Radomír nemá pocit, že by mu v životě něco scházelo, dokud na šachovém fóru nepotká Jarmilu. Kdežto Milan je na tom přesně naopak – Gábinu sice miluje, ale jeden večer, ten dnešní večer by potřeboval strávit bez ní. Jarek by Annu a jejich dvě děti nejraději neopustil už ani na vteřinu – a nic by neměnil, zatímco rodinu Tomáše čeká úplně nový začátek a namísto života ve městě stará chalupa na
Masturbace, orgasmy, porno, tělo, sexismus, ale i rozchody a přátelství. To je jen hrstka ze širokého spektra témat, která ještě donedávna byla – a někde stále jsou – ve veřejném prostoru tabu. Autorky úspěšné podcastové série Vyhonit ďábla přicházejí se stejnojmennou knihou, která se věnuje choulostivým tématům, o kterých se nám těžko mluví. Zuzana a Terezie s upřímností a humorem sobě vlastním
U útulku 5 – tak zní adresa dětského domova, do něhož je umístěn sedmiletý Ben se svou sestrou poté, co je jejich matka v roce 1948 zatčena a odsouzena. Nové, rozšířené vydání sbírky povídek, která byla sice napsána již v roce 1963, nicméně tehdy ji všechna všechna nakladatelství odmítla, a tak čekala na své vydání až do roku 2003 – a následně byla nominována na cenu Magnesia Litera. Druhé,
Populární satirická relace v knižním zpracování! Padesát osm dílů formátu feminist news, 58 fejetonů a několik bonusů. Témata, která vás štvou, ale báli jste se o nich mluvit nahlas, a šovinismus jako sprosté slovo. Moderátorka s pořádně prořízlou pusou a tým nabroušených scénáristek, které už nechtějí dál mlčet – nebo se vobkreslovat.
Žena filmového kritika, nominovaná na prestižní literární cenu Magnesia Litera, znovu zasahuje! Naše bránice i naše srdce. Tentokrát jsou její (sebe)ironické a velevtipné knižně vydané blogové příspěvky řízením osudu rámovány kritikovými zraněními, a to, že vycházejí, dokazuje, že i s kritikem, kritičkem a kritičkou lze nakonec plus minus ve zdraví přežít lockdown. Texty svými ilustracemi
Vánoce jsou tradičně nazývány svátky klidu a míru, pro hrdiny povídek devíti soudobých českých autorů je to ovšem spíše období plné nejistot, pochyb a často také tíživé samoty. Ale kdy jindy věřit ve šťastné konce než právě o Vánocích?
„Humor je jako Sovětský svaz, nemá hranice.“ První samostatný výbor z díla grafika a autora koláží, komentujících současné dění tady u nás v Českolandu, Tomáš Břínka alias TMBK, který má vzácně vyrovnaný vztah s celou politickou scénou, s vládou i opozicí, s pravicí i levicí – nenávidí ho svorně úplně všichni.
Byť to může znít sebepodivněji, to jediné, co může momentálně dát Evě Petry Soukupové pocit svobody, jsou smažená kuřecí křidélka – alespoň to si myslí její nejlepší kamarádka Renata. V případě Karla, hlavního hrdiny povídky Petry Dvořákové, je situace mnohem jednoznačnější. Jedině modrá knížka mu otevře dveře k zářné hudební kariéře na Západě. Jak se později ukáže, k jejímu získání podle všeho
Pozdní léto roku 1976 je neobyčejně prudké. Sedmnáctiletý Bohouš zvaný Čurin už dlouho přemýšlel, jaké to asi je, dělat to s holkou, a pak se rozhodl, že to musí konečně zkusit. O víkendu vyjede do přírody, kde jsou určitě holky, fůra holek, z nich si jednu vybere a bude to. Problémy začaly až potom. Protože policie už jistě vyhlásila poplach, ukryje se Čurin na půdě zdánlivě opuštěného stavení,
„Má mě rád, nemá mě rád, myslí na mě, vezme si mě, láskou se souží, po jiné touží…“ Deset současných českých prozaiků a deset povídek plných nejistot, pochyb a toužebného čekání. Stále ten stejný cit – a vždy nový a nezaměnitelný příběh. Ať už končí štěstím, neštěstím, manželstvím, kytičkou, nebo hubičkou…
Jiří Ovčáček, historicky první člověk v dějinách České republice, který zastává funkci jak první dámy, tak i viceprezidenta, míří plnou parou do učebnic dějepisu. Ještě předtím, než se stane samostatnou maturitní otázkou a možná i povinným předmětem (nauka o Jiřím Ovčáčkovi), přichází s jímavým a lidsko-člověčensky pojatým vyprávěním o vlastním životě, v němž se už od narození prolínají osobní a
Pokud se první prozaický text básníka Daniela Hradeckého nazýval Trosky jednoho deníku, jeho nová próza by mohla směle navazovat podtitulem Trosky jednoho románu. Trojici jazykově vybroušených, kratších próz naplňuje svědectví o souboji jedince s existencí na okraji, a to nejen společenského vyloučení, ale i oné ontologické propasti. Oč je vypravěčův svět zúženější okolnostmi, o to širší záběr má
Anna by ani za nic své matce nepřiznala, že její manžel není, jemně řečeno, tak dokonalý muž jako byl její táta, jehož ale nikdy nepoznala, ovšem Lucie, ta nechce říct o otci svého doposud nenarozeného dítěte vůbec nic. Pan Gruss zase trvá na tom, že mezi půlnocí a jednou hodinou ranní musí být vrátnice Šternberského paláce zamčená a tedy mimo provoz, kdežto Milada odmítá kohokoliv do zámecké
Pravda, láska a kokain. Nebo piko? Nikdy nevíš. Míla aspoň ví, že dělat dobře špatnou věc je morální maximou, se kterou jako copywriter dojdeš nejdál. Když ale dostane zakázku, co konečně dává smysl – kampaň pro Státní agenturu pro eliminaci ekoapokalypsy –, zahoří touhou otočit šikmou plochu vzhůru nohama. Bum, sypejte miliony. Ještěže pro skutečného génia nejsou všední malichernosti jako
Říká se, že první láska je los, který nevyhrává, ale celý život si pamatujeme jeho číslo. Hrdinové Zamilovaných povídek Michala Viewegha, Petry Soukupové nebo Petra Šabacha o tom vědí své – a hořkosladkými příběhy jistě v mnohých rozdmýchají nostalgii. Protože kdo se nikdy nezakoukal do učitele nebo neprožil románek na letním táboře? A komu se v tanečních neroztřásly nohy při pohledu na člověka,
Svorníkem povídkové sbírky jedněch z nejlepších českých autorů současnosti jsou postavy mužů a žen v bílých pláštích, na jejichž práci závisí naše zdraví a mnohdy i život. šest příběhů z prostředí nemocnic, sanitek i zubařských ordinací, ve kterých na nemoci, přicházející stáří, naděje, životní prohry i náročnost lékařského povolání nahlížíme očima doktorů, zdravotních sester, ale i samotných
Když se na Zem snese malý kulovitý útvar, není člověka, v němž by tento jev nevzbudil očekávání. Koule sice levituje pár desítek centimetrů nad povrchem a je podivuhodně rezistentní vůči jakýmkoli pokusům o její přesun či zničení, ale jinak z ní nic nevychází. Nikomu a ničemu neškodí, ale ani neprospívá. Lidé, vyhladovělí po mystice, si začnou její přítomnost vysvětlovat různými způsoby a ve
Knižně vydané blogové příspěvky Ženy filmového kritika, jejichž autorka za ně byla nominovaná na prestižní literární cenu Magnesia Litera (a přesto si přeje zůstat v anonymitě), jsou vtipným, ironickým i nekompromisně sebeironickým – a nezdráháme se říct až allenovským – nahlédnutím do rodinného soužití ženy a muže, což většina lidí nad 30 let nejspíš důvěrně zná. Co ovšem už nezná, jsou
Antologie povídek nejlepších současných českých autorů – tentokrát na téma „rodina“. Jiřina soudí, že muži jsou ubožáci a bylo by nejlepší obejít se úplně bez nich. Jenomže aby dosáhla toho, po čem nejvíce touží, muže potřebuje. Alice stav osamění pociťuje dost silně, ač je vdaná. A potom může být i obyčejná návštěva ZOO s dvěma dětmi tou nejtěžší věcí na světě. Vypravěčka třetí povídky
Prý je to syndrom doby. Ženy a muži, kteří se nikterak neženou do svatby a společného života, o potomcích ani nemluvě. Ale vlastně ani dlouhodobější vztah není to, co hledají... ale ví to oni sami, co by chtěli? Žijí singl. A taky se tomu říká syndrom Sexu ve městě. Soubor povídek jedněch z nejpopulárnějších současných českých autorů.