„Věci mezi nebem a zemí“ jsou odvěkým námětem umění a literatury. Vnímání duchovní dimenze reality zachycují umělecké texty i v dobách a prostředích, ve kterých už metafyzický pohled na svět nebývá většinový. Úvahy shromážděné v tomto souboru se týkají vybraných děl české i světové literatury od konce 19. století do současnosti, kterým je společná tematizace náboženství, především katolického
Marek Jakoubek ve své intelektuálně provokativní knize nabízí kritický pohled na slavnou publikaci Fredrika Bartha Ethnic Groups and Boundaries, která je považována za jednu z klíčových zakladatelských prací v oblasti studia etnicity. Úspěch a zásadní pozici Barthovy práce chápe Jakoubek jako badatelskou otázku a ptá se po příčinách tohoto renomé. Ukazuje, že za věhlasem tohoto díla nemusí stát
Originální a čtivě napsaná kniha známého teologa a religionisty představuje „fenomén Foglar“ z náboženského hlediska. Rozebírá nejen vlivy indiánského totemismu a římskokatolické spirituality, ale i tajné vontské rituály, extatické stavy vyvolané nádherou přírody, posvátná místa a časy, klubovní rituály, úlohu dobra, pravdy a krásy ve foglarovských vyprávěních. Autorovi, který se důkladně
Birgit Dankertová pro tento životopis nastudovala rozsáhlý archivní materiál a setkala se s mnoha přáteli Michaela Endeho. Ve své poutavé knize pečlivě sleduje celý jeho život: dětství v Mnichově, druhou světovou válku, neúspěchy na jevišti, autorské úspěchy, krizi a nové začátky v pozdějších letech. Závěr není bez ironie: uznání, po kterém Michael Ende toužil jako dramatik a režisér, mu bylo
Uplynulo již několik desetiletí od ukončení Druhého vatikánského koncilu (1962–1965), který otevřel cestu k obnovení jáhenství jako vlastního a trvalého hierarchického stupně. Přesto se stálý diakonát v dnešní době potýká se zásadním problémem, kterým je nejasná identita trvalého jáhna. Děje se tak především při jeho zapojení do pastorace ve farnosti, ve které působí kněz. Lidové označení