Čtvrtý díl ediční řady o pomnících první světové války „Tatíčku, vrať se k nám!“ je věnován Děčínsku a Ústecku, oblasti s dřívější převahou německy hovořícího obyvatelstva. Toto území bylo po roce 1945 výrazně postiženo likvidací nebo radikální adaptací pomníkové architektury, přesto nebyly tyto zmizelé památky zcela zapomenuty. Podobně jako předchozí díly kniha v abecedním pořádku mapuje pomníky
Průvodce památkou představuje jednu z nejvýznamnějších vil meziválečného Brna, zapsanou na prestižním seznamu světových ikonických domů 20. století Iconic Houses. Vilu navrhl pro rodinu židovského textilního továrníka Alfreda Stiassni známý brněnský architekt Ernst Wiesner. Stavba byla realizována mezi léty 1927 až 1929. Ačkoliv zvenčí vila odpovídá puristickému stylu architekta, uvnitř si rodina
Severočeské zámky Ploskovice a Zákupy spojuje stejná historie od roku 1663, kdy se staly vlastnictvím jednoho majitele. Významným pro obě sídla bylo období, kdy patřila Anně Marii Františce velkovévodkyni Toskánské. Tato činorodá šlechtična nechala přestavět zákupský zámek ve velkolepý barokní areál, v Ploskovicích pak v blízkosti staršího objektu vybudovala zámek zcela nový. Na počátku 19.
V dobách konzulátu a prvního císařství ve Francii se vyjímala na nebi umělecké imaginace Napoleonova hvězda. Obraz nového suveréna byl synonymem světla, štěstěny a úspěchu. Jeho vojenské porážky a ukončení vleklých válek vytvořily v letech 1814–1815 podmínky pro vznik souhvězdí „vítězů nad Napoleonem“, které poutalo obrazotvornost umělců i zámožných vrstev. Jedním z těch, kdo si chtěl pamatovat
Fotograficky bohatě vybavená kniha je výsledkem dlouhodobého výzkumu cca dvou set padesáti malovaných portrétních miniatur, které jsou dnes součástí mobiliáře a obrazových sbírek státních hradů a zámků ve třech krajích – Plzeňském, Jihočeském a na Vysočině (Červená Lhota, Český Krumlov, Hluboká, Horšovský Týn, Jaroměřice nad Rokytnou, Jindřichův Hradec, Kladruby, Kozel, Manětín, Náměšť nad
Areál bývalého cisterciáckého kláštera Plasy (okr. Plzeň-sever) prošel na sklonku 17. a v průběhu 18. století významnou barokní přestavbou, kdy vznikla také novostavba reprezentativního opatského sídla od architekta Jean Babtisty Matheye a jeho následovníka Jana Blažeje Santiniho Aichela. Objekt tzv. prelatury se v letech 2015–2023 dočkal obnovy a zpřístupnění veřejnosti. Součástí přípravných
Publikace je první monografií svého typu, která se věnuje zámku Hrádek u Nechanic. Přibližuje nejen stavebně-historický vývoj objektu, ale také osudy čtyř majitelů z hraběcího rodu Harrachů. Kniha má 207 stran, rozdělených do 16 kapitol, s předmluvou dr. Filipa Bindera a doslovem dr. Jana Luštince. Pozornost je věnována zámeckým interiérům a historickému vybavení, zámeckému parku a okolí,
Publikace historicky poprvé uceleně představuje čtenářům antické předměty, které jsou uchovávány v mobiliárních fondech státních hradů a zámků. Publikaci uvozuje kapitola věnovaná fenoménu sběratelství řeckých a římských památek od středověku do 19. století. Pozornost je věnována také slavným římským sbírkám, kolekci kardinála Antoina Perrenota de Granvelle či pražské císařské kunstkomoře Rudolfa
Soubor rozhovorů se sedmi významnými osobnostmi české památkové péče nabízí svědectví o ochraně památek v dobách tzv. normalizace, reflexi proměn oboru po roce 1989 i blízký pohled na konkrétní, často napínavé profesní osudy. Rozhovory s Josefem Bláhou, Janem Frídlem, Janem Kozdasem, Alešem Krejčů, Václavem Paukrtem, Dagmar Sedlákovou a Josefem Štulcem pokrývají období od sedmdesátých let 20.
Zámecká zahrada v Rájci nad Svitavou je dnes široké veřejnosti známa především díky sbírce kamélií v zámeckém zahradnictví. Menší povědomí je o jejím významu jako pozoruhodné rokokové zahrady vycházející z aktuálních vzorů 18. století či o jejím komponování jako horské zahrady s vodopádem, příkrými skalisky i chatou ve švýcarském stylu v 19. století. Druhá polovina 20. století přinesla zahradě
Na stavby postavené v letech 1945–1989 stále ještě nepanuje jednotný názor. Přitom již od jejich vzniku uplynulo několik desítek let, tedy doba, kterou odborná i širší veřejnost často podmiňuje nárok na památkovou ochranu. Cílem publikace je přiblížit roli Národního památkového ústavu (NPÚ) v péči o poválečnou architekturu a objasnit výzvy a problémy, kterým v této oblasti čelí. Katalog
Kniha Kresby. Mistrovská díla ze sbírek Národního památkového ústavu je katalog významné části sbírek českých, moravských a slezských hradů a zámků, která zahrnuje architektonické plány, skici, akvarely, návrhy a kresby. Katalog, navazující na knihu Obrazy. Mistrovská díla ze sbírek Národního památkového ústavu je důležitý zejména proto, že většina představených děl není návštěvníkům památek
I památkáři mají své velké příběhy. Jeden z těch, který si mezi lety 1919 a 1989 předávali z generace na generaci, reagoval na dlouhodobou snahu technické inteligence, vedení státu a nemalé části širší veřejnosti o zbudování vodních děl na Vltavě. Reakce na mnohokrát modifikovaná vládní rozhodnutí obětovat rozsáhlá území vltavských údolí ve prospěch dobově podmíněné představy o zajištění
Napínají se svaly vzpínajícího se koně a kopyta energicky máchají ve vzduchu; v sedle se zvedá znovuzrozený héros svírající opratě svého osudu a s pozdviženou rukou ukazuje směr tažení „vpřed“ k naplnění svých cílů. V jeho herojském obrazu se mezi sebou sváří všechny dimenze, které definují jeho charisma – monumentalita, energičnost, dramatičnost i tragika. Matrice heroismu za zvuku Beethovenovy
Této kolektivní monografii předcházel záměr připravit sborník z konference věnované románskému portálu v západním průčelí plaského konventního kostela. Konference plánovaná na 12. března 2020 byla na poslední chvíli odvolána s ohledem na vypuknutí pandemie Covid. Přepracované příspěvky z pohledu medievistiky, restaurování a památkové péče od renomovaných českých odborníků, které měly na
Jakou paměť v sobě nesou symboly a texty zachované na náhrobcích židovských hřbitovů? Dají se informace, které předávají dalším generacím, srovnat se svědectvím jiných pramenů zachycujících stopy života židovských komunit na jihu Čech? V průběhu 20. století mnohé z těchto památek podlehly cílené devastaci i lhostejnému nezájmu. Přesto lze v jihočeském regionu nalézt téměř deset tisíc židovských
Uzavřená otopná zařízení se stala tradičním způsobem vytápění a zdrojem rovnoměrného sálavého tepla nejen v aristokratických sídlech, ale i ve městech a na vesnicích. Postupně se proměňovala v objekty uměleckého ztvárnění a reprezentace. Jejich architektura i výtvarné řešení podléhaly dobové estetice. V Jihočeském kraji se na hradech a zámcích ve správě Národního památkového ústavu dochovalo
Návesní kaple vybudované do poloviny 19. století svým nanejvýš harmonickým architektonickým a výtvarným řešením spoluurčují obecně vnímanou asociaci jihočeské vesnice, zároveň jsou i projevem a příznakem jedinečnosti konkrétních obcí. K budování zvonic na vesnických návsích nabádala státní i vrchnostenská protipožární nařízení druhé poloviny 18. století. Hluboce zbožná mentalita venkovanů ovšem
Detailní průvodce historií pernštejnského parku, je uvedený zasvěcenou studií věnovanou problematice osvícenských krajinných parků na Moravě. Studie osvětluje ideová východiska vzniku anglo - čínských zahrad a nejdůležitější příklady parkových realizací, z nichž čerpala i moravská aristokracie. Druhá část knihy se koncentruje na pernštejnský park, provází historií a detailně seznamuje s jeho
Publikace se zabývá specifikami architektury na území dnešního Karlovarského, Ústeckého a Libereckého kraje od poloviny 19. století až po konec druhé světové války, tedy v období, kdy tato část česko-německého pohraničí byla osídlena českými Němci a tvořili zde německy hovořící architekti. Toto území bylo vnímáno jako specifické nejen k jazykově českým oblastem, vůči kterým se primárně