George Lakoff (* 1941), profesor lingvistiky na University of California v Berkeley, patří k nejvýznamnějším lingvistům své generace. V sedmdesátých letech se podílel na vzniku generativní sémantiky, pokusu korigovat některé jednostrannosti chomskeánské lingvistiky (Lakoff je žákem Noama Chomského a následně jeho kritikem). O desetiletí později stál u zrodu kognitivní lingvistiky. Proti
První díl souboru, který poprvé souhrnně publikuje desítky svědectví slovenských romských pamětníků o jejich osudech za 2. světové války.
Paměti architekta Jana Sokola (25. května 1904 - 27. září 1987) osvětlují dlouhou cestu za smyslem života, práce a víry. Volba architektury vymezila prostor ke studiu i tvoření, doba někdy pomáhala, jindy stavěla těžké překážky. O minulém pro přítomné a budoucí píše autor v první části knihy. Druhá část, Moje plány, shromáždilaarchitektovo dílo, vycházející z koncepcí zakotvených historicky,
Jeden z klíčových textů osvětlujících vznik gotické architektury – jmenovitě opatského kostela St. Denis v dnešní Paříži – ze druhé čtvrtiny 12. století. Sugerův text doprovází životopisná studia Erwina Panofského, považovaná za šedévr moderní biografistiky.
Svazek Zápisníky I obsahuje deníkové zápisy Jiřího Němce na samostatných listech z roku 1960 a První (6. 8. 1961 - 12. 5. 1962), Druhý (15. 5. 1962 – 2. 5. 1963) a Třetí zápisník (10. 5. 1963 – 28. 10. 1964). Jiří Němec psal intelektuální deník soustavně více než patnáct let, od srpna 1961 – vyzván tehdy Vladimírem Holanem – do roku 1978. Zaznamenával veřejné aktivity, jichž byl účastníkem, i
Titul knihy „O filosofii dějin“ naznačuje, že Maritain nechtěl napsat ani soustavné pojednání o filosofii dějin, ani ve vlastním slova smyslu úvod do této disciplíny, který by mapoval veškerou její problematiku. Jeho cílem bylo ukázat možnost a platnost určitých filosofických zákonů, které osvětlují lidské dějiny a činí je pro nás srozumitelnějšími. Záměrně se omezil na určitý počet příkladů
Povídky a novely portugalského prozaika, dramatika a básníka Antónia Josého Branquinha da Fonseky (1905–1974), inspirované lidovými příběhy i moderní psychologickou prózou, zavádějí čtenáře na zaostalý portugalský venkov. Ten se v autorově podání proměňuje v scenérii prodchnutou středověkým duchem rytířství a kurtoazní lásky, příběhům však neschází ani nadčasový existenciální rozměr daný zápasem
Na nebezpečné křižovatce u hřbitova mezi Straškovem a Vražkovem na úpatí ďáblova vršku Vínek poprvé někdo mu vynadal za to že mu dal přednost Zkazil tak čas, který jmenujeme když se nás někdo zeptá Kdy jsi byl naposled šťastný? Čím ještě překvapí tenhle od ďábla národ? říkal si To byli nejspíš feťáci, je to jejich místo utěšil později místní bachař z Beřkovic detailní
Významné dílo světové politické filozofie Člověk a stát od francouzského filozofa Jacquesa Maritaina (1882–1973) vychází z jeho amerických přednášek, shrnutých nejprve do svazku Man and the State (1951) a později vydaných francouzsky pod názvem L’Homme et l’état (1953). Řada myšlenek tohoto klasického díla nabývá právě dnes nové aktuality v konfrontaci s problémy, jimiž se politická věda a