckého materiálu o Inuitech v Grónsku, v Kanadě a na Aljašce. Popisuje šamany, pomocné duchy, duši, tělo, jméno, rodinu a každodenní život, lidmi stvořené bůžky, amulety, tupilaky a další nadpřirozené bytosti, zaříkadla, ale také šamanské bubínky, bubnové písně, tanec, masky
an Lucemburský patří k nejkontroverznějším postavám českého středověku. Negativní pohled na něj rozšířila již historiografie 14. století, která v něm viděla krále cizince, jenž České království prý pouze využíval k uskutečňování svých politických ambicí a dobrodružství. Tento obraz přebralo i moderní české dějepisectví 19. století. Pro Josefa Šustu byl Jan Lucemburský nadále král cizinec, pro
Je únor roku 1933 a čtyřiadvacet elegantně oděných německých průmyslníků a finančníků, čtyřiadvacet zástupců významných rodin a podniků je povoláno ke schůzce s Hermannem Göringem, jenž jim vysvětlí, proč je nutné, aby Hitler vyhrál volby, a jak tomu mohou pomoci. Nikdo z nich se nevzepře, všichni do jednoho přispějí svými financemi, všichni ovšem budou z tohoto činu po následující desetiletí
L’Arminuta“ je termín v abruzzeském dialektu volně přeložitelný jako „vrátilka“ neboli „ta, jež se vrátila“. Krátký román pojednává o třináctileté holčičce, která je neočekávaně navrácena do své původní chudé rodiny jako poštovní balík bez jakéhokoliv vysvětlení či odůvodnění. Poznává nové rodiče, sestru a bratry, bojuje o své místo v cizí rodině a sžívá se s odlišnou sociální realitou chudého a
Alena je hezká holka s vyřídilkou a výtvarným talentem. Když po osmašedesátém utíká kvůli tisku protikomunistických letáků do Paříže, tak jí otec – zlatník, který skončil v Jáchymově – dá do podpatku diamant. Alena se nikdy nechce vdávat, ale nakonec si vezme výtvarníka Járu (je v sedmém měsíci). Její manžel je sice význačný, ale v praktickém životě neupotřebitelný. Během normalizace Alena
Vokolkův Dominový efekt můžeme vnímat jako rozmáchlé románové plátno, jako barevný karneval, jako bohatou hostinu o mnoha chodech. Můžeme se opájet chutěmi a vůněmi různých žánrových, tematických, jazykových a stylových poloh. Můžeme si užívat čirou radost z opulentního čtení, z pouti příběhem rozprostřeným mezi několika časovými pásmy a lidskými osudy. Ve světě tohoto Vokolkova románu jsou
Naivisticky stylizovaná poetická próza s prvky černé grotesky, dada a surrealismu je originálním dílkem alternativní, undergoundové kultury druhé poloviny 60. let. Přenáší čtenáře do utopické komuny jáMOR, kde nalezneme obrovskou sochu fazolového lusku, tygry, kteří pojídají rodiče zaživa a učí sirotky násobilku, vypravěče beze jména a hlavně melounový cukr. Je to hmotný i nehmotný stavební
Cirkusový klaun Kašpar Krone je obdařen neslýchaně vnímavým sluchem a plane vášní pro hudbu, paradoxně však hledá ticho. Je mu dvaačtyřicet, nemá děti, žije sám a navíc jako nomád. První stránky zatím posledního románu Dána Petera Hoega nás zavádějí na kodaňské předměstí Glostrup, kde má Kašpar pronajatu cirkusovou manéž a kam jakýsi záhadný pár přivede desetiletou dívku Klaru Marii. Vedle
Velký Joan může být vášnivý i nesnesitelný, ale je to hrdina dělající čest legendě o neodolatelném milenci. Jako poslední člen významné rodiny pozoruje z rodinného sídla život na katalánském venkově na přelomu 20. a 21. století s veškerou jeho dynamikou, ale také s provinční malostí. Joan se vysmívá politikům i zbohatlíkům a jako věčný diletant hodlá napsat román o španělské občanské válce, k
21. března 1915 někde na řece Sommě narazí Bretonec Oan kdesi mezi mezi francouzskými a německými zákopy na opuštěnou malou holčičku. Protože sám Oan se ztratil, je rád, že našel aspoň někoho. Společně se vypraví zpátky k francouzským liniím. Komorní příběh francouzských autorů vydáváme k výročí konce první světové války, jejímž obětem ji tvůrci věnovali.
Hlavní hrdina novely Otec u porodu, „tatínek“, očekává narození prvního dítěte a tak začne tomuto neznámému tvorovi, rybičce rostoucí v „maminčině“ břiše, psát jakési deníkové vzkazy. Popisuje zážitky z práce, vypočítává položky nákupních seznamů, vypráví, co viděl a slyšel v autobuse. Do této známé rutiny však prosakují nové zážitky spojené s očekáváním potomka, sledování jeho vývoje na
Děj úspěšného historického románu je zasazen do Barcelony 14. století. Arnau Estanyol, syn uprchlého nevolníka, který ve městě získal svobodu, prožívá ve vzkvétající Barceloně záviděníhodný společenský vzestup. Při pogromu zachrání děti Chasdaje Crescase, význačné židovské osobnosti tehdejšího Katalánska, a ten mu pomůže stát se zámožným finančníkem. Arnau získá i šlechtický titul, ale závist