...a tak zkouším z paluby zamávat či poslat znamení, že zde jsem. Volám ze svého plavidla po někom, kdo by rozuměl, nakláním se přes palubu a odhazuji do moře lahve se zprávami, ale zdá se, že celý nekonečný svět je pustým oceánem, že zde není nikdo, ke komu by zprávy mohly doputovat. Ostatní lodi planet a flotily galaxií nejsou než bludnými Holanďany, vory bez života, nahodile plovoucí vesmírem.
Psychiatr a neurolog V. E. Frankl a židovský teolog P. Lapide vedli v roce 1984 ve Vídni mezioborový dialog o spáse a uzdravení člověka. Výsledky jejich diskuze doposud nebyly publikovány. Zvláštností připravovaného svazku je především snaha obou autorů zcela se otevřít perspektivě té druhé disciplíny a její vědění využít ve službách hledání pravdy. Oba diskutující se přitom neustále potkávají
- s katolickým kalendáriem, - s barevnými fotografiemi na každý týden, - s informacemi nakladatelství Cesta, RADIA PROGLAS, Katolického týdeníku, TELEVIZE NOE, časopisu Duha, časopisu Tarsicius, časopisu IN!, časopisu Nezbeda a Cvrček a časopisu Immaculata - s uvedením textu evangelia na každý den, - s přehledem prázdnin a volných dní, - lunární fáze a časem východu a západu
Ve vzpomínkách a reflexích autor popisuje své dětství a mládí ve Vídni a svou činnost jako mladý lékař nervové kliniky mezi oběma světovými válkami. Zvláš? aktuální je popis jeho pobytu ve čtyřech různých koncentračních táborech, zejména v Osvětimi.
Deset let v trapistickém klášteře naučilo Karla Satoriu mnohem víc než jen naslouchat tichu, učilo jej především umět život, umět svůj čin, porozumět zadání svého života. Kniha je strhujícím uvedením do kontemplativní modlitby, do mystiky v tom nejkrásnějším slova smyslu a myšlenkově vychází z Terezie z Avily, Jana od Kříže, Josefa Ratzingera a mnoha dalších. Přes závažnost obsahu je kniha
Želivský premonstrát, pelhřimovský psychiatr, žirovnický divadelní ochotník, vysokoškolský učitel, spisovatel a světoběžný esperantista se tentokrát na chvíli zastavil, aby posbíral svá rozhlasová, časopisecká a novinová zamyšlení. Naprostou většinu z nich tvoří pořady Jak to vidí, které s ním vysílal Český rozhlas 2 Praha. Menší část je sestavena z jiných mediální pramenů včetně článků z
Hrací karty “the Holy cards” jsou jako klasické hrací karty, ale jsou výjimečné svým křesťanským designem. Ke každému číslu nebo znaku se totiž vztahuje jiný křesťanský symbol. Dole na kartě najdete odkaz na citát z Bible, který se vztahuje k symbolice karty. Balíček obsahuje jednu sadu - 54 karet. Využít je můžete hned několika způsoby. Můžete si s rodinou nebo přáteli zahrát stolní hru,
V lásce žijeme, pohybujeme se a jsme. Páté evangelium je pokračováním, dalším krokem, sdělením, proč stojí za to modlit se, zpívat a tančit, ale nyní již společně v organismu církve. Úkol není malý, neboť to, co si česká společnost na jedné straně představuje, že je „katolická církev“ a co se asi podle představ veřejnosti odehrává uvnitř kostelů a uvnitř far, a to, co se tam na druhé straně
Boromejka Angelika Pintířová je pořád v pohybu. Pracuje ve výchovném ústavu a pro Papežská misijní díla, moderuje pořad v Českém rozhlasu, angažuje se ve Sdružení Ackermann-Gemeinde, vyučuje ve Svatojánské koleji vyšší odborné školy pedagogické a ještě k tomu dokončuje doktorát. Zatímco dřív ji velké množství činností a zvýšený pocit odpovědnosti přivedly do deprese, ze které jí pomohly až léky,
Kniha je základním dílem tzv. logoterapie, což je léčba smyslem. Logoterapie jako moderní psychoterapeutická metoda je v tomto díle nejsystematičtěji a nejinstruktivněji vyložena v obecném i specifickém plánu, a kniha je nejlepším pracovním úvodem do ní.
Neuvidíte-li zázraky a divy, říká Kristus, neuvěříte. Přál bych si, abych se uměl dívat kolem sebe, abych viděl. Kéž bych svůj život zde, nebe a hvězdy, květiny a motýly vnímal jako zázrak, jako něco nesamozřejmého, jako něco, co by nemuselo být. Kéž bych příběh Země včlenil do svého osobního příběhu. Kéž bych pod hvězdami dobře odtančil svůj tanec.
Publikace nám dovoluje nahlédnout do pracovny psychiatra a premonstrátského terciáře Maxe Kašparů a zamyslet se nad otázkami a problémy, které občas musí řešit každý člověk nebo dvojice lidí při výběru partnera.
Kniha je autentickým souhrnem deníkových záznamů známého českého jezuity, který se věnuje zejména péči o lidi na okraji společnosti (vězňové, Romové, bezdomovci). Teologicko-filozofickými rozbory nezatížený text vypovídá nejen o pouti, kterou 62letý František Lízna absolvoval v dubnu – srpnu 2004, ale hlavně o jeho vidění světa. V knize nechybějí situace, v nichž se tento kněz při zápasu sama se
Kniha Strach z člověka zkoumá, jak strach formuje lidské myšlení, víru a společnost – od biblických příběhů až po moderní dobu umělé inteligence. Autor propojuje filozofii, teologii, psychologii i historii, aby ukázal, že strach není jen osobní emoce, ale síla ovlivňující dějiny, politiku i vztahy mezi lidmi. Na příkladech od Kierkegaarda po Harariho odhaluje, jak se strach stal nástrojem moci i
Kniha přináší mozaiku krátkých příběhů, postřehů a duchovních „apoftegmat“ ze života severočeských katolíků – kněží, farníků, dětí i lidí na okraji církve. V drobných scénkách se střídá humor s bolestí, prostota všedního dne s hlubokou teologií, syrovost periferií se světlem víry. Autor nechává promlouvat kněze, starce i obyčejné lidi, kteří hledají Boha v realitě často drsné, ale prostoupené
Dopisy z vězení Matky Vojtěchy Hasmandové SCB (z období 1952 - 1960) Po likvidaci mužských řádů a kongregací v roce 1950, bylo v církvi jasné, že budou postiženy i řeholní sestry. Proti sestrám, hlavně představeným, se konala celá řada zinscenovaných procesů. Mnoho sester pak bylo odsouzeno na dlouhé roky vězení. Mezi těmito sestrami byla uvězněna i boromejka sestra Vojtěcha Antonie Hasmandová. V
Strach z lezení působil na známého neurologa a psychiatra jako koření života. Copak si člověk musí od sebe nechat všechno líbit? Nemůže být silnější než strach? V horách dostávají myšlenky volný průběh a vlastně není žádné větší podstatné rozhodnutí v mém životě, které bych tam neučinil Veškeré zážitky, za které jsme horám a stěnám a horským hřbetům vděčni, se podle Frankla svážejí a ukládají
Svatý František, zakladatel řádu Nejmenších bratří a sester, nazývaných paulány, se narodil roku 1416 v Paule v jižní Itálii a již okolo svých 15 let dostal od Boha dar a povolání k poustevnickému životu. Svým příkladem chudoby, modlitby a kajícnosti přilákal mnoho následovníků až do této naší doby. Sestry a bratři v prvním i druhém řádu žijí v klášterech po celém světě podle vzoru a doporučení
Tato kniha je dobrou zvěstí: podívejte, co zažívá jeden řidič trolejbusu a jak ho to proměňuje. Duch totiž vane, kam chce. Vane i v trolejbuse, pronikne kamkoliv - nikdy a nikde nejste odříznuti od zdroje.