Sbírka Motýli nad propastí shrnuje dosud nevydané básnické soubory a cykly Jana Kohouta, které vznikaly od poloviny devadesátých let minulého století až dodnes. Jan Kohout je autor ze společenství tvůrců, kteří vnitřní agresi, úzkost a s tím spjaté psychické procesy zpracovávají, reflektují, trhají i nově vyplétají.
Dialogy o přirozeném náboženství jsou Humeovým nejdůležitějším příspěvkem k filozofii náboženství a jedním z klíčových novověkých textů tohoto oboru. Tématem knihy jsou teze tzv. přirozeného náboženství, které tvoří doplněk principů a pouček „zjeveného“ náboženství. Výzkumy v rámci přirozeného náboženství si kladou za cíl odpovědět na otázku, co můžeme zjistit o existenci Boha a o jeho atributech
Básnické dílo Jana Opolského (1875–1942) náleží k těm, která dnes nejsou zapomenuta, ale přesto stojí na okraji literárního povědomí. Až křečovitě vypjatá strnulost, uvězněnost ve světě vlastní obraznosti, zaujetí sebou samým, vlastním nitrem a jeho vyděleností ze světa, téměř vše prostupující skepse, jejíž škleb je sycen ironií jen v některých polohách, a později také nostalgie za mizejícím
Druhá básnická sbírka Pavly Vašíčkové je plná hříček se slovy, s jejich hranicemi, s obzorem řeči a vzlety do bezmeznosti: Jelikož čteme písmena, ale ne vždy myšlenky, píšeme písmena, ale ne vždy činy, létáme na nebi, ale ne v něm. Cítíme přiléhavý tlak snů, mléčné objetí mlh. Neznajíce sytost hladu hladovíme sytostí, celý svět hladoví sytostí. Zbídačeni vědomostmi, obtěžkáni zkušenostmi, než se
V této své zásadní knize neurovědec V. S. Ramachandran bere čtenáře na prohlídku různých aspektů lidského vnímání. Přibližuje nejvzrušivější a nejkontroverznější témata v současné neurovědě a ukazuje zvláštní spojení mezi neurologií a lidským chováním. Autor, nazývaný též Galileem neurovědy či novodobým Markem Polem, cestujícím k exotickým a neobvyklým místům mysli, odhaluje různorodá
Novela španělské spisovatelky Esther Tusquets Stejné moře jako každé léto tvoří první, kriticky nejvíce oceňovanou a čtenářsky nejoblíbenější část volné trilogie, jíž autorka začala svou spisovatelskou kariéru. Vypravěčem částečně autobiografického textu je žena středního věku, profesí vysokoškolská profesorka, která se po vystřízlivění z iluzí a z nespokojenosti nad svým osobním životem navrací
Zdá se, že je tomu už dávno, co jsme se díky umění naučili vnímat neobvyklé souvislosti okolního světa a všemožných světů vnitřních. Vnímání vnějšího a vnitřního už vůči sobě nestojí v logickém protikladu, ale doplňuje se a umožňuje ve všem spatřovat jednotu. Celistvé poznání se bez vstřebání absurdit, bez propojení zdánlivých nebo i nanejvýše reálných protikladů neobejde. Možná je zapotřebí
Filozofové rádi vyprávějí smyšlené příběhy. Používají je jako argumenty, jimiž podporují tvrzení o světě, o společnosti, a také o tom, jak bychom měli či neměli jednat. Říkají tomu myšlenkové experimentování. V této knize najdete sto slavných myšlenkových experimentů, které se týkají povahy prostoru a času, podstaty krásy, dobra, svobody, náboženství a osobní identity; najdete zde také smyšlené
Kunda. Řekněte to slovo - máte na to? Kolik jí dlužíme za ty stovky synonym, která kolem ní ve všech jazycích bázlivě a ve studu krouží, protože támhle za bukem už nějaké staré dobré dva tisíce let číhá hrozivě ztopořený prst morálky? Tato kniha se snaží beze studu a nezastřeně ukázat, že i když kunda je stále pro mnohé společenským tabu, pro představivost řady spisovatelů a umělců značí
Mnoho čtenářů zjistilo, že má na to vyslovit slovo kunda. Ale jak je to s čurákem? Zcela vážně, mohla by jít do páru s Knihou o kundě Kniha o pyji, Kniha o penisu, Kniha o falu nebo Kniha o něm? Fakt si to někdo může myslet? Karel Jaroslav Obrátil (1866-1945), muž, který by měl být řazen vedle Františka Sušila, o čuráku píše:Slovo čur, čurák, čurec (penis) pochází od slovesa čurati (dětsky),
Všem nám chybí (vy to zatím nevíte) to marné a trochu marnivé volání "Mrdááát! Mrdááát!", máchovsky romantické, akustické vyjádření pokory při setkávání s klenbou Všehomíra. A banálně k tomu přidávám to, co by mělo předcházet: "Daleká cesta má!" Banalita má v tomhle případě doložky nejvyšších výhod. Mám za to, že příval slov, které označujeme za vulgární, souvisí s nastupujícím věkem Vodnáře. O
Kniha Umění mrdati je stylizována do formy dopisu z první poloviny 19. století. Abbé Appliqué chce své "bohaté zkušenosti" ze zpovědnice předat svému mladému synovci. Ten je ve věcech lásky dosud nezkušeným, a proto mu strýcovy otevřené, poeticky opsané, ale i nehledanými slovy vyjádřené rady mají být návodem i poučením, jak obstát jako neodolatelný muž a náruživý milovník ve světě tělesné
Zradidla čili lapy jsou provazce, na nichž jsou asi v jednometrové vzdálenosti upevněny barevné hadříky. Zradidel se používá k obehnání leče, aby zvěř z ní nebo do ní nešla. Vše, co z psaní pochází, je právě takovými zradidly čili lapy. Člověk sám sobě vymezuje, co má být vevnitř a co venku. Sám sebe zrazuje a sám sebe lapá. Tyto zápisky obyčejného padesátníka z levé kapsy buď vycházejí poprvé,
Je to milostný román, nebo to není milostný román? Nora, když zjistí, že je těhotná a přes nepříznivou prognózu lékaře odmítne jít na potrat, dochází postupně k nezvratnému přesvědčení, že nic není náhoda, ale naopak, jestliže má její životní příběh být beze zbytku naplněn, je už předem počítáno s její vzpourou a neposlušností! Jenom zázrak nás může vytrhnout z bahna lepkavé všednosti, na kterou
Tento text je zkráceným překladem volného pokračování díla Ze vzpomínek Josefiny Mutzenbacherové (Josefine Mutzenbacher — die Lebensgeschichte einer Wienerischen Dirne, von ihr selbst erzählt) s původním názvem Josefina Mutzenbacherová: mých 365 milenců (Josefine Mutzenbacher: Meine 365 Liebhaber), jehož autorství se již Felixi Saltenovi, pravděpodobnému autorovi původního textu, nepřipisuje. V
Tak jako u celého díla Margarity Karapanou, jedné z nejvýznačnějších řeckých postmoderních spisovatelek, hlavním tématem této rozsahem nevelké novely je boj s puzením temných sil, ovíjejících a stahujících k sobě, kterým člověk, jakkoli velká je jeho upřímnost a síla, nakonec nevyhnutelně podléhá. V nelehkém vztahu matky a dcery, semknutých až v symbiotickém, mytickém boji, se obnažují syrové
Další ze série netradičních antologií se věnuje titulnímu tématu a jeho zpracování v české a světové literatuře. Už konečně do prdele s pravou podstatou věci a ne jen prdelkovat okolo s recepty na zlepšení společnosti. Už bychom měli všichni s těmi sprosťárnami skončit. Vejce užilo, v nejlepším přestat, čeho je moc – toho je… moc. „Sprosté“ totiž musí být zachováno, aby se „slušné“ mohlo
Tato esejistická kniha navádí k pochopení, že bez hlubokého introspektivního vhledu do vlastního nitra se nic podstatného o sobě, o Životě a o jeho smyslu nedozvíme. Dovozuje, že je možné odkrývat hlubokou, niterně významovou souhru jáství, těla a světa. Komplexní subjektivita člověka, tvořená tělem, psychickým nevědomím a vědomím, je — skrze procesy „uvědomování“ a „poznávání“ — odvozena ze
V erotické novele připisované francouzskému básníku Guillaumu ApollinairoviHrdinské činy mladého donchuána nutí dospívajícího mladíka jménem Roger jeho náhle probuzený a neutuchající chtíč postupně svádět všechny ženské obyvatelky zámeckého sídla svých rodičů, kde tráví letní dny, a zasvěcovat je do tajů tělesné lásky. Nezastaví se před ničím, ať to jsou dveře pokojíku služebných, požehnaný stav
Ve své knize světoznámý neurolog Oliver Sacks netradičně pojednává o migréně, onemocnění, jež postihuje až pětinu žen a šest procent mužů. Detailním přiblížením této nemoci všem lidem s „bolestmi hlavy“ ukazuje, že trpí nejspíše neurologickým, po všech stránkách složitým onemocněním, které v jejich životě sehrává jedinečnou roli a je jakýmsi jejich určitým a osobitým „výrazem“. Migréna tak z