Náš přední a světově proslulý badatel, malakolog Vojen Ložek se v této knize zabývá doklady, které máme z nejmladší geologické minulosti, a možnostmi jejich poznání a výkladu. Nejprve ukazuje, jaké odkazy minulosti nacházíme při studiu určitých prvků přírody, poté probírá pojmy biodiverzita a geodiverzita z pohledu jejich vztahů a zabývá se charakteristikami ekofenoménů v krajině. Jedním z
Tato kniha pojednává o proměnách české, moravské a slovenské krajiny za posledních zhruba 18 tisíc let. Během té doby ustoupily ze severní Evropy ledovce a přišel les a s ním i lidé živící se nejprve lovem a později zemědělstvím. Každá pravěká kultura vtiskla naší krajině poněkud jinou tvář, zároveň ale musela reagovat na klimatické změny, vývoj říčních niv i změny lesních porostů. Snad
Kniha je stručným a čtivým úvodem do disciplíny zvané kulturní historie. Definuje kulturní historii, seznamuje s jejím předmětem, vznikem, metodami, klíčovými tématy a otázkami, hlavními představiteli a díly, a to v celosvětovém měřítku. Autor, který je emeritním profesorem tohoto oboru na univerzitě v Cambridgi, sleduje vývoj této disciplíny od tzv. klasického období (1800–1950), přes reakci
Johannes Urzidil nás přivádí do Prahy dvacátých let a názorně líčí nabitou tvůrčí atmosféru, v níž se pohybovali tehdejší velikáni literatury a výtvarného umění, k nimž patřil i on sám. Vykresluje portréty osobností, například smrtelně nemocného básníka Karla Branda nebo Kafkova učitele hebrejštiny Friedricha Thierbergera, jehož sestra Gertrude byla Urzidilovou manželkou. Už tady se ukazuje
Poslední polibek je výborem 3 povídek Francise Scotta Fitzgeralda: Ach, rusovlasá kouzelnice (Oh Russet Witch), To nejrozumnější (The Sensible Thing) a Poslední polibek (Last Kiss). Společným tématem všech tří povídek je Žena. Píšeme záměrně Žena, neboť to je opravdu ona krásná, osudová a vždy nějakým způsobem nedosažitelná. Fitzgerald, který je znám spíše jako autor románů, zde však dokazuje, že
V roce 2007, kdy svět stanul na pokraji největší ekonomické katastrofy za několik generací, jen hrstka ekonomů vytušila, že se na obzoru stahují mračna. Po třech letech trápení nabízí dnes ekonomická obec řešení, která připadají většině ostatních lidí vyloženě absurdní. Je nám do omrzení opakováno, že pokud chceme splatit své enormní dluhy, musíme se zadlužit ještě víc, a že pokud chceme
Po čtyřech letech od vydání veleúspěšného titulu Freakonomics – Potrhlá ekonomie (česky vyšlo pod zavádějícím názvem Špekonomie) se ekonom Steven D. Levitt a žurnalista Stephen J. Dubner vrátili navazující knihou Superfreakonomics – Skrytá ekonomie všeho. Autoři se v této knize nespokojují s originální aplikací mikroekonomicko-psychologické analýzy na řadu dalších aktuálních nebo nedávných jevů a
Humoristický román s detektivní zápletkou, jehož hrdinou je mladý matematik, docent Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, který ať už právem či neprávem, spojuje svůj neuspokojivý milostný život s neuspokojivou finanční situací vysokoškolského učitele. Rozhodne se proto nalézt si vedlejší zdroj příjmu a netuší, že se při tom zaplétá do sítě nastražené jeho kolegyní, která v něm vidí
Text s názvem Pochyby vydal jako soukromý tisk v počtu 350 výtisků v roce 1977 v Mnichově sám autor. Právě tato skladba se stala středem nového stejnojmenného výboru textů legendárního písničkáře Karla Kryla, jenž právě vychází v edicii Mocca. Písňové texty z let 1966 až 1991 dodržují stejnou tóninu a pokoušejí se především (jak již poznamenal v roce 1969 hudební kritik Jiří Černý) „vyzpívat z
Známý polský reportér vytěžil ze svých pobytů v Čechách „výbušnou“ knihu o naší zemi. Témata, z nichž některá patří k „neuralgickým“ bodům novodobých dějin českého národa a byla u nás zpracována v dlouhé řadě knih, shrnuje autor na několika stránkách a přináší v nich svůj pohled člověka odjinud, pohled neotřelý, nezatížený, který by mohl vést k reflexi opomíjených kapitol naší národní povahy.
Základem knihy je dlouhá stať o trpaslících, jejich druzích, národohospodářském významu a obecně o záležitostech ukrytých v zemi, ať již se jedná o základní věštebnou symetrii, etruské podsvětní bohy či obyčejné permoníky. Text je dále doplněn příbuznými esejemi o ostré hranici stínu, Sokratově vězení a současných ekonomických a klimatických změnách. Tyto záležitosti jsou hodnoceny převážně z
Válka v Iráku, tsunami na Cejlonu, zátopy v New Orleans… těchto a podobných neštěstí umí dobře využít podnikání jistého typu, jež Kleinová nazývá „kalamitním kapitalismem“. Zatímco se postižení vzpamatovávají z otřesu, nadnárodní kapitál už se usídluje na zpustošeném území, a tam, kde byla před katastrofou veřejná zařízení sloužící nejširšímu obyvatelstvu, rostou hotely, kanceláře a další budovy
Dílo Edwarda Goreye je vskutku bizarní a vzpírá se zařazení. Na komiks pracuje málo s obrazem, na literaturu zase příliš málo s textem. Podobně kolísají i nálady. Jeho příběhy plné absurdity jsou někdy lehce morbidní, aby vzápětí skočily do úsměvné roviny. Goreyův humor však postrádá radikální ironii, naopak, pod slupkou absurdnosti se skrývá humor dandyovsky blazeovaný – nechybí mu osten, ale
Chůze existuje od počátku, stejně jako divoká příroda, do níž se Henry David Thoreau vracel při svých procházkách. Trávil chůzí denně několik hodin a vyhýbal se civilizaci. Ve své eseji apeluje na své současníky i na nás, abychom se stali jeho bratry řeholníky, chodci. Je s podivem, že již tehdy – Chůzi napsal v roce 1861 – kolem sebe spatřoval problémy, s jakými se potýkáme dnes: lidé se
Máte problémy s ovládáním mobilních telefonů, televize, CD přehrávačů či jiných běžných spotřebičů? Pak vězte, že chyba není ve Vás – ale ve špatném designu. Právě o tomto designu ve smyslu použitelnosti a srozumitelnosti vypráví Donald A. Norman. Jeho kniha vyšla poprvé již v roce 1988, stala se bestsellerem a dočkala se řady překladů a reedic. Není totiž jen akademickou analýzou předností a
Howard Phillips Lovecraft je znám především jako autor hororů, v jeho díle se však mísí mnohem víc: snová poetika, přehlídka tvorů na rozhraní mezi lidským, zvířecím a nadpřirozeným světem, cynický náhled na svět, okouzlení krásou i suchý humor. Vybrané povídky, včetně nejznámějšího Lovecraftova textu Volání Cthulhu, dokládají autorovu představu, že svět není takový, jak se na pohled jeví. Za
Blijící lišky a jiná zvěrstva jsou výběrem textů a ilustrací, divadelních scének, hádanek, básniček a parafrází na klasické pohádky. Autor byl nespokojený smalým zájmem svých dcer o dostupnou dětskou literaturu a divadlo a rozhodl se vzít věc sám pevně do rukou. Nechce však své dílo ponechat sobecky v kruhu rodiny a věří, že blijící lišky, svině Tsija, rodina Podvinutých, babička se zlou želvou a
Vladimír Syrovátka (1938) je Čech narozený v Polsku, ale posunutím státní hranice se stal občanem Sovětského svazu, aniž by se stěhoval; od roku 1947 žije v Čechách. Život je, když… je jeho čtvrtou knihou aforismů. Vydal Štěstí na kolečkách (2005), Pokrok je blbec!? (2006) a Andělé s jedním křídlem (2008). Je znám svými dadavynálezy – dadaistickými groteskními výtvarnými objekty, které představil
Autor ve své publikaci analyzuje v politické praxi sice častý, avšak v politické teorii téměř nezpracovaný fenomén státního převratu jakožto specifického prostředku získávání státní moci. Nejprve rozebírá samotný pojem "státní převrat" a jeho konotace. Dále porovnává státní převrat s jinými cestami k uzurpaci státní moci jako jsou revoluce, rebelie, občanská válka a guerilla. Věnuje se rovněž
Vždycky je otázkou, zda vůbec činit něco takového, jako je souborné vydání novinových sloupků a příbuzných textů, navíc v tomto případě již ve druhém svazku (první bylo Sloupoví aneb Postila, Dokořán, Praha 2008). Sloupek je útvar krátkodechý, v typickém případě se druhého dne i s celým listem smačká a hodí do koše. Stanislav Komárek se ale vždy při svém psaní snaží, aby jeho texty obsahovaly i