Co znamená, říkáme-li, že někdo uvažuje či jedná logicky? Řídí se něčím, co od nás s nutností vyžaduje rozum, společnost či samotná příroda? A lze tuto logiku, kterou bychom měli bezvýhradně sledovat, blíže popsat? Odpověď, kterou tato kniha nabízí, je všechno jiné než triviální. Na jednu stranu jsou v ní zaváděny a komentovány logické systémy, které jsou v moderní filosofii, matematice či
Kniha pojednává o vývoji a proměnách konceptu historia litteraria (dějiny vzdělanosti, Gelehrtengeschichte) v českých zemích a jeho představitelích „od Balbína k Cerronimu“. Za jeho počátek se považuje vymezení Francise Bacona, který roku 1605 navrhl vytvořit disciplínu, která by kumulovala veškeré vědecké poznání. V českých zemích byly základy konceptu položeny prací Bohuslava Balbína Bohemia
Etika péče je nový a dynamicky se rozvíjející směr morální filosofie. Zatímco tradiční etické systémy zaměřují svou pozornost především na činy a vlastnosti jednotlivců, etika péče vyzdvihuje morální význam vzájemných vztahů osob a skupin. Tato kniha představuje etiku péče jako svébytnou normativní teorii. Virginia Held, jedna z hlavních představitelek tohoto etického směru, v ní objasňuje
Slovníkem spisovatelů Království českého Scriptores Regni Bohemiae, jehož autorem byl moravský zemský úředník, historik a sběratel Johann Peter Cerroni (1753-1826), vrcholí několik desítek let trvající snahy řady učenců druhé poloviny 18. století postihnout dějiny vzdělanosti českého státu v souladu s konceptem historia litteraria. Do svého slovníku, který tvoří celkem 24 abecedně řazených
Studie je věnována analýze pojmu génia ve filosofii dějin J. G. Herdera. Ztotožnění génia a básníka (filosofa) předcházela recepce antické tradice a modelu umělecké tvorby jako nápodoby. Koncem 18. století vykrystalizovala v německé filosofii dvě pojetí génia: první navazovalo na racionalistickou tradici umění jako poznání a nápodoby přírody, druhá usilovala o odpoutání básnictví od přírodních
Collegium Europaeum FF UK & FLÚ AV ČR připravilo již 10. svazek ediční řady The Bohemian Reformation and Religious Practice, který vyšel jako 2. zvláštní číslo Filosofického časopisu za rok 2015. Publikace představuje jeden z příspěvků k 600. výročí mučednické smrti M. Jana Husa. Naleznete v ní studie badatelů a badatelek působících v České republice, Maďarsku, Rakousku, Francii, USA a Austrálii,
Kniha je příspěvkem k aktuálním debatám o sociálním poznání a sdílené intencionalitě u lidí a někerých dalších živočichů. Autor propojuje filosofickou perspektivu se současnými poznatky na poli psychologie a výzkumu chování zvířat. Na pozadí kritiky pojetí sociálního rozumění jako připisování mentálních stavů druhým bytostem objasňuje autor bezprostřední povahu sociálního rozumění, roli tělesného
Sokolové v úboru antických Řeků soupeří roku 1912 s Peršany u Marathónu na letenském sletišti. Josef Svatopluk Machar, Jaroslav Vrchlický a další čeští literáti ve svých dílech nechávají harmonické, jasné a uměřené Řecko zastínit smyslný, v orgiastických symposiích se utápějící Řím. A název pro divadelní střevíc, kothurn, synekdochicky odkazuje k tragickému divadlu jako takovému či k divadelnímu
Kniha má za cíl představit současný stav české diskuse o postmodernismu chápaného jako kulturní model, jenž zahrnuje aspekt filosofický, politologický, sociologický, estetický. Je určena čtenářům ze všech uvedených oborů, ale rovněž široké veřejnosti. Hlavním referenčním bodem je kniha Cesty z postmodernismu Michaela Hausera (Filosofia 2012), jíž se zabývá většina textů předkládané publikace, ať
G. M. Tamás je dnes znám jako marxista, bývalý disident a liberální postdisident, není však známo, jak režimy před rokem 1989 a po něm vlastně analyzoval. Tento výbor si klade za úkol napravit právě tento nedostatek a poprvé v českém jazyce zpřístupňuje šest filosofických esejů, v nichž se Tamás podrobně a do hloubky zabývá problémy minulosti a budoucnosti socialismu a kapitalismu. Nadto jsou
Mimořádné číslo Filosofického časopisu se soustřeďuje na sedm následujících otázek z logiky a metodologie vědy: Je-li neurčitost objektivní vlastností reality, lze tuto neurčitost axiomatizovat v logice jazyka? Označují matematické symboly nějaké existující matematické entity nebo jsou předměty teorie čísel opět jenom znaky? Vysvětluje vůbec něco věda, a pokud ano jaké jsou podmínky vědeckého
Praktické i teoretické přístupy k migraci jsou v současnosti často určovány jen v krátkodobém rámci volebních období. To by nás ovšem nemělo odvádět od dlouhodobějších úvah o právech mi grantů. Kniha je založena primárně na textu Josepha Carense. Další autorky a autoři – M. M. Ngaiová, C. M. Swainová, D. S. Massey, L. Bosniaková, J. B. Elshtainová a T. A. Aleinikoff – pak nabízejí svá stanoviska
Publikace jedné z hlavních intelektuálních osobností posledních desetiletí se zabývá postupným utvářením nové role Německa v Evropě a problematickým formováním německé Evropy. Věnuje se ohrožení Evropy a krizi politična. Zkoumá přitom německou politiku úsporných opatření, zastaralost současných národních i evropských ekonomických přístupů a potřebu nové evropské koncepce společnosti a politiky.
Problémy války a míru patří mezi klasická témata a na počátku 21. století ožívají v nové podobě. Kniha vychází ze současných diskusí v analytické morální a politické filosofii, jež se týkají otázek globální spravedlnosti, globálního konstitucionalismu a globálního vládnutí. Na tomto pozadí podává originálním způsobem analytický a systematický výklad základních pojmů teorie spravedlivé války, k
V čem spočívá lidská blaženost? Jakou roli v našem úsilí o zdařilý život má ctnost, slast, přátelství, láska a vztah k bohu či bohům? A jak se do našeho pojetí blaženosti promítá naše porozumění sobě samým a celku, jehož jsme součástí? Cílem této knihy je představit šest odlišných antických a středověkých filosofických přístupů k těmto otázkám a k etickému tázání vůbec.
Nový svazek přináší kromě recenzní rubriky sedm studií, které se týkají intelektuálních dějin 16.18. století. Vedle učení židovských myslitelů v renesanční Itálii se zabývají např. vlivem španělského vědění 16. století na Francise Bacona, výrokovou logikou pozdní scholastiky, dramatikou bratrské školy v Lešně, recepcí německé rozjímavé literatury u českých humanistů, obrazem pobělohorských
Kniha se zabývá tématem sociálních, ekonomických a politických rozporů globálního kapitalismu. Věnuje se zneuznání různých sociálních skupin, analyzuje jejich úsilí o spravedlnost a odkrývá nové společenské alternativy. Obsahuje polemiku s liberálním a neoliberálním stanoviskem. Diskuse navazuje na kritickou teorii globální společnosti a politiky, kterou formuloval Marek Hrubec. Kniha je určena
Kniha vznikla ze série dvanácti přednášek přednesených roku 1961 na frankfurtské univerzitě a vysílaných také Severoněmeckým rozhlasem. Klade si za cíl uvést čtenáře nejen do hudební sociologie, ale i do sociologické koncepce frankfurtské školy. Autor se zde čtenářům, kteří ho znají zejména jako filosofa a sociologa, představuje též jako teoretik hudby.
Kniha přibližuje vývoj rozborů „spravedlivé války“ v evropské politické filosofii a etice. Německý politický teoretik a etik Bernhard Sutor objasňuje pojetí spravedlivého mírového soužití a odpovídá na následující aktuální otázky: Proč si lidstvo, srostlé dnes v osudové globální společenství, světovou válku už nemůže dovolit? Jaké cesty vedou k uspořádání, které by zabraňovalo válkám a umožňovalo