Kniha Základy logiky přesvědčení přináší nový a doširoka rozvinutý přístup k postojům přesvědčení (znalosti, domnívání se atd.). Autor v několika kapitolách úspěšně provede čtenáře úskalími Fregeho paradoxy identity, Cresswellova paradoxu hyperintenzionálních kontextů, Hintikkova paradoxu logické vševědoucnosti, několika epistemických paradoxů (např. poznatelnosti) i souvisejících paradoxů
Autoři knihy Tělo 2.1: bolest v proměnách času a kultur si předsevzali probádat různé podoby bolesti. Mnoha příklady autoři na bohatém historickém, etnografickém a antropologickém materiálu ukazují, že bolest je tvárný kulturní jev, jelikož byla a zůstává v různých kulturách pojímána, využívána, dopřávána či odmítána. Seznamují s rozmanitými podobami trestu a mučení, ale rovněž ukazují, že bolest
V kontrastu s tradičním narativem polské historické identity, který je obvykle zatížen mnohými stereotypy, pasujícími tamní šlechtické předky do rolí zpupných feudálů, fanatických katolíků, romantických válečníků či dionýských pijanů, přináší tato kniha realističtější obraz polského šlechtického světa, českému čtenáři doposud víceméně neznámý. Snaží se totiž pochopit mentalitu aristokratických
Fenomenologie života I. O fenomenologii je prvním dílem souboru kratších textů, původně publikovaných v různých časopisech, sbornících a materiálech z konferencí. Jejich význam spatřujeme především v tom, že čtenáře seznámí se základními principy tzv. materiální fenomenologie, které Michel Henry zformuloval ve svých nejslavnějších a nejdiskutovanějších dílech: L’essence de la manifestation
Johannes Kepler je znám především jako jeden ze zakladatelů moderní astronomie. Jeho vědecké zájmy však byly daleko širší a nevyhýbaly se ani studiu soudobé alchymie. Kniha dokumentuje Keplerovy kontakty s jeho současníky, kteří se zabývali studiem alchymie a hermetických věd. Tito badatelé, z nichž většina má souvislost s českým prostředím, navazovali na myšlenky Theophrasta Paracelsa.
Kniha nabízí unikátní pohled Jaromíra Smutného do zákulisí československé politiky v první polovině 20. století. Speciálně pak na období kolem února 1948 a na dění spojené s úmrtím Jana Masaryka. To je dodnes jednou z nejvíce vzpomínaných událostí souvisejících s koncem demokracie v Československu. Vzpomínky Jaromíra Smutného na tyto dramatické dny jsou opřeny o řadu detailů, které mu zůstaly v
Cílem knihy je s hermeneutickou pokorou zkoumat Komenského vidění „věcí lidských“, a to v kontextu emendačním. Autoři chctějí ohledat možnosti a meze Komenského nápravného projektu. Badatelské otázky, které si v této knize kladou, jsou následující: Nakolik je relevantní Komenského vize nápravy věcí lidských ve 21. století? Jsou koncepty Porady realistické, respektive do jaké míry jsou
Publikace Petra Hnyka vybočuje z vydavatelského standardu propagačních a průvodcovských brožurek či jiných, čistě komerčních publikací. Autor v ní prezentuje stěžejní část své mnohaleté badatelské práce. Pro tento region to je historicky první a mimořádně obsáhlé dílo, v němž autor popisuje jak vlastní historii regionu, tak i životní osudy lidí, kteří svůj život nějakým způsobem spojili se
Vladimír Karfík (1. 10. 1931, České Budějovice), literární historik, kritik, redaktor a editor. V šedesátých letech 20. stol. působil jako redaktor v Literárních novinách, v letech 1990–99 byl jejich šéfredaktorem. Ve svém kritickém díle se věnoval mnoha českým významným autorům, především básníkům (Jiří Kolář, Jaroslav Seifert, Ivan Wernisch, Bohumil Hrabal, Vilém Závada, Karel Šiktanc a další).
Memoárové vzpomínky L. E. Razgona nazvané Zajatcem ve své vlasti patří ke klasice tzv. lágrové literatury. Předkládaný výbor obsahuje dvanáct povídek, jejichž ústředním tématem je líčení atmosféry před zatčení, pobytu ve věznicích, transportu a života v táborech GULAGu. Autor mistrně propojuje perspektivu vlastního prožitku s příběhy konkrétních jedinců postižených masovým zatýkáním a terorem,
Příběhy pěti žen, kterým osud přichystal nejkrutější životní zážitky. Mají společného jmenovatele – přežily nacistickou genocidu, ztratily nejbližší příbuzné. Vzpomínek na prožitá utrpení se nezbavily nikdy, ale až v pozdním věku byly schopny vypovídat o svém osudu i do těch nejcitlivějších detailů, stále s neskrývaným citovým vypětím. Uspořádání příběhů bylo podřízeno jednotnému kompozičnímu
"Boží dům" církve (srov. 1 Tm 3,15) je stavbou, jejíž konstruování se stále odehrává, protože církev je Ecclesia semper reformanda. Obnova přemýšlení o církvi, následující II. vatikánský koncil (1962-1965), nalezla v díle německého teologa Johanna Baptisty Metze jednoho z velmi plodných autorů, který se snaží prostřednictvím svého projektu "nové politické teologie" nastínit poslání křesťanství v
Žít v prostředí hluboce prostoupeném smyslností a uchovat si čistý štít nikdy nebylo jednoduché pro nikoho. Zdá se však, že dosažení tohoto cíle je z mnoha důvodů obtížné především pro současnou dospívající mládež. Jednu z velkých překážek na cestě k plně svobodnému a vyrovnanému lidství může představovat sebeukájení. O tomto fenoménu již byla publikována řada různých prací, nicméně v českém
Kniha přináší soubor textů historika F. Kutnara, které buď nebyly publikovány vůbec, nebo jen časopisecky v regionálních či zahraničních periodikách. Kutnarovy texty jsou v antologii členěny do tří oddílů, které vymezují tři roviny jeho pojetí studia společnosti. První rovinu (i oddíl) tvoří teoreticko-metodologické statě vymezující výchozí rámec jeho interpretací sociálního, politického i
Kniha obsahuje překlady recenzí od nejvýznamnějších autorů německé klasické filosofie - Fichta, Schellinga a Hegela. Kromě toho obsahuje také překlad Fichtova spisu Anály filosofického tónu, v němž v rámci reakce na recenzi své knihy Základ přirozeného práva podrobuje ironické kritice dobovou recenzní praxi. Kniha je opatřena úvodní studií Jindřicha Karáska a jmenným rejstříkem.
Interpretovat umělecká díla znamená hledat a nacházet jejich význam a smysl, odhalovat jejich napojení na naši bezprostřední zkušenost, ale zároveň přispět k jejímu obohacení, zintenzívnění a prohloubení. V tomto smyslu je interpretace tvůrčím, či dokonce riskantním počinem, k němuž neexistuje návod. Podle Zdeňky Kalnické je však možné hovořit o interpretačních strategiích, z nichž každá vychází
Kniha prináša šesť kapitol, ktoré vychádzajú z fenomenológie Edmunda Husserla a filozofickej antropológie Helmutha Plessnera. Ako sa človek vyjadruje vo výraze? Ako vidíme veci, na ktoré sa pozeráme? Akú rolu má človek v súkromnom a vo verejnom priestore? Aký je význam práce a odpočinku v ľudskom živote? Filozofické uvažovanie sa v knihe prelína s príkladmi z literatúry, výtvarného umenia,
Básnická sbírka Skála Vratanka navazuje na autorovu lyrickoepickou prvotinu Nové pověsti (2018), jejíž metodu uchopení světa skrze mýtus rozvíjí v sedmi vzájemně souvztažných básnických skladbách (Joyceův stůl, Benátský chodec, Muž z břečťanu, Proměna neznámého samotáře, Pandořina hrací skříňka, Zah-Zauf, Nezapomenutelný Pimperling), zachycujících historii i budoucnost v okamžicích jejich
Kniha Střední, jižní a východní Evropa a rok 1918: společenské a mezinárodní souvislosti navazuje na sérii publikací projektu Konference mladých slavistů spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy. 11 textů od účastníků již čtrnáctého konferenčního ročníku ze 7 zemí (Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Polsko, Rusko, Slovensko, Ukrajina) je rozděleno do tří oddílů (Jazyk,
V kontrastu s tradičním narativem polské historické identity, který je obvykle zatížen mnohými stereotypy, pasujícími tamní šlechtické předky do rolí zpupných feudálů, fanatických katolíků, romantických válečníků či dionýských pijanů, přináší tato kniha realističtější obraz polského šlechtického světa, českému čtenáři doposud víceméně neznámý. Snaží se totiž pochopit mentalitu aristokratických