V roce 670. výročí svého založení získala Univerzita Karlova dva historické dokumenty významné nejen pro samotnou univerzitu, ale též pro dějiny české a evropské vzdělanosti: originál listiny papeže Klimenta VI., datované 26. ledna 1347 a obsahující papežský souhlas se založením vysokého učení v Praze, a notářský instrument, iniciovaný pražskou kapitulou a datovaný 30. června 1347, s opisem této
Kdo byli Mayové? Kde a jak žili? Jak vypadal jejich náboženský svět? Jaké bohy uctívali? Jaké rituály provozovali? Jaké představy měli o světě i sami o sobě? A jaké představy o nich máme dnes? Syntetizující práce Zuzany Marie Kostićové podává souborný, srozumitelný a aktuální přehled světového bádání týkajícího se mayského náboženství a fenoménů, které s ním bezprostředně souvisejí. Zdůrazňuje
Po celé dějiny přicházeli ruští myslitelé, geografové a státníci s vizemi o roli a civilizační příslušnosti své velké země. Zároveň při tom odhalovali neujasněnost geografického i hodnotového rámce ruské státnosti i identity ruské společnosti. Tápání mezi Východem, Západem a různými formami geopolitického svébytnictví se vždy promítalo do praktické zahraniční i vnitřní politiky Ruska. Jaroslav
Kolektivní monografie přináší pohled na principy a úspěšnost veřejného řízení sociálních procesů z různých úhlů pohledu. Ačkoli sociální procesy působí na první pohled odlišně, spojují je právě principy jejich řízení. Principy jsou většinou zobecněné tak, aby bylo možné je prakticky využít při přípravě a realizaci nových sociálních procesů. Tým pracovníků a doktorandů Katedry sociální práce
niha podává ucelené informace o jedovatých a potenciálně jedovatých rostlinách středoevropské flóry, o jejich identifikačních znacích, obsahových látkách odpovědných za toxicitu, projevech otravy a možnostech pomoci postiženému. Otravy rostlinami tvoří nevelký, ale stabilní podíl z celkového počtu intoxikací vyžadujících hospitalizaci. Několik konkrétních příkladů dokresluje úvodní kapitoly,
Sborník Žánry a průniky literatury faktu obsahuje příspěvky předních odborníků a teoretiků zabývajících se fenoménem literatury faktu, které byly proneseny na mezinárodní konferenci k tomuto tématu v říjnu roku 2017 v Malé aule Karolina Univerzity Karlovy. Konference byla iniciována Institutem komunikačních studií a žurnalistiky při FSV UK, Univerzitou Karlovou a Klubem autorů literatury faktu.
Monografie analyzuje význam a úlohu tělesné výchovy a sportu ve vnitřní i zahraniční politice meziválečného Československa. Činnost organizací z oblasti tělesné kultury představovala majoritu spolkového života tzv. první republiky. Představitelé většiny tělocvičných spolků neusilovali o přímé politické působení, přesto je politické dění silně ovlivňovalo. Pozornost je věnována především
Kniha sleduje více než dvousetletou historii pěti studentských kolejí pražské univerzity (koleje Českého národa, Nazaretské, Litevské, Rečkovy a Laudovy). Postihuje různé aspekty svázané s jejich vznikem a fungováním v pozdním středověku a raném novověku. Analyzovány byly především okolnosti založení pražských studentských kolegií i jejich hmotné zabezpečení, správa i každodennost. Komparace
Rozdíl mezi starověkou a středověkou filosofií a filosofií po Descartovi bývá obvykle spatřován v tom, že ve starověké a středověké filosofii nenajdeme pojem, který by přesně odpovídal našemu pojmu vědomí. Tento náhled je ovšem správný jen částečně. Jednak se totiž interpreti a komentátoři starověkých autorů nerozpakují používat termín vědomí v rámci svých výkladů, jednak je pojem vědomí zatížen
Irský básník a prozaik Justin Quinn (* 1968), který od počátku devadesátých let žije v Praze a přeložil do angličtiny mimo jiné básně Petra Borkovce, Bohuslava Reynka či Jana Zábrany, předkládá v této monografii souvislý výklad obousměrných kontaktů východoevropské (především české a ruské) a anglicky psané poezie v období studené války. Na české straně zde významnou roli hraje především Jan
Výbor textů obsahuje studie a doplňky Jürgena Habermase k jeho diskursivní politické a právní teorii demokratického právního státu, kterou systematicky vypracoval ve své monumentální knize Faktizität und Geltung. Beiträge zur Diskurstheorie des Rechts und des demokratischen Rechtsstaats (1991). Jde o druhý opus magnum „zralého“ Habermase v oblasti „praktické filosofie“, v němž velmi složitým
Kniha představuje prameny k trestnímu právu v českém státě v 17. a v první polovině 18. století. Klade si za úkol seznámit historiky, právníky, ale i širší veřejnost s kořeny právní kultury, ze které se zrodilo moderní trestní právo konce 18. a 19. století platné v českých zemích. Absolutistické zákoníky začínají opouštět sakrální chápání zločinu a trestu a výrazně uplatňují státní zájem, ať
Myšlení, ať chce či nechce, odpovídá své době. Po tragické katastrofě holokaustu je platnost této skutečnosti ještě očividnější – a možná i proto jsou knihy poválečné filosofie obtížně srozumitelné. Odpovídají na traumatizující zkušenost, a to znamená: filosofie se ujímá odpovědnosti s vědomím, že má-li být filosofie možná i v druhé polovině 20. století a dále, musí přepsat svou tradici a
Předkládaná kniha je velmi živým a čtivým zpracováním životního příběhu T. G. Masaryka i myšlenkového odkazu prezidenta osvoboditele. Autor přistupuje k minulosti jako ke kořeni naší přítomnosti, a proto se snaží poukazovat na aktualitu Masarykova poselství. Kromě toho se prof. Pospíšil analyticky a kriticky věnuje ožehavému tématu náboženského rozměru osobnosti prvního prezidenta. Jeho řešení je
Každý, kdo se chce systematicky věnovat dílu Gillesa Deleuze, se musí vypořádat se skutečností, že kontinuita jeho myšlení je nabourána mnohými zlomy, z nichž tím největším je úzká spolupráce s Félixem Guattarim a neodlišitelnost obou autorů v textech, které společně píší. Přesto se nejedná o úkol, který by byl nemožný, a Deleuze sám na mnoha místech podává návod, jakým způsobem se jej lze
Monografie pojednává o islámské kultuře v rámci euro-středomořského multikulturního dialogu s přihlédnutím k situaci v České republice. Po metodologickém a teoretickém rozboru koncepcí „konce dějin“ Francise Fukuyamy a „střetu civilizací“ Samuela Huntingtona se autorka věnuje například změně v přístupu Evropy k islámskému světu po skončení „tureckého nebezpečí“, muslimské komunitě v Evropě a také
Škola je dnes konfrontována s novými, naléhavými úkoly vyplývajícími především z vývojové dynamiky soudobé společnosti a potýká se s novými názory a zjištěními v oblasti pedagogiky, oborových didaktik, psychologie efektivního učení a vzdělávání. Výrazně je ovlivněna proměnou edukační reality, vyvolanou rozvojem ve sféře informačních a komunikačních technologií. S novými základními dokumenty
Monografie pracovníků katedry tělesné výchovy UK PedF v Praze je určena primárně učitelům (nejen na 2. stupni ZŠ) a pregraduálním studentům na pedagogických fakultách, avšak svým širokým teoretickým i praktickým záběrem může poskytnout potřebné informace i širšímu okruhu pracovníků v tělesné výchově a sportu. Orientuje se nejprve na teoretická východiska procesu tělesné výchovy z hlediska
Kniha přináší barvitý obraz hlavního města Království českého v období vrcholící gotické kultury a umění na pozadí historických souvislostí, které se staly pro Prahu za vlády Karla IV. (1347 –1378) mimořádně příznivými. Po Karlově korunovaci v roce 1355 na římského císaře se stává hlavní město zemí Koruny české poprvé ve své historii i metropolí Svaté říše římské. Praha Karla IV. otevřela své