Dlouhý esej z pera předního současného filozofa reflektuje tzv. covidovou krizi, již nazývá První světový strach. Ohrožuje nás základy evropské civilizace více nemoc, nebo to, jak na ni reagujeme? Co nám tato kritická situace odkrývá o nás samých a naší vůli nechat sebou manipulovat? Jeho rozhněvaná reflexe připomíná nezrušitelnost lidských závazků a podstatu odpovědnosti za otevřenost světa.
Ve své knize spisovatel, scenárista a dramaturg David Jan Novotný vychází z příběhů obsažených v První knize Mojžíšově, Genesis. Svá převyprávění těchto příběhů nazývá neomidrašem, novým midrašem. Odkazuje tím k důležité součásti židovské tradice, midrašům, výkladům starozákonních textů. Se svou hlubokou znalostí židovské historie, tradice i hebrejštiny dokáže Novotný biblické příběhy nejen nově
Spisek Unum Necessarium (v tomto překladu Jedno nezbytné) napsal Komenský dva roky před svou smrtí a koncipoval jej jako svůj odkaz a závěť. Nové vydání překladu, který před dvaceti lety z latiny pořídil profesor Luděk Brož, vydáváme k letošnímu 350. výročí Komenského úmrtí (1670).
Je to zvláštní načasování. Kostely jsou zavřené, možná se spolu nesejdeme ani o Velikonocích. A právě v těchto dnech nám z tiskárny přivezli knížečku šesti kázání Miloše Rejchrta, většinu z nich velikonočních. Mohla by tak – mezi jinými texty – posloužit k domácím pobožnostem, k soukromému čtení a povzbuzení. Pozorování obrazu či průchod do světa — i tak by se snad dal vyjádřit letitý rozdíl,
Není to fráze ani klišé, změní tě. Čtyři tisíce kilometrů objevů, pět tisíc kilometrů zázraků, šest tisíc kilometrů překážek. Desítky zalepených duší, hektolitry pozvání na čaj, jeden Pátek, miliony hvězd, tisíc absurdit, na sto kouzelných dědečků a dva dobro-druzi. Na kole skrz divoce krásný Balkán z Prahy do Istanbulu, z Istanbulu přes Gruzii a Arménii do Íránu a do třetice z Kazachstánu napříč
Co se stane, pokud pacientovi o jeho zdravotním stavu dlouhodobě lžeme? Má vážná choroba nějaký smysl? A proč umírající nezabíjet, jak si přejí zastánci eutanázie, ale naopak respektovat jejich život až do přirozeného konce a být jim nablízku? Druhé vydání úspěšné knihy rozhovorů zakladatelky hospicového hnutí v České republice Marie Svatošové se spisovatelem Alešem Palánem doplnil jeden z
Shromáždění studentů na Albertově a následný Masakr na Národní třídě vstoupil do dějin. Po třiceti letech se k této události vracíme. V knize Ten den – 17. listopad 1989 přibližujeme současným čtenářům tehdejší étos, naději, ale i zklamání. Činíme tak unikátním způsobem, kdy knihu o události, kdy ještě nebyli na světě, připravili současní studenti Michael Beck, Matouš Hartmann, Alžběta Ambrožová
Na slovech záleží. To Přemysl Pitter věděl. V této knížce vypráví svým osobitým způsobem evangelijní příběhy. Šlo mu především o spojení dávných příběhů se současným životem tak, aby hluboká, podstatná a nenahraditelná náboženská inspirace vstoupila do života mládeže. Přemysl Pitter byl v tomto ohledu obzvláště motivován. Věděl a sám to prožil, že špatná náboženská výchova může vyústit v
Poutavý text od britského kvakera přibližuje duchovní svět a historii kvakerů. Připojen doslov o historii českých kvakerů.
K náboženství se vyjadřuje nebo na ně má vlastní názor skoro každý, aniž by věnoval pozornost, čas a energii hlubšímu studiu. Tím dochází k neporozumění, chybám a jejich opakování prostřednictvím médií. Dokonce i akademičtí pracovníci a veřejní intelektuálové si někdy pletou jednotlivé církve a náboženské směry, špatně zařazují osobnosti k nim se hlásící a podobně. Posláním tohoto slovníku je
Co se stane, pokud pacientovi o jeho zdravotním stavu dlouhodobě lžeme? Má vážná choroba nějaký smysl? A proč umírající nezabíjet, jak si přejí zastánci eutanázie, ale naopak respektovat jejich život až do přirozeného konce a být jim nablízku? Nejen o těchto věcech hovoří v knize rozhovorů Neboj se vrátit domů zakladatelka hospicového hnutí v ČR Marie Svatošová. Rozhovor s ní vede spisovatel a
Ústředním tématem Mágy je básník Ivan Martin Jirous. Kniha je neobvyklou kombinací deníkových zápisků dvou lidí: Jirousovy dcery Františky a její kamarádky Jany Bauerové. Záznamy zachycují období let 19972011 a zaznamenávají události z Prostředního Vydří, ale i z Prahy a Staré Říše. V řadě případů je každá událost líčena z pohledu obou autorek. Jirousovi pak říkají Mága, podle jeho přezdívky
Texty erudované, svěží, vtipné, dialektické bez sebevědomého patosu tato sbírka kázání odráží věrně osobnost Jana Štefana, profesora teologické fakulty a studentského faráře. Nejste bohoslovci? Nezažili jste profesora Štefana v akci? Tato knížka vám pomůže nahlédnout jeho ojedinělý teologický, literárně zdatný a přitom pokorně lidský přístup.
Kniha představuje různorodé příběhy lidí, rodin či obcí v kontextu dějin Českobratrské církve evangelické od roku 1918 do současnosti.
Theologia crucis byla prof. Amedeo Molnárovi centrální otázkou teologického přístupu k věcem a lidem. Když 18. května 1989 zval těmito slovy studenty Komenského evangelické teologické fakulty v Praze na zatím jen chystanou přednáškovou řadu, netušil ještě, že současně zve i na svou přednášku poslední. Přednášet teologii kříže začal Amedeo Molnár 5. října, krátce nato byl však umlčen děním, jež
Základní Lutherovy katechetické texty. Vychází jako druhý lutherský svazek připomínající letošní výročí 500 let od počátku evropské reformace. K tomu se přidává ještě jedna hanebná nepravost a skrytá zlá choroba, a sice sebejistota a omrzelost. Mnozí si totiž myslí, že katechismus je až příliš prosté, obyčejné a lehké učení, které si po jednom přečtení zapamatují, knihu pak hodí do kouta a
Jaký byl Martin Luther člověk a jak se stal reformátorem? Jak žil, studoval a pracoval? Kdo byl s ním a kdo byl proti němu? Co všechno tu hrálo roli? Kteří lidé v tom byli důležití? Jaké zápasy se v 16. století vedly a jak dopadly? Publikace německého teologa a církevního historika Albrechta Beutela nám na tyto a další otázky odpovídá živě a názorně. Čtenáři se zde otevírá cesta k pochopení
Články a dokumenty v tomto dílu se týkají první poloviny období normalizace v sedmdesátých letech 20. století.
Novela Advent Islanďana Gunnara Gunnarssona (1889–1975) je malá perla světové literatury. Prostý, a přesto velkolepý příběh o shánění ovcí na zimu, tohoto každoročního rituálu hlavního hrdiny, vychází z autentického vyprávění místního farmáře Benedikta Sigurjónssona, přezdívaného Bensi z hor. Příběh je specificky islandský, ale právě díky realistické ukotvenosti v drsné, zasněžené přírodě
Tento katechismus je pokusem o shrnutí křesťanské víry do meditativních textů, které zvou čtenáře ke kontemplaci. Chce podnítit k přemýšlení o základních a mezních otázkách života. Stejně jako klasický katechismus je rozčleněn do otázek a odpovědí. Autor, přední německý teolog Gerd Theissen, se snažil každý oddíl formulovat tak, aby byl srozumitelný sám o sobě a aby se mohl číst pokud možno i