Ústav Heim Hochland v Bavorsku, rok 1944. Ve vzorové nacistické porodnici panuje mír a klid, aby děti, narozené pro nový řád SS, a jejich matky mohly pobývat v co nejharmoničtějším prostředí. Mladičká Francouzka Renée, jež otěhotněla s německým vojákem, zde nachází útočiště do narození nechtěného dítěte. Zdravotní sestra Helga se tu stará o blaho budoucích matek a novorozenců, je ale svědkem
Rose kdysi Vánoce milovala – dokud se jí jednoho roku život neobrátil naruby. Od té doby by nejradši zapomněla, že tyhle svátky existují, a představa, že by je měla strávit se svou rodinou, ji naplňuje hrůzou. I Charlie má své důvody, proč se na letošní Vánoce ani trochu netěší a všechno s nimi spojené mu leze na nervy. Ti dva se neznají, ale nezávisle na sobě dostanou nápad strávit svátky v
Komiksový deník kreslil Miloš Vacík po celý rok a jsou v něm reálné situace, příběhy a dobrodružství. Obrázky vznikaly bez předkreslení a skic. Vše je kresleno a malováno ručně rovnou do skicáku a následně vybarveno vodovými barvami. Jen fixa, štětce a vodovky. Komiks nechává nahlédnout do života aktivního bubeníka, výtvarníka, korepetitora, učitele, manažera... i rodiče. Tisíce kilometru
Autor právem opěvovaných komiksů Pod dekou a Habibí přichází s dlouho očekávaným autobiografickým komiksovým románem. Ženšenové kořeny sledují dětství Craiga a jeho sourozence, kteří trávili léta svého mládí na polích tolik vyhledávaného amerického ženšenu ve Wisconsinu. Kvůli zdravotním problémům Craig později znovuobjevuje tuto zázračnou bylinu známou díky čínské medicíně a vydává se na
Mumini, bambulové, hatifnati, fififjonky a další tvorové vystupují v devíti kratších příbězích, které Tove Janssonová napsala během svého toulání Muminím údolím. Pokud jste se do jejího svérázného a magického světa zamilovali, povídky plné radosti a zádumčivého smutku vás určitě nadchnou.
Podzim je čas, kdy se muminí údolí a jeho obyvatelé ukládají ke spánku. Ale letos je něco jinak. Nezamčený dům zeje prázdnotou a nikde ani řádka na rozloučenou, takže fififjonka, pimek, bambul, mimla, Strejdánek, ale ani Šňupálek, kteří sem zamířili, nemají potuchy, co se s rodinou stalo. Její nepřítomnost je ale přímo hmatatelná a každý z návštěvníků se s ní musí vyrovnat po svém a najít i tak,
Muminkův tatínek býval v mládí ještě dobrodružnější povahy než dnes! Věděli jste kupříkladu, že na svázaných prostěradlech uprchl z muminího sirotčince, na jehož schodech ho zanechala jeho neznámá matka, aby se stal dobrodruhem a jednou postavil dům? Seznámíte se též s otcem Šňupálka a Čenicha. Tito tři se spolu s Bedřiškem vypraví na lodi Mořká hafra poznat svět. Nebo snad povedou zhýralý život
Píše se rok 1926 a Británie se dosud vzpamatovává z první světové války. V nočních klubech londýnské čtvrti Soho to ale kypí životem, šlechta se tu potkává s hvězdami showbusinessu, zahraničními diplomaty i gangstery a za šilink si každý může koupit taneček s jednou z místních dívek. Královnou tohohle nablýskaného polosvěta je Nellie Cokerová, žena, která je ochotná jít přes mrtvoly, jen aby
Kniha Martina Páchy je věnována problematice vztahu komunistického režimu k náboženským denominacím, jež se v letech 1948–1989 pohybovaly na hraně legality, resp. těm, jež nebyly státem uznány jako povolená náboženská společenství. V centru autorova jeho zájmu stojí Svědkové Jehovovi, letniční křesťané a Adventisté sedmého dne. Páchovi se podařilo na základě archivního výzkumu prokázat, že
Autor ve svém díle předkládá téměř sto biografií o malířích a graficích 15. a především 16. století z dnešního Nizozemí a Belgie. Mnohé jeho údaje jsou zcela jedinečné, neboť vycházejí z osobních znalostí a zkušeností. Pozoruhodný je jeho důraz na malířské techniky, na vzájemné ovlivňování se jednotlivých umělců, na dopady ikonoklasmu pro soudobé nizozemské umění či na otázky ohledně obchodu s
V roce 1924 se v poválečné euforii v taneční restauraci seznámí servírka Irene a Georges, kulisák pařížských filmových studií. Zamilují se, vezmou se, narodí se jim děti. První je Arlene. Je jiná než její sestry i její nerozluční přátelé Thomas, Daniel a Marie. Arlene je zvídavá, ponořená v knížkách, a když vyroste, rozhodne se prorazit hráz nízkého původu, genderových předsudků a nedůvěry – chce
Dojde k urovnání vnitřních rozbrojů a husitské vojsko pod velením vojevůdce Jana Žižky opět zvítězí. Katolíci, kteří už nevidí šanci na vítězství, se uchylují k zapovězeným opatřením. Příběh se také zaměří na Žižkovu minulost. Víra předaná Janem Husem Janu Žižkovi se přenáší na další generace a slavný vojevůdce vyráží do své poslední bitvy.
Městské prostředí bylo od středověku prostorem inovací. Od 13. století byla města v české a moravské sociokulturní krajině součástí mohutného transformačního procesu, který zásadním způsobem proměnil celou společnost. Dopady této komplexní proměny pociťujeme dodnes, i když v mnoha ohledech byly překryty procesy moderní industrializace a pozdější deindustrializace, politické liberalizace,
Po románu Jeden musí z kola ven je Ctihodný školáček druhým počinem autorovy volné trilogie spojené tajemným sovětským superšpionem "Karlou"... Je rok 1974 a George Smiley se snaží postavit britskou tajnou službu přezdívanou Cirkus znovu na nohy, poté co její pověst a síť kontaktů zničil dvojitý agent Bill Haydon. Úzký tým jeho spolupracovníků přijde na to, že v Hongkongu operuje vážený obchodník
Na přesvědčení, že člověk je od přirozenosti sobecký a nedůvěryhodný, se vzácně shodnou všichni, zastánci levice i pravice, psychologové i ekonomové, myslitelé dnešní i ti dávno mrtví. Tento pesimistický pohled na lidstvo nejpozději od dob Hobbese prosákl do západního uvažování, v souladu s ním budujeme naše veřejné instituce a politické i ekonomické systémy. Co když je ale toto přesvědčení mylné
Kniha vychází z disertační práce, obhájené v roce 2020 na Masarykově univerzitě v Brně. Autor v ní analyzuje české dějepisectví v letech 1938-1945. Neomezuje se ale pouze na historiografii českou, neboť ji srovnávání i s dějepisectvím sudetoněmeckým a slovenským, s všestranným důrazem na jejich vzájemné vztahy. Pozornost přitom věnuje institucionálnímu provozu historie v období protektorátu,
Příběh Draculy, nejslavnějšího upíra všech dob, fascinuje čtenáře už po staletí. Je to krev i láska, spravedlnost a smrt, sen o věčnosti, vše, co spočívá na dně duše každého z nás. Vydejme se tedy na cestu zpět časem do středověké Transylvánie, kde rod vládnoucího knížete právě očekává narození vytouženého dědice. Všechno ale dopadne trochu jinak. Vlada Draculu provázíme dětstvím až k
Historiografie a sociologie jsou od 19. století dvě navzájem prorostlé disciplíny. Vzájemné ovlivňování, v němž hrálo dějepisectví původně prim, ale v posledních desetiletích ustalo. Sociologie se osamostatnila. Nadále sice zůstala empirickou a kvantitativní, avšak téměř výhradně prézentistickou vědou. Na počátku téměř symbiotické cesty historiografie a sociologie se stále více rozcházely, až se
Důchodce Gustav Molitor, bývalý nakladatelský redaktor, je vyrozuměn lékařem o své počínající progresivní demenci. Ve hře je Alzheimerova choroba, ale Gustav, přestože ví, že „začíná blbnout“, si začne psát poznámky o příznacích v přesvědčení, že jeho diagnóza je snad jiná. A aby si cvičil mozek a oddálil neodvratný konec, rozhodne se napsat vše, na co je schopen si ještě vzpomenout. Sám pak s
Caterinu, čerkeskou princeznu, unesli v horách na Kavkaze, kde ji prodali do otroctví a poslali do Benátek. Tam potká mladého notáře Piera da Vinci, který ji z otroctví vysvobodí. A právě o Caterině vypráví tato historická fikce. Caterina byla divoká a nezkrotná, svobodná jako vítr. Její život se odehrával mimo čas a zdálo se, že už od mládí sliboval zářnou budoucnost. Její neuvěřitelná cesta