Životy záletných dam jsou stejně jako ostatní Brantômova „historická“ díla spíše kaleidoskopickou mozaikou rozpustilých erotických příhod, anekdotických detailů a nevázaných rozhovorů. Autor je v nich všetečným pozorovatelem, hodnověrným svědkem, ale především barvitým vypravěčem, v jehož pojetí se dějiny stávají kronikou plnou nezbedných a ne vždy smyšlených příběhů. V galantním vypravování se
Dora a Nora Chanceovy, muzikálové zpěvačky a tanečnice, dvojčata, která od sebe nikdo nikdy nerozeznal, se po letech odstrkování dočkají zadostiučinění, když je jejich pravý otec Melchior Hazard pozve na oslavu svých stých narozenin. Při této příležitosti provede vypravěčka Dora čtenáře svým životem i rodinnou historií: z domácnosti v Brixtonu, vedené bábi Chanceovou, přes svět estrád i velkého
Julietta je jako neřestná bytost odvrácenou tváří své sestry Justiny, ženským zosobněním zla. Po svém odchodu z kláštera v Panthemontu, osvobozena od všech myslitelných pout tradiční morálky, nemilosrdně pronásleduje čistotu a ctnost. Na francouzském dvoře se stává temnou bakchantkou, která praktikuje surové sexuální násilí a libuje si v děsivých zločinech a vraždách. V tmavých sklepeních, kde
Román Na domácí frontě již od prvních stránek rozpoutává tragikomickou bitvu Mattiho, muže, který podstupuje absurdní závod, jen aby opatřil dům se zahrádkou na dobré adrese. Snaží se tak zabránit krizi ve své rodině, jíž kvůli neporozumění a parodicky zobrazené „tradiční“ mužské a ženské roli hrozí rozpad. Vybaven dalekohledem, magnetofonem, zápisníkem a skládací stoličkou se vydává na téměř
Kniha Umění mrdati je stylizována do formy dopisu z první poloviny 19. století. Abbé Appliqué chce své „bohaté zkušenosti“ ze zpovědnice předat svému mladému synovci. Ten je ve věcech lásky dosud nezkušeným, a proto mu strýcovy otevřené, poeticky opsané, ale i nehledanými slovy vyjádřené rady mají být návodem i poučením, jak obstát jako neodolatelný muž a náruživý milovník ve světě tělesné
…vypráví Peříčko, tajemná artistka s robustním tělem, svůj životní příběh: jak poprvé vzlétla, o dětství stráveném v nevěstinci, jak se stala exponátem v obludáriu, o posedlé náklonnosti mužů, kteří v ní spatřují novodobou bohyni, mýtickou ženu, jež na svých křídlech přináší nové století. Peříččino tajemství snad odhalí cirkusové turné z Londýna přes Sankt Petěrsburg až na Sibiř. Novinář Walser
Živelný vypravěč Petru Cimpoeşu vnáší svým Simionem Výtažníkem do rumunské prózy posledních desetiletí, silně poznamenané postmodernistickým pokusnictvím, výrazně svěží tón. Přechodné období po „velkém třesku“ v prosinci 1989 je v románu vnímáno jako jeden obrovský očistec, v kterém se mísí vznešené s nízkým, směšné s tragickým, nevinnost s vinou. S autorem pronikáme do uzavřeného světa jednoho
Hrdina románu Bla bla bla spatřuje absurditu soudobé konzumní společnosti, uvědomuje si nicotnost světa, jehož je součástí a kde je zároveň cizincem. Tento román má podobné atributy jako existenciální prózy J. P. Sartra, A. Camuse, ale v mnohém je naprosto odlišný. O hlavním hrdinovi nevíme téměř nic, přesto s ním navazujeme důvěrné pouto prostřednictvím jeho telegrafického monologu, kterým
Proč se lidé pouští do neslýchaných dobrodružství, jaká touha je žene do katastrofálních podniků, které se příčí rozumu? Mladý pár, téměř ještě děti, skočí z výškové budovy do propasti. – Žena, jež přepisuje z pásků rukopisy románů, se utopí v cizím životě, který se jí stane osudem. – Úspěšný právník se osvobodí od všeho, co ho svazuje, a chystá se k velkému činu, jenž má být varováním před
Sbírka Podél Pyrifleghetónu je v rámci autorových předešlých sbírek dalším krokem k tvarové a významové vybroušenosti jeho poetiky, jež se stále více koncentruje, jakoby stáčí sama do sebe. Především se ale navrací k prvotnímu poznání skutečnosti, která je pouze průzorem k znepokojivému poznání – zaklínanému skrze úsporné, až mlčenlivé texty, v nichž se skeptický básníkův postoj zrcadlí v
Lidé kouřili odjakživa a zřejmě se budou tomuto potěšení oddávat vždy. Každá vyspělá i primitivní společnost v historii něco kouřila, ať už jako lék, jako součást určitého rituálu nebo kultury. Kupodivu dosud ještě nebyla sepsána žádná historie kouření, která by vycházela ze skutečnosti, že tento jev – ve všech svých formách a se všemi svými artefakty – je kulturní fenomén, jejž sdílí každá
DMT: molekula duše je podmanivou a dobrodružnou cestou zákulisím experimentálního výzkumu nejsilnějšího známého psychedelika. Rick Strassman vedl klinický výzkum, během něhož podal tuto látku šedesáti dobrovolníkům. Podrobně zde popisuje uskutečněné experimenty, je nezaujatým badatelem lidské mysli a znovu po dlouhé době přichází s myšlenkou, že psychedelika mají terapeutický potenciál.
Pharmako/Dynamis je kniha pro „rostlinné lidi“, kteří zde najdou nádhernou tapisérii botaniky, odborné chemie, farmakologie a historie, bohatě protkanou básnickou imaginací, sugestivní směsí logiky a mytologickou tradicí. Dočtete se o stimulantech, resp. excitantech (Káva » Čaj » Kakao » Maté » Kola » Betel » Efedra » Kata » Koka » Amfetamin) a empatogenech (Muškát » Extáze » GHB). Struktura
Vyprahlá poušť spolu s městem plným temných přízraků a militaristického chaosu jsou nejen apokalyptickou projekcí zběsilého a zlověstného řádu světa, ale také východiskem pro pokusy vytvořit nový počátek – světa i vlastního já. Postavy tak stojí tváří v tvář svému fyzickému či duševnímu rozštěpení, rozmlženým konturám své vlastní osobnosti, jak je tomu u ženomuže Evelyna a nebohé Tristessy,
Mystika (1911) je již téměř celé století považována za zcela ojedinělý a do dnešní doby nepřekonaný text, jehož autorka Evelyn Underhill je dosud pokládána za nejpřednější znalkyni v oblasti duchovního uvažování. Mystika je vynikající studií o lidském duchovním vědomí, jež je nazíráno nejen z pohledu nejhlubšího prožitku a niterných úvah, ale zároveň i konfrontováno s nejrůznějšími filozofickými,
Kniha Hledání Spinozy se tématicky pohybuje na pomezí neurobiologie, kognitivní a afektivní neurovědy a filosofie. Je napsána přístupně, srozumitelně, odborný jazyk je použit v nejmenší možné míře. Tato kniha je určena vzdělané veřejnosti, nejen lékařům a psychologům, ale i filosofům, novinářům – komukoli, kdo chce lépe porozumět jak sobě, tak lidem kolem sebe. Zabývá se každodenními lidskými
Dějiny sebevražd, tohoto společenského jevu prvořadého významu, v průřezu časem a u jednotlivých národů, nebyly dosud napsány. Dílo Martina Monestiera, skutečná encyklopedie, evokuje veškerou mnohotvárnost lidského chování vedoucího k sebevraždě. Od sebevražd z lásky po epopej kamikaze, od sebevražd jako oběti po sebevraždy jako formy protestu, od prevence po asistovanou sebevraždu, od sebevraždy
Nezáleží na tom, jestli si postavy vypůjčíme z historie, z mýtů, z vlastního života, ze světa fantazie anebo od kolegů a přátel, důležité je, co s nimi následně uděláme. Angela Carter s originalitou sobě vlastní využívá všech zmíněných možností, aby vytvořila jakousi literární féerii, nasycenou postavami přesných charakterů a plných životů. Ať už se jedná o milenku Charlese Baudelaira, Puka ze
každým z nás, tak proč by jeden údajně pohádkový les měl být výjimkou?" Literární pohádková travestie Pavouk na šalvěji nabízí kromě originálního receptu, kterým lze obohatit menu jakéhokoli banketu, i poněkud nevšední literární zážitek, oscilující kdesi mezi moralitou, kanadským žertíkem, pohádkou pro čtenáře všeho věku a příběhem ze života. Každý nechť si vybere podle svého… "Byl jeden les
Kdo z nás nebyl nikdy pokořen láskou, jejími radostmi a strastmi? Kolik z nás se znovu a znovu snaží uchopit to, co se láska zdá slibovat, jen abychom byli znovu vrženi zpět ke strachu, zmatku či bolesti? A kolik z nás se vzdává a smutně se smiřuje s životem mimo dramata lásky? Ať už je smysl našich životů jakýkoli, musí zahrnovat lásku. Ale jaký druh lásky? Z dostupného množství knih o lásce jen