Filosofické poznámky, vydané poprvé z pozůstalosti roku 1964 péčí Wittgensteinova žáka a blízkého přítele Rushe Rheese, soustřeďují autorovy úvahy z doby krátce po jeho návratu k filosofii, tj. z let 1929 a 1930. Wittgensteinovo myšlení se v té době dynamicky proměňovalo a Filosofické poznámky jsou v pravém slova smyslu slova momentkou, zachycující jeho přechodný tvar: mají tu podobu, v níž autor
Publikace ukazuje židovské komunity středoevropských měst z mnoha úhlů pohledu. Dozvídáme se o jejich usídlování, vztazích k panovníkovi, novém osídlování míst, odkud byli vypuzeni, o finančním podnikání, ale také o kultuře, rabínské literatuře, každodenním životě, jazyku, pohřbívání a vztazích ke křesťanské většině. Jednotlivé kapitoly představují výsledky původního výzkumu dochovaných
Přítomnost Židů na území Čech a Moravy je dosvědčena dochovanými prameny už od samých historických počátků českého přemyslovského státu. Trvale se Židé na zdejším území usazovali asi až od 11. století. Jejich společenské i právní postavení prošlo ve středověku značným vývojem. Obdobně jako v dalších evropských zemích, zejména v Říši, se stali i Židé v Českých zemích panovnickým regálem. I přes
Kniha se zaměřuje na dva významné koncepty teorie společnosti: spravedlnost a uznání, především sociální spravedlnost a sociální uznání. Rozebírá jejich význam, jejich vzájemný vztah a jejich společenské, právní a globální aspekty. Ukazuje, že tradiční teorie a praxe zahrnují vážné deficity v oblasti spravedlnosti a uznání a nabízí alternativní přístupy z hlediska kritické teorie společnosti.
Předmětem tohoto mimořádného čísla Filosofického časopisu je Levinasovo pojetí sociality, kterou autoři neredukují na etický vztah k druhému, jak je Levinas běžně vykládán, ale snaží se ji chápat šířeji, také jako vztah erotický a politický. Etická odpovědnost, s níž je důraz Levinasovy filosofie spojován, je u něj neodmyslitelně spjata s obhajobou subjektivity, kterou Levinas vyzdvihuje v
Kniha v ucelené podobě přibližuje myšlení francouzského filosofa Louise Althussera, jednoho z nejvýznamnějších marxistických teoretiků 20. století. Analyzuje vývoj jeho filosofie od období šedesátých let až po jeho pozdní filosofii tzv. aleatorního materialismu z let osmdesátých. Zabývá se Althusserovým výkladem Marxe, koncepcí ideologických státních aparátů i Althusserovými názory na události
Jaká duše, takový život, taková obec – tato klíčová premisa se vrací v řadě variací v celém Platónově díle, v němž neustále připomíná původní sepětí filosofické teorie s pestrým živlem praktických záležitostí. Cílem této knihy je představit různé ohledy tohoto prolínání, od otázky „co je ctnost“ přes hledání možnosti ideální filosofické výuky až po ustanovení zákonů, které by lidskou obec
Základem kritické teorie je kritika sociálních, ekonomických, politických, kulturních i obecně civilizačních problémů. Odtud kritická teorie odvozuje své výklady toho, jak je společnost uspořádána, i své pojetí toho, jak by uspořádána být měla. Kniha nabízí výklad kritické teorie společnosti v českém jazykovém prostředí, s přesahy do jazykově příbuzného prostředí slovenského. Autorky a autoři
Nový svazek Acta Comeniana přináší sedm studií, které se převážně zabývají tématy z intelektuálních dějin 16.18. století. Vedle analýzy nově objevených vatikánských pramenů k ranému vlivu antitrinitáře J. Palaeologa se zabývají i vlivem F. Patriziho na J. A. Komenského a jeho herbornského učitele J. H. Alsteda, dosud neidentifikovaným spisem Alstedova spolupracovníka J. H. Bisterfelda, cestopisem
Prostřednictvím případových studií kniha představuje historickou epistemologii coby snahu o produktivní propojení historických a teoretických přístupů k oblasti vědy a vědění.
Kniha Ivana Hlaváčka, předního znalce lucemburské epochy, zpřístupňuje výpisy z register dvorské kanceláře českého a římského krále Václava IV. (13781419). Celkem 335 písemností let 13971407 se zachovalo v tzv. Codexu Přemysleus, nalezeném na konci 18. století v Přemyšlu a nyní chovaném v pražské Národní knihovně. Soubor je cenný nejen tím, že původní dvorská registra zanikla, ale i díky absenci
Čtyři čeští státníci, čtyři rozhovory, čtyři unikátní pohledy na novodobé dějiny. Kniha rozhovorů s Václavem Klausem, Petrem Pithartem, Pavlem Rychetským a Milošem Zemanem vychází při příležitosti 25. výročí sametové revoluce v Československu. Rozhovory mapují nejen vzpomínky těchto osobností na listopad 1989 na klíčové milníky posledního čtvrtstoletí (ekonomická transformace, rozpad
Překlad jedné z nejvýznamnějších prací klíčové osobnosti filosofie 20. století chce českému čtenáři zprostředkovat systematicky cenný příspěvek k diskusi o metodologii vědeckého vysvětlování. Von Wright v něm plodně využívá a spojuje nosné motivy analytické i kontinentální tradice a pohybuje se tak v poli nerespektujícím mnohdy uměle zdůrazňovanou a pěstovanou dichotomii těchto dvou linií
V diskusi, která se nad pojmem nekonečna vede od pradávna mezi filosofií, matematikou a náboženstvím, zaujímá speciální roli Hegelův pojem nekonečna „špatného“. Ten spolu s dalšími pojmy jeho Vědy o logice je v tomto sborníku klasických i méně známých textů, doplněných rozsáhlým editorovým úvodem, použit jako nástroj, jak od konkrétních problémů typu Zénónových antinomií dospět k obecným
Historicky koncipované pojednání o hlavních problémech, se kterými se potýkala analytická filosofie 20. století. Podrobně rozebírá příčiny vzniku analytické filosofie a vývoj jejích názorů na lidské poznání, jazyk a svět.
Předkládaná kniha nabízí poněkud netradiční pohled na filosofii Edmunda Husserla. Jejím cílem je ukázat, jak se Husserlova fenomenologie rodí a rozvíjí v překvapivě úzké vazbě na tázání po povaze a podstatě znaku, jazykového výrazu a významu. Podává historicko-filosofický výklad Husserlova myšlení a jeho pojetí jazyka v období od Filosofie aritmetiky (1891) přes Logická zkoumání (1900/01),
Kniha představuje první ucelenou interpretaci politického myšlení Slavoje Žižka. Vytváří jednotící výkladovou linii, která vytýká nejdůležitější momenty Žižkovy politické teorie, jež jsou rozptýlené v jeho početných knihách o filosofii, psychoanalýze, politice, masové kultuře. Nakolik je to možné, pokouší se autorka vyhnout lacanovské terminologii a látku podat srozumitelným způsobem.
Kniha pojednává o romské emigraci z České republiky v letech 1997–2004, k čemuž využívá pojmové instrumenty moderní politické filosofie. Na pozadí situace Romů ve střední Evropě je tu zkoumána problematika hromadné emigrace, která svým charakterem odhaluje limity moderní politické filosofie a nutí k její kritické revizi.
Studie českých, polských a slovenských badatelů jsou věnovány právním aspektům uzavírání manželství, manželství jako politiku a sociokulturním aspektům manželského života a sexuality ve 14. a 15. století.
Pomocí kritiky současných dominantních politických a hospodářských doktrín hledá příčiny rozštěpení světové pospolitosti, strmého růstu všestranné nerovnosti, úpadku potřeby demokracie a krize demokratického vládnutí, jež ohlašují nezbytnost systémové změny západní kapitalistické civilizace.