Vydavateľstvo existuje od roku 2004 a od roku 2017 je súčasťou mediálne domu Albatros Media. Edičný plán sa od začiatku orentuje na aktuálne dianie na svetovej literárnej scéne a objavuje tituly pre náročných čitateľov, ktorý si chcú kultivovať čitateľský vkus, objavovať svetovú literatúru a vnímať svet okolo nás v súvislostiach.
Produkcia vydavateľstva zahrňuje svetovú aj českú beletriu, detektívky, knihy z oblasti prírodných a spoločenských vied či knihy o umení.
Vydavateľstvo Kniha Zlín sa môže pýšiť takými zvučným menami autorov ako Jo Nesbo, Simon Mawer, Michel Faber a mnohí ďalší.
DeMillův mrazivý a prorocký román proniká pod povrch nové studené války mezi Ruskem a Spojenými státy. Po střetu s nechvalně proslulým jemenským teroristou známým Panter odešel John Corey od protiteroristické operační skupiny a vrátil se domů do New Yorku, kde přijal zaměstnání u diplomatické dozorovací služby. Ta je sice považována za „oázu klidu“, Corey je ovšem rád, že se vymanil z moci FBI a
Lea a její adoptivní sestra Su jsou skoro stejně staré, ale odmalička představují naprosté protiklady: zatímco Lea je rebelka a prudká povaha, Su je vzorná dcera a příkladná studentka. Když se společně vydají na Mallorcu do prázdninového rezortu Magaluf, který je proslulý svými kluby a nevázaným nočním životem, má jejich matka Ruth starost především o Leu. Z výletu se však nevrátí Su. Su je
Kam se poděl Mio? Co se vlastně stalo poslední den, kdy byl ve školce? Advokát Martin Benner je proti své vůli zatažen do pátrání po čtyřletém zmizelém chlapci. Dokud ho nenajde, nenechá ho tajemný Lucifer na pokoji. Martin však má k dispozici jen minimum stop a Miovo zmizení není jeho jediným problémem. Musí také zjistit, kdo se mu snaží hodit na krk vraždy, které nespáchal. Jeho paranoia den
Lékař jí kdysi říkal, že musí brát léky a vést bezpečný a předvídatelný život, aby svou nemoc dokázala zvládat. Lajla Rolstadová se však rozhodne pro pravý opak – žít nezávisle na cizí pomoci i na lécích. Odlétá do Kanady a následující měsíce tráví uprostřed divočiny nebo na cestách, mezi lidmi dobrovolně žijícími na okraji společnosti v odlehlých oblastech, či se samorosty a podivíny, s nimiž se
V životopise Winstona Churchilla podává autor se svým charakteristickým vtipem a pronikavostí podobiznu premiéra, který nebojácně vedl svůj národ do boje, přestože nenáviděl válku a pohrdal politiky postrádajícími zkušenost s jejími hrůzami; muže potýkajícího se s depresemi a šišláním, který se přesto vypracoval na jednoho z největších řečníků všech dob a nejproslulejšího žurnalistu své éry;
Zatímco spojenecké jednotky na jaře roku 1945 utahují smyčku kolem Berlína, vynořuje se z trosek a rozvalin Německa na scénu tohoto románu osamělá postava. Je to Marian Sutrová, se kterou její britští velitelé ztratili kontakt na podzim 1943, kdy v Paříži padla do rukou gestapa. Nyní je jednou z mála přeživších agentů Velitelství zvláštních operací. Statečně čelila zatčení, brutálním výslechům i
Než John toho rána vyrazil, vzal si na sebe novou teplákovou soupravu a nové běžecké boty, Karin dostala mobil s dobíjecí kartou. Oděv i hovory, co nejdou vystopovat. Řekl „uvidíme se brzy,“ neřekl však kdy. Všichni, kteří byli před ním, tvrdili, že se o ni postarají, ale on jí koupil dům jako hrad. Tam na něj čeká a nemá dovoleno vycházet ven, zatímco on je zase venku „za prací“. Co ji přitahuje
Strhující pátrání po velkých životních záhadách sleduje několik zdánlivě samostatných dějových linií, které se posléze protnou v neuvěřitelném a děsivém příběhu. V Amsterdamu beze stopy zmizí mladá lingvistka, v zapadlé berlínské uličce dojde k vraždě neznámého muže, ze stockholmské nemocnice je po neúspěšném pokusu o sebevraždu unesen padesátiletý William Sandberg. Zprvu se zdá, že spolu podivné
Zlínský básník Stanislav Špaček pobyl na světě něco málo přes osmadvacet let. Narodil se v polovině července 1971 a odešel tragicky, na začátku prosince 1999. Absolvoval SEŠ, později působil jako jevištní technik ve zdejším divadle. Poprvé publikoval v roce 1988 v samizdatovém sborníku Situace. Na jaře 1990 se jeho verše objevily v publikaci Adresa Zlín, vydané Okresním kulturním střediskem. Ve
Historie tohoto biografického románu je zasazena do první poloviny 20. století. Hlavní hrdina, voják, legionář a pedagog František Kreps, pochází z ekonomicky zajištěné rodiny, žijící v nevelkém východočeském městě. Autor popisuje jeho službu v rakousko-uherské armádě, následné ruské zajetí, působení v legiích včetně bojů proti nastupující sovětské moci, profesní vzestup po návratu do vlasti až
Rok 1945. Spisovatelka Hedwig Lohmannová míří z bombardováním zničeného Berlína do kláštera. Její dcera se před několika lety vydala na pouť peklem. Kde se nachází teď? Je ještě naživu? Rok 2004. Ingrid se vzdala své praxe a přestěhovala se na ostrůvek v šérách, aby tam pečovala o svého nemocného muže. Na ostrově však žije i Hanna, spisovatelka, která postupně nenápadně vráží mezi oba manžele
Román, jehož vydání v originále se plánuje na jaro 2016, je součástí imigrantské literatury, která se začíná v Americe prosazovat. Jeho děj začíná v roce 2007 v New York City. Vyprávění se soustředí na postavu západoafrického imigranta, jehož jméno je v titulu knihy a který získá zaměstnání řidiče u vysoce postaveného výkonného pracovníka banky Lehman Brothers. Džendeho rodina se brzy sblíží s
Píše se rok 1775 a na palubě lodi mířící z Norska do Kodaně plují i otec a dcera. Dívka má horečku a otevřené rány na krku a v podbřišku, podobně jako desítka dalších nemocných spolucestujících uložených v podpalubí. Všichni nemocní, napadení neznámou kožní chorobou, jejíž epidemie připravila v Norsku o život již mnoho lidí, mají být přepraveni do nemocnice krále Fredrika, kde jim má být
Augustin Zimmermann, hlavní protagonista novely, jejíž děj se odehrává v šedesátých letech devatenáctého století, představuje až archetypální model nešťastného člověka. Zatímco svět kolem něj prodělává prudké změny průmyslové revoluce, produkuje a prosperuje, jeho rodina se potýká s existenční krizí, jež se v důsledku jeho alkoholismu a bezútěšného pokusu uspět v novém světě, stále zhoršuje.
Dva mladé páry z Reykjavíku se vypraví na cestu přes nehostinné planiny středního Islandu. Na písčitých pláních severně od ledovce Vatnajökull sjedou v mlze z cesty a narazí do domu v pustině, jakési pevnosti bez sebemenšího spojení s okolním světem, kde se večer pečlivě zamyká. Minulost se ukáže v novém světle a je čím dál méně zřejmé, kde hledat nepřítele.
Harry Svensson je úspěšný novinář s dobře utajovanou zálibou v sadomasochistických sexuálních praktikách. Rozhodne se pověsit novinářskou kariéru na hřebík, otevřít si restauraci v jižním Švédsku a užívat si života. Jedné noci náhodou objeví zavražděnou ženu, s odhalením vraha ale policii pomoct nedokáže. Zanedlouho dojde k další vraždě. Tentokrát váže Harryho k mrtvé ženě tajemství, které se
Kniha Zmizelá Šumava vypráví 21 příběhů o životě a místech, která na dnešních mapách Šumavy už nenaleznete. Do osudů obyvatel na pomezí českoněmecké hranice totiž nemilosrdně zasáhly „velké“ dějiny 20. století, nejprve obě světové války, poté odsun německých obyvatel, neprodyšné uzavření hranice a vytvoření vojenského výcvikového prostoru Dobrá voda, kterému musely ustoupit nuceně vysídlené obce
Zatímco spojenecké jednotky na jaře roku 1945 utahují smyčku kolem Berlína, vynořuje se z trosek a rozvalin Německa na scénu tohoto románu osamělá postava. Je to Marian Sutrová, se kterou její britští velitelé ztratili kontakt na podzim 1943, kdy v Paříži padla do rukou gestapa. Nyní je jednou z mála přeživších agentů Velitelství zvláštních operací. Statečně čelila zatčení, brutálním výslechům i
Komisař Jeruldelger, rázný muž s minulostí poznamenanou krutým osobním dramatem, jehož v dětství vychovali a vycvičili v klášteře mniši ovládající bojová umění, se ujímá dvou případů plných krutosti a násilí. Pátrání se odehrává v mongolských stepích, ale zejména v hlavním městě Ulánbátaru, a autor nás při něm provádí krásnou a drsnou přírodu, připomíná mnohé dávné tradice, ale také bez příkras
Každý den používáme předměty a pojmy, které nám připadají tak samozřejmé, že o jejich podstatě a vzniku vůbec neuvažujeme. Jezdíme auty, sedíme na židlích, píšeme na klávesnici, několikrát za den zapneme zip, vaříme v kuchyni, sledujeme YouTube, navštěvujeme muzea, nakupujeme v IKEA, používáme pojmy jako autenticita, vkus, nedokonalost, móda nebo design. Deyan Sudjic, ředitel londýnského