V září 2015 se v Drážďanech na zámku Pillnitz v Kunstgewerbemuseum uskuteční kolektivní výstava pedagogů a studentů Ateliéru skla, a to pod kurátorským vedením Tulgy Beyerle a pod záštitou Českého kulturního centra v Berlíně. Tato expozice je vyvrcholením výstav předešlých – londýnské Glassmania (2014) a sympozia Glassmania v Jesenném (2014). Katalog, vydaný právě při příležitosti drážďanské
Název publikace odkazuje na současnou situaci v urbanismu, ve kterém nepřevažuje žádná jednoznačně sledovaná teorie či manifest; pohybujeme se na hranici mezi snahou o důslednou organizaci města a procesy, které probíhají ve městě samovolně a spontánně. Kniha se zabývá způsoby řízení a organizace města, kontextem místa, měřítkem zásahů a otázkou času. Témata jsou představena na případových
V první dekádě první republiky se zásadně proměnily podmínky, za nichž mohly československé umělkyně vystavovat v zahraničí a začleňovat se tak nejen do širšího kontextu dobového „ženského umění“, ale rovněž do moderního umění jako celku. Političtí představitelé meziválečného Československa si byli dobře vědomi toho, že export umění a kulturních hodnot může posílit status mladé demokracie a
Kniha Architektúra pohyblivého obrazu obsahuje třiatřicet autorských esejů, které profesor Imro Vaško pravidelně píše pro slovenský časopis ARCH. Publikace je doplněna úvodní analytickou studií, zabývající se profesním křížením architektonického navrhování s kinematografickou iluzí v nové digitálně-virtuální epoše 21. století, epilogem Cyrila Říhy a rozhovorem s autorem, který vedl David Kořínek.
Publikace představuje revidovanou a doplněnou teoretickou část autorovy dizertační práce, ve které se zabývá problematikou toho, co představuje originál fotografického obrazu pro diváka i tvůrce a jak se vnímání statusu originálu a jedinečnosti proměňovalo a proměňuje spolu s vývojem fotografie a fotografické technologie. V souvislosti s tím se autor snaží vymezit možnosti definování vlastností
Komentovaná antologie se soustřeďuje na odbornou reflexi užitého umění a průmyslového designu a její proměny od konce 19. století do šedesátých let 20. století v českém prostředí. Cílem je základní zmapování dosud kriticky nezhodnocené oblasti české odborné literatury a umělecké kritiky a teorie od doby formování moderní vizuální kultury do doby pozdního modernismu a tzv. druhé avantgardy.
Při formování českého moderního umění hrály vztahy mezi pohlavími a sexuální odlišnost významnou, byť do nedávné doby přehlíženou úlohu. Debaty o sexualitě, ženské otázce a starých i moderních podobách femininity a maskulinity, které se v českém prostředí stejně jako jinde v Evropě začaly rozvíjet již v šedesátých letech 19. století a kulminovaly po fin de siecle, se výrazně propsaly nejen do
Dějiny českého průmyslového designu se váží k počátkům modernismu, avšak jako svébytná disciplína se tento obor v tuzemsku začal vyučovat až na sklonku třicátých let minulého století. V této době byla ve Zlíně zřízena Škola umění – ve své době jediná vzdělávací instituce na území dnešní České republiky, která se cílevědomě věnovala průmyslovému návrhářství a reklamní grafice. Na její činnost
Souborná publikace mapující grafický design s přesahem do současného umění je roždělená do třech kapitol: Manifest – kapitola první vytváří souvislosti mezi uměleckými intervencemi do veřejného prostoru, institucionální kritikou i obecněji postojem umělce ke společnosti a počiny z oblasti nakladatelství, časopisectví, ilustrace, plakátové tvorby nebo graffiti. Nečitelnost – kapitola druhá ukazuje
Publikace Svědectví – Ženským hlasem shrnuje výsledky týmového projektu, který proběhl na VŠUP v zimním a letním semestru 2010/2011. V rámci projektu vznikla sbírka dvanácti rozhovorů s převážně českými a slovenskými umělkyněmi a teoretičkami umění. Tyto rozhovory zachycují živou formou názory a osudy umělkyň a historiček umění z různých generací. Mezi rozhovory je i vůbec poslední interview s
Obsáhlá šestisetstránková publikace More Work dokumentuje různý přístup jednotlivých studentů a jejich hledání neotřelých cest. Řešení tematických úkolů je mnohdy odvážné až provokativní, ale vždy schopné realizace. Ateliér grafického designu a vizuální komunikace připravuje studenty pro činnost ve všech oborech grafického designu jako samostatné tvořivé osobnosti, schopné cíleně reagovat na
Při příležitosti 120. výročí založení Vysoké školy umělecko-průmyslové v Praze vychází rozsáhlá reprezentativní publikace, která se soustřeďuje jak na historii, tak na současnost školy. Kniha chce ukázat to nejlepší ze současného českého umění, designu a architektury nejmladší generace a vedle toho se dotknout řady důležitých témat souvisejících s historickým vývojem školy a s jejím mezioborovým
Design se dnes uplatňuje téměř ve všech oblastech lidského života a patří také k nejužívanějším slovům. Tato inflace však neznamená, že významu, roli a povaze designu správně rozumíme. Texty předních světových poválečných a současných historiků a teoretiků umění a designu, filozofů i samotných designérů shromážděné v této antologii se zabývají předmětným světem - designem výrobků, interiérovým a
Tématem publikace je nahlédnutí do uvažování o módě v širším sociokulturním kontextu. Reflektuje aspekty a tendence současného nezávislého oděvního designu a věnuje se především teoretickým souvislostem. Pozornost je upřena na autory a jejich díla, u kterých oděv přesahuje svůj užitný rámec, stává se aktivismem, propojuje se s volným uměním, či vstupuje jako narativ do kulturně-sociologického
Projekt 1989 Diskuse 2014 se skládá ze dvou částí. Tou první je faksimile ineditního sborníku Diskuse 89, který je založen na prezentaci dvaceti autorů – architektů a designérů narozených mezi lety 1950–1960 (více jak polovina absolventů VŠUP, zaměřených zejména na tvorbu interiéru a nábytku). Editorem tohoto sborníku byl Jiří Pelcl, který reagoval na generačně pociťovanou frustraci z nedostatku
Sborník Mít a být: Sběratelství jako kumulace, recyklace a obsese vznikl v rámci týmového projektu navazujícího magisterského studia Dějiny a teorie designu a nových médií na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Věnuje se aktuálním otázkám vztaženým k jedné ze základních lidských činností sbírání předmětů. Spíše než na metody související s vytvářením muzejních či soukromých sbírek artefaktů