Do pěti oddílů členěná publikace s množstvím obrazových příloh pojednává v nebývalém rozsahu o staletém stavebním vývoji Bertramky, který začal pouhou boudou na vinici. Pražská pěvkyně Josefa Dušková ji 1783 koupila už jako patrovou letní rezidenci s představeným schodištěm, jakož i se stájemi pro hospodářský dobytek. V 19. století v ní na základě zcela ahistorických představ došlo ke zřízení
Václav Mencl (1905-1978) byl jedním z nejvýznamnějších československých historiků umění a architektury v uplynulém století. Slovem československý je i míněno, že začátek jeho kariéry je spojen s působením na Slovensku (1928-1939), kde tehdy vyšly jeho první publikace. Po válce působil převážně v organizacích památkové péče a jeho práce se ve velké míře věnovaly období středověku. Stejně jako jeho
Publikace je primárně zaměřena na provenienční výzkum kulturních statků vyvlastněných německým obyvatelům Československa v bezprostředně poválečném období. Vzhledem k tomu, že toto téma bylo v České republice teprve zcela nedávno otevřeno, jsou zde publikované statě jedním z prvních vykročení po nezmapované cestě. Texty se zabývají procesem konfiskace, následného nakládání s movitými kulturními
Dvě knihy, jež vycházejí společně, se věnují odkazu uměleckého historika a teoretika umění Josefa Krásy (19331985), jedné z vůdčích osobností oboru v 60.80. letech 20. století. Více Krásy Jan Chlíbec Klára Benešovská (edd.) Kniha Více Krásy navazuje na akce z roku 2015, který byl vyhlášen v Ústavu dějin umění AV ČR Rokem Josefa Krásy: na výstavu "30 let bez Krásy" a na sympozium Více Krásy.
Proměny venkovské architektury s důrazem na vývoj v 19. a 20. století II. navazují na první knihu vydanou roku 2018 a obsahující výběrové studie k patnácti vesnicím převážně na území Moravy a Slezska. Aktuální svazek pojednává dalších dvacet čtyři obcí z osmi českých správních krajů ve formě monografických statí. Cíl práce zůstává stejný: upozornit na skutečnost, že i na první pohled obyčejné
I přes rozsáhlé dílo, které po sobě František Schmoranz starší zanechal a zásadní dopad jeho aktivit v oblasti památkové péče na dnešní stav řady objektů, zejména v regionu východních Čech, nebyla dosud jeho osobě věnována odpovídající pozornost. Totéž platí i pro další členy rozvětveného rodu, jehož zakladatelem se tento významný mimopražský architekt a stavitel druhé poloviny 19. století stal.
V centru pozornosti česko-německé publikace stojí proces záchrany, ale i devastace kulturně hodnotných předmětů z majetku postiženého poválečnými nacionálně motivovanými majetkovými represemi, a to se zvláštním důrazem na situaci v severních Čechách. Vzhledem k tomu, že pouhý popis odosobněných úředních mechanismů by sám o sobě nebyl schopen adekvátně přiblížit, co a proč se s těmito věcmi stalo,
Josef Sudek (18961976), zachytil na fotografiích Prahy jedinečnou atmosféru města a i díky nezaměnitelným fotografickým zátiším se už za svého života stal uznávaným autorem v českém i v mezinárodním kontextu. V jeho celoživotní fotografické práci lze i dnes objevovat dosud neznámé kapitoly, k nimž patří početné zakázky na fotografování uměleckých děl. Kniha se zaměřuje na Sudkovo milované téma
V posledním desetiletí zřetelně se zhoršující postavení zejména nemovitého kulturního dědictví v české společnosti, zrcadlící se v opakovaně neúspěšných návrzích nového památkového zákona, odhaluje ztrátu či absenci všeobecného povědomí jasně a přesvědčivě formulovaných teoretických východisek péče o kulturní odkaz minulosti. Neutěšená situace v České republice proto vedla k pracovním setkáním v
Sborník 16. mezinárodního zasedání k problematice sepulkrálních památek, které se konalo v Praze 25. -27. října 2017. Tyto unikátní pravidelné konference pořádané od roku 2000 Ústavem dějin umění AV ČR, jsou zaměřeny na sepulkrální památky jako hmotné artefakty sepulkrální kultury a umělecká díla v tradičním pojetí, s věcným či metodickým vztahem ke středoevropskému kontextu. Nevyhýbají se ani
Název knihy Hore zdar! odkazuje k oficiálnímu pozdravu, který mezi sebou používali členové Klubu českých/ československých turistů, ale také ke knize Naprej!Česká sportovní architektura 1567-2012. Díky spolupráci na této knize se autorka dostala k rozsáhlému fondu KČST, který je uložen v Národním archivu v Praze. Část fondu obsahuje podrobnou plánovou i spisovou dokumentaci k jednotlivým
Kolektivní monografie Obrazy nenávisti přináší jedenáct studií zabývajících se vizuálními projevy antisemitismu ve střední Evropě od středověku po současnost. Publikace na základě dosud převážně neznámých materiálů hledá z různých perspektiv odpovědi na otázku, jaká byla role vizuality v rozvoji antisemitských nálad a v politických agendách podněcujících nenávist vůči Židům. Pole vizuálního
Publikace je v pořadí 6. svazkem příspěvků z pravidelných sjezdů historiků a historiček umění, pořádaných pod záštitou Uměleckohistorické společnosti. Téma VI. Sjezdu, který se konal 20. 21. Září 2018 v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze a Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze je zde reflektováno v širokém spektru přístupů v pěti tematických celcích: I. Apologie autora; II. Má každé umělecké
Městský veřejný prostor - jeho podoba, funkce, nové funkce i možná ohrožení je dnes tématem živých diskuzí jak odborné, tak široké veřejnosti. Je také tématem velmi komplexním, neboť městský veřejný prostor má vždy nějaký fyzický tvar, je naplněn aktivitami, mezilidskými kontakty a vztahy, nese kulturní významy. Architektonicko-urbanistické, sociální a kulturní prvky se zde vzájemně propojují a
Drobná publikace kapesního formátu je určena především pro návštěvníky pozoruhodného klasicistního zámku Kačina na Kutnohorsku. Vychází z podrobného stavebně historického průzkumu Luboše Lancingera, seznamuje čtenáře s okolnostmi dlouho trvající stavby, na níž se účastnila celá řada významných architektů své doby, a to nejen těch, kteří působili v Čechách. Projekt lze zřejmě přisoudit Christianu
Fotograf Jan Svoboda (19341990) vnímal sochy Zdeňka Palcra (19271996) jako autonomní výtvarný motiv. Fotografie těchto soch vznikaly v 60. 80. letech 20. století primárně jako dokumentace sloužící sochaři, fotograf je však autorsky přetvořil v obrazy specifických výtvarných kvalit a nevšední obrazové hodnoty. Kniha těchto fotografií je zároveň katalogem stejnojmenné výstavy, která proběhla v
V roce 1945 se fotograf Josef Sudek (18961976) vydal do ulic Prahy, aby dokumentoval škody, které napáchala druhá světová válka. Vznikl tak soubor bezmála čtyř stovek snímků, které zachycují zraněnou městskou krajinu poškozené stavby, skladiště deinstalovaných soch či ochranná protipožární a protiletecká opatření. Výstava v Domě fotografie Galerie hlavního města Prahy (22.5.19.8.2018) je spolu s
Kniha se zabývá osudy jednoho z nejvzácnějších rukopisů, který je uložen na území České republiky. Pod signaturou Cim 2 je v knihovně pražské metropolitní kapituly chován bohatě iluminovaný evangeliář, který vznikl na sklonku karolinské periody, přibližně v závěru 70. let. 9. století. Tento rukopis dosud neměl monografii a i v odborné literatuře, ač dobře známý, se pohybuje na okraji zájmu. Kniha
Sborník příspěvků ze 4. zasedání k problematice písemných pramenů pro dějiny umění konaného v Praze 6. června 2013 se zabývá vybranými tématy spojenými s inventářem tradičním a hojně využívaným pramenem pro uměleckohistorické bádání. Časový záběr je od středověku do 20. století. V knize nejde pouze o představení a interpretaci konkrétních příkladů, nýbrž i o snahu zasadit fenomén inventáře do
Sborník jubilejního 15. mezinárodního zasedání k problematice sepulkrálních památek, které se konalo v Praze 19. 21. října 2016. Tyto unikátní pravidelné konference, pořádané od roku 2000 Ústavem dějin umění AV ČR, jsou zaměřeny na sepulkrální památky jako hmotné artefakty sepulkrální kultury a umělecká díla v tradičním pojetí, s věcným či metodickým vztahem ke středoevropskému kontextu.