Publikace představuje vzájemně kontrastní názory významných osobností českého politického myšlení. Své názory na současnou praktickou politiku a politické teorii zde vyjadřují Erazim Kohák, Marek Hrubec, Vladimíra Dvořáková, Jan Keller, Miloslav Bednář, Jiří Přibáň, Petra Guasti a další.
Příspěvky zkoumají především dílo Franze Kafky, ale i Kleista, Flauberta, Sacher-Masocha nebo Prousta v rámci hranic vytčených filosofickými koncepcemi francouzských myslitelů Deleuze a Guattariho. Jejich společné práce jsou totiž neoddělitelně spjaty právě s reflexí Kafkových textů, ať již jde o téma menšinové literatury v knize Kafka - Za menšinovou literaturu nebo o problém menšiny, zkoumaný
Kniha představuje rozšířený text přednášky, která zazněla 17. března 2011 při přebírání mezinárodní ceny Fernanda Gila v Lisabonu. Autor v ní zavádí šest mohutností jazyka matematiky (sílu logickou, expresivní, metodickou, integrativní, explanatorickou a konstitutivní) a na příkladech z historie matematiky ilustruje jejich postupný růst. U každé mohutnosti představuje mechanismus, kterým vzniká,
Kniha představuje českou utrakvistickou církev 15. a 16. století jako pozitivní příklad možnosti spojení tradičního pojetí křesťanského vyznání a rituálu s liberálním pojetím správy církve a s tolerancí k zastáncům méně ortodoxních názorů a praktik. Publikace si najde své čtenáře zejména mezi zájemci o církevní a intelektuální dějiny.
Tři studie věnované rozboru nedopovězených pasáží Máchova deníku, strukturální analýze verše Máje a sémiotice těla v Máchově básnické výpovědi.
Numismatický sborník 25 (2010) navazuje svým obsahem na předchozí svazky. Představuje několik studií zabývajících se numismatickou problematikou od keltských mincí do raného novověku. Svazek jako obvykle uzavírají zprávy o nálezech mincí. Publikaci lze doporučit všem zájemcům o numismatiku.
Filosofie 20. století se vyznačuje nejen proslulým obratem k jazyku, ale i neméně významným obratem k tělesnosti. Problematika tělesnosti se v průběhu minulého století stala centrálním filosofickým tématem, které otevřelo nové horizonty myšlení a vyn utilo si mnohdy proměnu samotného stylu filosofického tázání. Fenomenologie tělesnosti obsahuje třináct studií českých a slovenských autorů mladší
Kniha se věnuje úloze kazatelství v tzv. českém reformním hnutí v období zahrnujícím přibližně roky 1360 až 1420. Sleduje metody používané pro výklad a šíření božího slova a jejich význam pro formulaci reformního programu. Na příkladu latinských univerzitních kázání mistra Jakoubka ze Stříbra zkoumá konstrukci kazatelského textu a pracovní nástroje používané husitskými mistry při výkladu Bible.
"Podstaty a názor podstat" je ústřední kapitola knihy Fenomény, čas a bytí od předního francouzského fenomenologa Marca Richira. Autor se v ní zabývá podrobnou interpretací problému podstaty v díle pozdního Merleau-Pontyho, a to především v jeho posledním, nedokončeném spisu Viditelné a neviditelné.
Kniha zkoumá význam současné ekologické krize pro filosofii a význam filosofie pro překonání ekologické krize. Autor knihy dokládá, že filosofie životního prostředí může objevovat nové životní možnosti, může ukazovat, co znamená používat vlastní rozum bez cizího vedení v době globální ekologické krize. Může vzbuzovat a posilovat odvahu k svéprávnosti především svou otevřeností k mnohosti a k
Svazek obsahuje studie věnované rozboru studií předbělohorské šlechty na školách Jednoty bratrské, výuce na reformovaném brémském gymnáziu, analýze katolických pohřebních kázání z přelomu 16. a 17. století, Komenského polským kontaktům, dále studie zabývající se rozborem korespondence neortodoxních náboženských myslitelů, pojetím sensus communis v myšlení René Descarta a intelektuální genealogií
Britský sociální teoretik R. Fine ve své studii navazuje na Kanta, Hegela, Hannah Arendtovou a další autory a nabízí originální rozbor pojetí kosmopolitního uspořádání, které je výzvou pro všechny badatele zabývající se problémy a řešeními současného světového řádu.
Publikace širokého autorského kolektivu zkoumá historické zdroje české etiky vědy a její vývoj. Od historického pohledu přechází k problémům bioetiky jako klíčovému místu soudobých diskusí v rámci etiky vědy. Neopomíjí ani přístupy k problémům bioetiky ze strany náboženských směrů tradičně spjatých s českým kulturním prostorem.
Publikace nabízí interpretaci klíčových motivů významného díla Heideggerovy pozůstalosti, mimo jiné i termínů Ereignis (příhodné) a Da-sein (bytí-tu). Při výkladu je kladen důraz na Heideggerovo využití fenomenologické metody při deskripci bytí jako příhodného; studii lze proto číst také jako úvahu o ontologickém dosahu fenomenologie. Vzhledem k tomu, že perspektivním stanovištěm fenomenologické
Příspěvky českých a polských medievistů, jež tvoří 13. svazek sborníku Colloquia medieaevalia Pragensia, nazvaný Moc a její symbolika ve středověku, jsou věnovány problematice reprezentace panovnické vlády ve středověkých Čechách a Polsku. Ta se, jak ukazují zde představené studie, v symbolické rovině odrážela na panovnických pečetích, v korunovačních řádech, resp. při korunovačních rituálech,
Cílem autorů, kteří předkládají čtenářům knihu Návrat metafyziky?, je diskutovat o problému metafyziky v současném filosofickém myšlení z hlediska analytické a kontinentální filosofie. Jelikož alternativu analytický versus kontinentální v sobě zahrnuje snad každý filosofický směr, zúčastnili se na přípravě knihy zástupci většiny u nás aktuálních filosofických proudů. Předností knihy je proto
Svazek sestavený ze studií fenomenologických filosofů zabývajících se již delší dobu myšlením Jana Patočky pokrývá tematicky celé Patočkovo dílo. Pozornost přispěvatelů je zaměřena především na to, co je ve filosofii Jana Patočky originálního, ať už je to jeho kritika zakladatele fenomenologie Edmunda Husserla nebo jeho velkého pokračovatele Martina Heideggera, či Patočkův vlastní pozitivní
Kniha je reprezentativním souborem textů Iris Marion Young, významné americké sociální a politické filosofky. Publikace se věnuje hlavním tematickým oblastem, jimiž se Young zabývala: reflexe individuální a skupinové konstituovanosti, teorie demokracie, lokální a globální spravedlnost, koncept strukturálních nerovností, feministická filosofie.
Svazek obsahuje studie věnované tradici německé mystiky pozdního středověku a období reformace (M. Žemla), polským stykům moravského kalvinisty Jana Opsimatha (A. Kostlán), humanistovi a procísařskému politickému teoretikovi Melchioru Goldastovi (J. Hrbek), Komenského pojetí panharmonie (K. Schaller), dále studie doplněná o edici humanistického traktátu o původu Čechů z pera Jana Matyáše ze
Aristotelská nauka o petencích pukazuje na Aristotelové uvažovanie schopnosti podľa Aristotela teória schopnosti je vlastnosť, ktorá je úplne bežná napr horlavosť, rozpustnosť je to kinetika. Autor David Peroutka definuje Aristotelovú schopnosť vo filozofii uvažovať ontologicky, uvažovanie aj podľa analitickej filozofie, shcopnosť bola základným pilierom Aristotelovej náuky. Poukazuje na