Krutě ironická novela Michaila Bulgakova, Psí srdce z roku 1925 poprvé mohla vyjít až v roce 1987. Realizačně nápaditá a bohatá rozhlasová inscenace režiséra Pavla Linharta vznikla v roce 1990 a vedle režijní bravury potěší především hereckým výkonem Borise Rösnera, který svého Baryka - Barykova vytvořil skvělou hlasovou variací vystrašeného, hladového i podlézavého psa a vulgárního, drzého a
Nedávno vydaná třídílná Korespondence V+W jasně dokazuje, že poslední dlouhotrvající forbínou Jiřího Voskovce a Jana Wericha byly jejich dopisy. Monology, které zůstaly dialogem. A právě tak sestavil Robert Tamchyna výběr neznámých nebo méně známých nahrávek z pozůstalosti obou klaunů a originálních filosofů. Posluchač na CD sice nenajde žádný dialog V+W, ale i jednotlivé samostatné nahrávky Jana
Záznam jednoho večera v poetické vinárně Viola (1988) zachycuje setkání dvou osobností našeho divadla, jejichž vyprávění vás přesvědčí, že za určitých okolností se i obyčejné může stát nevšedním. Že prosté bývá moudré a že humorné může být vkusné. Jaromír Hanzlík a Miroslav Horníček si povídají o životě a poezii, říkají verše, vzpomínají na zážitky z jeviště či na svá setkání s básníky – v
„Čtenáři moje psaní hodnotí různě dobře, ale nejčastěji slýchám, že Sekyra byla nejlepší. (...) Teď jsem si Sekyru musel přečíst v korektuře, a nechtělo se mi do toho. Čekal jsem nudu, jelikož to všecko přeci znám. Ale já jsem se divil! Já jsem to už zas neznal! A divil jsem se, jak velice dobře je to napsaná knížka. Je intenzivní a přesná. Realistická i fantaskní. Tu jsem mohl napsat jenom
Příběh žítkovských bohyní je skutečností inspirovaným příběhem rodu žen, které byly obdařené výjimečnými schopnostmi - uměly léčit a pomáhat s kdejakým trápením, uměly poradit v nesnázích a také prý viděly do budoucnosti. Proto jim místní říkali bohyně a šplhali za nimi do strmých svahů kopců Bílých Karpat. Vyhledávali je po věky a jejich sláva se nesla daleko za hranice Moravy. Účinkují
Proč zemřel "King" Leopardi? Josef Somr, Petr Kostka, Jorga Kotrbová, Jiří Krampol, Oldřich Vlach, Simona Stašová, Pavel Pípal, Josef Velda a další v brilantní kriminálce americké drsné školy Délka: nahrávky je 56:37.
Komplet 4x 2CD mp3
Amadeus v Praze - Malý, neduživý génius - Bella mia fiamma, addio - O hrbatém synovi svobodníka a jeho krásné paní - Sen o velké daňové reformě - Nejpracovitější z císařů - Teprve pivo udělá žízeň krásnou... - Pijme pivo s bobkem, jezme bedrník, nebudeme stonat, nebudeme mřít - Pivo před Poupětem a po něm - Festuňk Olomouc - Ples, později Josefstadt, nyní Josefov - Když se rodila pevnost a město
Páně Charlese Burneyho hudební cestopis 18. Věku - Do školy mne vedl otec, jížto vzhled byl jak psí kotec - Hej mistře - Josef Dobrovský, syn vojína Jakuba Daubravského - Modrý abbé - Sloužiti k povznesení, avšak nikdy ke zlým věcem - Profesor obrození - Čech je ten, kdo česky mluví - Na ja, pan, ja Šech je, ja f Šecha narotyl... - Ideály a iluze českého probuzení - Vlastencové, s. r. o. – Učenec
Předávkovaná droga moci - Ano, sire – Rytíř - Cestující do Lince, nastupovat! - O radosti a strázni českého technika - Byltě jeden člověk - Josef Božek, stavovský mechanikus na prvním českém učilišti technickém - Recept na kuře Marengo - C.k.polní (pod)maršálek – 1812 - Nepřítel lidstva - Bitva národů - Hotové Waterloo - Le beau Clémens - Kníže Mitternacht - Policajt Evropy - V modrém poli
Babička - Hledání Viktorky - Naše paní anebo Co tě tak bolelo, ty ubohé srdce? - Člověk nevčasný všem - Řemeslník poctivý - Kdyby tisíc kolovratů - Jak se změnil kámen v zlato - Drobty na stole doby (pražském) - Stošedesátičtyřvěžatá matička našich měst - Skladba je nejtěžší ze všech věd - Tam, kde bije srdce lesa - Hlášení o policejním státě po rakousku - O tradici čmuchalů, udavačů a donašečů v
Výběr nejlepších komentářů novináře Ferdinanda Peroutky. Unikátní a dosud nepublikované rozhlasové vstupy z počátečního, mimořádně krutého, období komunistického režimu v Československu. V roce 1951 se Ferdinand Peroutka v New Yorku stal jedním ze zakladatelů rozhlasové stanice Svobodná Evropa a jejím prvním ředitelem. Na rozhlasových vlnách hovořil k lidem doma každý týden řadu let. Jeho
Za pseudonymem Lars Kepler se skrývají manželé, renomovaní a úspěšní švédští spisovatelé Alexandra Coelho Ahndorilová (1966) a Alexander Ahndoril (1967). Své síly spojili s cílem napsat originální kriminální román, sérii knih, které přinesou nové prvky do do klasické severské detektivní tvorby. Podle ohlasu čtenářů po celém světě se jim to povedlo. První román Hypnotizér se stal mezinárodním
Měl to být příjemný den uprostřed charitativní akce uprostřed válečných let. Arthur Rowe měl alespoň taková odpoledne s tombolami, houpačkami a věštkyněmi spojena s příjemnými vzpomínkami. Tentokrát se však všechno odehrálo jinak. Stačí jedna nezáměrně vyřčená věta, jedna návštěva u tajemné kartářky, jeden vynikající nenáhražkový dort – a život nenápadného muže se mění od základů: oslovují jej
Proces. Slovo, které sekne, udeří. Břink. Hned v názvu předtucha něčeho zlého, podivného. Není to ani Spravedlivý, Třetí, Malý, či Velký proces. Je to zkrátka jen Proces. Slovo jako výkřik, které nás probudí. Jak píše v jednom dopise Franz Kafka. Měly by se vůbec číst jen takové knihy, které koušou a bodají. Jestliže nás kniha, kterou čteme, neprobudí ranou pěstí do lebky, k čemu pak tu knihu
Audioverzi posledního, posmrtně vydaného románu Zeptej se táty, jejímž autorem je Jan Balabán, čte Norbert Lichý. Děj osciluje kolem jedné hlavní události – umírání a smrti otce tří dospělých sourozenců, jež vyvolá tok asociací, reflexí, vzpomínek, úvah, otázek a pochybností, které jsou velice často formulovány v dialozích. Je tu všudypřítomný hovor, snaha a potřeba zeptat se, vyptat se,
Autorem druhého dílu trilogie Milénium - Dívka, která si hrála s ohněm, je hvězda švédské kriminální literatury Stieg Larsson. Příběh odkrývá minulý a současný život Lisbeth Salanderové, tajemné punkerky a hackerky, kterou čtenáři znají již z prvního dílu. Dva novináři časopisu Milénium jsou zavražděni krátce před publikováním článku o dětské prostituci, korupci a obchodu s bílým masem. Na
Slavná divadelní hra Věc Makropulos, kterou napsal Karel Čapek, s tématem dlouhověkosti byla poprvé uvedena na jevišti vinohradského Městského divadla v roce 1922. Žánrovým určením je to komedie o třech dějstvích s přeměnou, byť v konečném vyznění komedií velmi hořkou. Audioverze z původní předlohy téměř věrně, je však obohacen o zvukové prostředky typicky rozhlasové. V inscenaci je jasně
Slavná románová rodinná sága v rozhlasové dramatizaci z roku 1999. Sága rodu Forsytů zachycuje život vyšší anglické společnosti. Toto nejslavnější dílo Johna Galsworthyho, nositele Nobelovy ceny za literaturu za rok 1932, vznikalo v průběhu šestnácti let. Teprve po napsání posledního ze tří na sebe navazujících románů bylo sdruženo do celku, který proslul jako Sága rodu Forsytů. Záznam 6
Rozhlasová nahrávka z roku 1979 popis: Příběh učeného Fausta je jeden z nejslavnějších příběhů našeho světa. První historky o doktorovi, který v touze po vědění a požitcích zaprodal svou duši ďáblu, se v literatuře objevily už v šestnáctém století. Autoři vycházeli z příběhů, které kolovaly o skutečném doktoru Faustovi, jenž žil v letech 1480(?)-–1540. Drama o osudu doktora Fausta napsal