Nietzsche a filosofie je klíčovou monografií Deleuzova raného období. Nejedná se zde jen o velmi fundovanou a systematickou interpretaci Nietzscheho textů, ale rovněž o svébytný výklad, díky němuž se Nietzsche zařazuje do jakýchsi Deleuzových „soukromých“ dějin filosofie (spolu s Lucretiem, Bergsonem, Spinozou a dalšími), charakterizovaných určitým kritickým projektem, založeným na valorizaci
Děj románu Oba dva je zasazen do meziválečné Pitešti, kde dojde k záhadné vraždě starých manželů, pověstných svou lakotou a lichvářstvím. Pátráním je pověřen mladý ambiciózní vyšetřující soudce, odkojený četbou detektivních románů; případu v ulici Naděje se ujímá s vidinou, že se stane počátkem jeho hvězdné dráhy detektivního génia. Není místní, a tak stojí mimo pitešťské rodinné a společenské
Výbor z Foucaultových článků a rozhovorů, který dokládá proměny jeho myšlení od 60. let až do jeho smrti. Zahrnuje tedy i rané statě věnované literatuře a těm spisovatelům, kteří inspirovali jeho generaci (Bataille, Blanchot), důkladnou recenzi dvou knih Gillese Deleuze, ale stejně tak i články a rozhovory, v nichž Foucault stručně shrnuje své pojetí politického rozumu, moci a moderní racionality.
V knize se Foucault pokouší objasnit metodologická východiska svých tří předcházejících historických studií. Kriticky reviduje užívané postupy, snaží se přesně a důsledně definovat základní pojmy (diskurs, výpověď), vymezuje se vůči tradičním disciplínám, jako je historie idejí či anglosaská analytická filosofie jazyka, a do svého repertoáru zavádí nové pojmy: diskursivní formace či nediskursivní
Třetí díl Věštění v antickém Řecku s podtitulem Země a mrtví přináší ve třech oddílech výklad pěti skupin induktivních věštebných technik, jež byly využívány v řecké a římské antice nebo ve středověku. Část nazvaná „Čísla“ informuje o pozadí a kořenech metod, které více či méně kombinovaly jednoduché numerické postupy s vírou ve zvláštní smysl cifer od jedné do deseti. Oddíl s názvem „Země“
Je dnes filosofie možná? Lze ji definovat? Jaký vztah ji pojí k oblastem jako umění, politika, láska nebo věda? Je či může být filosofie systematická? Výbor Manifest za filosofii a jiné texty představuje způsob, jakým na tyto a jiné otázky odpovídá francouzský filosof a spisovatel Alain Badiou. Jeho Manifest za filosofii byl v době svého vzniku (1989) ojedinělým pokusem o nalezení takové formy
Ságy označované jako „lživé“ začaly vznikat na Islandu na počátku dvanáctého století. Otevřeně a bez ostychu se prohlašují za literaturu, jejímž hlavním cílem je bavit, a neváhají proto často sahat po tématech, jež bychom v klasické staroseverské literatuře našli jen okrajově či vůbec: sexu, magii či brutalitě. Moderního čtenáře zaujme jejich nespoutaná představivost, která si nezadá s těmi
Fascinující text francouzského filosofa Gillese Deleuze přehýbá Leibnizovy barokní koncepce do naší epochy poznamenané podobně jako baroko ztrátou racionalistických a pozitivistických jistot, a z mnohých perspektiv nahlíží na zásadní problémy uspořádání světa, jako jsou například otázky duše, Boha, potenciality, singularity či mnohosti.
Výběr z esejů psaných pro „rubriku tandemů“ revue Orizont. Setkávají se zde dva způsoby zpracování, dva lidsky a genderově distinktivní pohledy. Autoři reagují na více či méně jarmareční zprávy ze světa a vedou s nimi dialog. Zatímco Vălcan s provokující nevázaností produkuje šokující féerie v surrealistickém duchu, Percecová předkládá korespondující obrazy především z rumunské reality. Díky
Ve svém originálním básnickém projektu se autor, který je zároveň původcem grafické podoby knihy, vyrovnává se sevřeností abecední formy. S lexikem, kterým ji vyplňuje, nakládá s volností, v níž lze vystopovat vzdálené odkazy dadaismu a surrealimu. Objeví se také více či méně závažná témata, jako je duchovní rozvoj, sebepoznání, politická a občanská angažovanost, láska, drogy apod. V podtextu
Michail Bakunin, ruský filozof, revolucionář a anarchista, představil ve svém nejznámějším textu nazvaném Bůh a stát výklad společenského vývoje, podle nějž člověk překonává stadium zvířete a božského otroctví díky své schopnosti vzpoury. Stát a náboženství ve službě kapitálu ničí svobodu a důstojnost člověka. Církev a stát se svým idealismem a národní tradicí jsou vždy založeny na útlaku a
Studie Raymond Roussel (1963) je jediná Foucaultova kniha věnovaná jedné konkrétní osobnosti. Nejde zde jen o důkladný rozbor díla jedné z nejzajímavějších a nejbizarnějších postav francouzské literatury, díky němuž Roussel po dlouhém období zapomnění vstoupil do povědomí čtenářů, ale také o vybudování určité teorie vztahu mezi subjektem, řečí a světem. Právě zde se Foucault snad nejvýrazněji
Učebnice modlitby Hanse-Wernera Schroedera vzešla z jeho dlouholeté zkušenosti kněze a učitele kněžského semináře a byla původně psána právě pro ty, s nimiž jako farář a učitel pracoval ve své domovské Obci křesťanů a v antroposoficky zaměřených kruzích. V knize autor zdůrazňuje důležitost modlitby pro každodenní život a uvádí do modlitební praxe na základě ústřední modlitby křesťanů, Otčenáše.
Kniha je věnována historii staroseverského práva od mlhavých pohanských počátků v době vikinské po období 13.–14. století, kdy se Skandinávie přijetím královských zemských zákoníků zařadila do proudu středověké křesťanské právní kultury. Kniha poutavě popisuje a mnoha citáty ilustruje formy, jichž zákonodárství v různých dobách nabývalo, a zabývá se rovněž otázkou pojetí pravdy či spravedlnosti v
Filosofie tělesnosti dějin přináší zcela nový pohled na historiografii a na její metody. Autorovo kritické myšlení odkrývá a překonává různá, i akademická klišé a dokáže nahlédnout a přečíst přehlížené symptomy. Vytváří se zde obraz totalitarismu, v němž autor hledá kontrastující linie, jež vycházejí z primárního konfliktu mezi kontrakulturou a prosystémově orientovaným disentem. Underground a
Druhý díl studie souborně nazvané Věštění v antickém Řecku nese titul Tělo a sny a ve své první části přináší výklad věštebných technik soustředěných především na tělo, jež byly z velké části využívány nejen v antice, ale i později ve středověku. Zaměřovaly se jednak na lidské tělo, jeho vzhled, chování, mimovolné pohyby a projevy, jednak na tělo zvířecí oběti, tedy opět jeho vzhled, chování
V češtině první kompletní překlad Prudentiových hymnů, jejichž autor ještě ve své osobě i tvorbě spojuje rysy doznívající pohanské antiky a vzmáhajícího se křesťanství a z nichž některé se staly součástí Římského breviáře. Cathemerinon přináší modlitby k různým denním dobám, církevním svátkům během roku či významným situacím lidského života, v nichž se odráží prvokřesťanský entuziasmus i pozdně
Kolektivní studie Řád a chaos v archaických kulturách přináší sedm statí předních českých badatelů, kteří analyzují pojmy řádu a chaosu ve vybraných archaických kulturách. Všechny studie spojuje snaha neomezovat analýzu řádu a chaosu na jeden z jejich konkrétních projevů (mytologie, náboženství, společenské poměry, právo) ale uchopit je v jejich celku. Studie pokoušejí nejen popsat konkrétní
Pusté ostrovy shrnují méně známé texty, které Gilles Deleuze publikoval v letech 1953-1974 v různých časopisech, jeho předmluvy a rozhovory či kapitoly ve sbornících a kolektivních dílech. Představují nedocenitelný vstup do jinak myšlenkově značně náročných knih tohoto francouzského filosofa, věnovaných nejen filosofii (Hume, Nietzsche, Bergson aj.), ale i literatuře, filmu a výtvarnému umění.