Současné národnostní konflikty v Evropě mají své dávné historické kořeny. Ty mohou sahat i přes tisíc let do minulosti a proto bez znalosti dlouhodobého vývoje nemusejí být vůbec pochopitelné. Kniha Reného Petráše, předního českého odborníka na problematiku národnostních menšin, představuje přehled nejznámějších evropských národnostních sporů v minulosti a současnosti. Obsahuje přehled celkového
Kniha přibližuje příčiny, pozadí a dopady krachu na newyorské burze v roce 1929 a její vliv na hospodářskou a sociální politiku Československa. zároveň reflektuje souvislosti se sílícími extremistickými ideologiemi v Evropě (nacismus, fašismus, komunismus).
Partnerství mezi subjekty veřejné správy, občanského i podnikatelského sektoru se v minulých desetiletích stalo univerzálním fenoménem při vytváření i realizaci veřejných politik. V obcích, městech i krajích vzniká v současnosti řada různých typů a forem partnerství, jejichž záměrem je řešení závažných sociálních i ekonomických problémů a zvyšování kvality života. Kniha představuje rozmanitost
Kniha se zabývá jedním z nejtemnějších období českých dějin. Začíná popisem likvidace druhé čs. republiky a ustavením Protektorátu Čechy a Morava v březnu 1939. Pokračuje vylíčením nacistické okupační politiky, jíž dominovala snaha o pohlcení, germanizaci a dokonalé hospodářské vytěžení českomoravského prostoru. Autor zkoumá též vývoj politického systému protektorátu, problémy kolaborace a odboje.
Kniha přináší osm osobních svědectví mužů, kteří spíše než hrdiny nejničivější války v lidských dějinách byli jejími oběťmi. Češi z národnostně smíšeného Těšínska a Hlučínska zaplatili krutou cenu za válku hned několikrát: nuceně oblékli uniformu německého wehrmachtu, procházeli výcvikem i bojovým nasazením, někteří z nich po zajetí sloužili v československých jednotkách, po skončení války se
Kamill Resler proslul především po druhé světové válce jako advokát nacistického zločince K. H Franka před mimořádným lidovým soudem. Jeho profesní i osobní život však protínaly osudy mnoha dalších méně i více známých osobností. Resler nebyl jen obhájcem spravedlnosti. Během svého života byl také vojákem, Sokolem, anarchistou, literátem, mecenášem, milovníkem umění, bibliofilem a vlastencem. Za
Za samozřejmou součást moderní evropské společnosti dnes považujeme sociální vymoženosti, jakými jsou podpora v nezaměstnanosti, důchodový systém, veřejná ochrana zdraví, bezplatné vzdělání a řada dalších. Již jsme si zvykli na sociální a přerozdělovací funkci státu, od něhož očekáváme, že nám tyto služby zajistí. Přitom tato role státu, stejně jako související otázka společenské solidarity, je a