Rozsudek smrti byl v souladu se zákonem oznámen Cincinnatovi C. šeptem. V žádné jiné ze svých próz se Nabokov nepřiblížil literárnímu světu Franze Kafky tak jako v Pozvání na popravu. Zjitřené vnímání společenské látky se tu spojuje s pocitem hlubokého existenciálního traumatu, jež má obecný charakter a o to více promlouvá k současnému čtenáři. Mladý hrdina čeká na svou popravu, přičemž není
S nadsázkou lze říci, že Nabokov měl kromě literatury tři velké vášně – šachy, motýly a filmy. Román, v němž umělecký kritik Albert Albinus zatouží po sedmnáctileté adeptce herectví Margot a rozehraje s ní vztahovou partii plnou ochromující posedlosti, jako by byl poctou právě filmovému médiu. Ostatně první ruské vydání tohoto díla v roce 1932 neslo pojmenování Kamera obskura, tedy „temná komora“.
Výstřední zpověď čtyřicátníka Humberta Humberta o jeho zničující erotické posedlosti kouzlem „nymfičky“ Dolores Hazeové vzbudila krátce po svém vzniku bouři odporu i nemístná očekávání. Nakonec zajistila svému autorovi celosvětový věhlas a postupně začala být chápána jako mistrovské mnohovrstevné pojednání na téma smyslnosti, lásky a hříchu. Román prosycený pro Nabokova typickou slovní
Hrdinský čin je autorovým raným románem z roku 1932, jenž bývá považován za fikční pandán k autobiografii Promluv, paměti. Stejně jako Nabokov sám je i jeho hrdina ruským emigrantem, který v mládí studoval v Cambridgi a žil v Berlíně. Tak jako se Edelweiss utkává se svou sebezničující, nostalgickou touhou po minulosti, svádíi Nabokov dramatickou a efektní partii s výrazovými možnostmi ruštiny,
„Špatný autor životopisu retušuje svou minulost a výsledkem je fotografie, kterou pořídil cizí člověk, aby utěšil žal nad bolestnou ztrátou blízké osoby. Dobrý naopak dělá všechno, co je v jeho silách, aby zachoval podrobnosti s nejvyšší věrností." Tak charakterizuje memoárové psaní jeden z největších spisovatelů 20. století Vladimir Nabokov. Autobiografie, původně vydaná roku 1951 a zásadně
Román Lolita začal Nabokov písať roku 1939 v Paríži a dokončil ho v oregonskom Ashlande na jar roku 1954. Jeho vydanie spôsobilo v prudérnych Spojených štátoch škandál, jeho šírenie bolo zakazované, rovnako ako obe filmové spracovania (1961 a 1998), a mnohí kritici o ňom hovorili ako o pornografii. Vladimír Nabokov o tom napísal: "Isté kompozičné postupy z úvodu Lolity (napríklad Humbertov
Výstřední zpověď čtyřicátníka Humberta Humberta o jeho zničující erotické posedlosti kouzlem „nymfičky“ Dolores Hazeové vzbudila krátce po svém vzniku bouři odporu i nemístná očekávání. Nakonec zajistila svému autorovi celosvětový věhlas a postupně začala být chápána jako mistrovské mnohovrstevné pojednání na téma smyslnosti, lásky a hříchu. Román prosycený pro Nabokova typickou slovní
Prvním anglicky psaným románem Vladimira Nabokova je životopis fiktivního anglického spisovatele s ruskými kořeny (jehož osud se na mnoha místech zřetelně protíná s osudem autora). Jeho vypravěčem je hrdinův nevlastní bratr, který se po letech odloučení vydává po stopách předčasně zemřelého sourozence, mimo jiné proto, aby se - jak naznačuje titul - vypořádal s dříve vydaným svědectvím Knightova
Nabokovov druhý po anglicky písaný román je originálne poňatým príbehom slobodného človeka v diktatúre. Jeho hlavný hrdina Adam Krug, najväčší filozof fiktívneho štátu ovládaného vzmáhajúcim sa totalitným režimom, je presvedčený, že ho medzinárodný ohlas a mravná odvaha ochráni pred krutosťami policajného štátu, v čele ktorého stojí jeho dávny nepriateľ zo školských čias. Nabokov sa v tomto
Příběh jednoho z Nabokovových nejhlubších i nejhravějších románů sleduje peripetie vztahu jeho protagonistů, psychologa a profesora filozofie Vana Veena a jeho sestřenice (ve skutečnosti, jak se ukáže, sestry) Ady, od prvního vzájemného milostného okouzlení přes sérii odloučení a opětovných setkání až do doby, kdy Van v pokročilém věku rekapituluje vlastní život a osudové pouto mezi oběma
Lužinovu postavu, hoci fiktívnu, kritici hodnotia ako najvernejšie zobrazeného Nabokovovho hrdinu. Lužin sa od detstva cíti cudzo vo svete, ktorý ho obklopuje, kým sa nestretne so šachom. Táto hra ho uchváti tak, že sa mu stáva životom. Po nesmiernych úspechoch však začne zlyhávať a prehrávať turnaje. Súperenie s Turantom pohltí všetky Lužinove myšlienky. V rovnakom čase stretáva svoju budúcu
Kniha Vladimira Nabokova Pamäť, prehovor patrí k najlepším autorovým opusom a je majstrovským dielom vo svojom žánri. Je hodnotená ako jedna z najgeniálnejších autobiografií. Charakteristikou autorovej práce je presnosť a umelecká presvedčivosť. Nabokova často hodnotili ako najprecíznejšieho štylistu doby. Je zaujímavé sledovať fázy jeho života, jeho pocity, ktoré viedli k náhlym zmenám v jeho
Výstřední románová zpověď čtyřicátníka Humberta Humberta o jeho zničující erotické posedlosti kouzlem „nymfičky“ Dolores Hazeové vzbudila krátce po svém vzniku bouři odporu i nemístná očekávání, aby pak zajistila svému autorovi celosvětový věhlas a postupně začala být chápána jako mistrovsky komponované mnohovrstevné pojednání na téma smyslnosti, lásky a hříchu, prosycené pro Nabokova typickou
Novela z ruského období Nabokovovy tvorby, zasazená do prostředí ruské emigrace v Berlíně poloviny dvacátých let, je svéráznou fraškou na detektivní téma i noetickým textem odrážejícím touhu jeho protagonisty a vypravěče dobrat se v chaotickém a nesmyslném okolním světě alespoň náznaku řádu. Poté co je láskou trýzněný a ponížený mladík dohnán k sebevraždě, zjišťuje, že v nové fázi existence jej
Po tragické smrti amerického básníka Johna Shadea se jeho posledního díla, básně "Bledý oheň", ujímá Shadeův přítel a kolega na univerzitě Charles Kinbote, aby je připravil k vydání a doprovodil předmluvou a komentářem. Jeho svérázný přístup k editorské práci a interpretaci textu básně však od prvních stránek vyvolává nespočet otázek, počínaje samotnou Kinboteovou identitou. Samozvaný editor
Protagonisty Nabokovova druhého rusky psaného (a pro pozdější anglické vydání revidovaného) románu, zasazeného do prostředí Berlína dvacátých let minulého století, jsou úspěšný podnikatel Kurt Dreyer, jeho pohledná žena Marta a Franz, mladý syn Dreyerovy sestřenice, jehož se Dreyer uvolí zaměstnat ve svém obchodním domě. Marta, postrádající k manželovi vřelejší citový vztah, využije Franzova
Krátká próza z konce třicátých let, jež završuje ruské období Nabokovovy tvůrčí dráhy a řadu let byla pokládána za nenávratně ztracenou, si získala věhlas především jako text vzniklý z impulsu, jímž jeho autorem „poprvé chvějivě projelo“ téma pozdější slavné Lolity. Bezejmenný hrdina Čaroděje, vydaného poprvé z Nabokovovy pozůstalosti až v polovině osmdesátých let, sdílí osudovou obsesi svého
Nabokovův první publikovaný román, vycházející zčásti z autorových vlastních zážitků, se točí kolem milostného vztahu mezi emigrantem Lvem Glebovičem Ganinem a Mášeňkou, jeho někdejší první láskou. Když se Ganin, bezcílně se protloukající v polovině dvacátých let životem ruského emigranta v Berlíně, náhle dozví, že Mášeňka, nyní manželka Alfjorova, jeho spolubydlícího z penzionu, dostala po
Výrazně autobiografický román z konce třicátých let, vrcholné dílo Nabokovova prvního tvůrčího období stráveného především v berlínském exilu, je portrétem nekompromisního ruského literáta, jenž se vnitřně i navenek rozchází s pseudokulturním světem ruské emigrace. V paralelní rovině je román beletristickou (a výrazně kritickou) biografií revolučního demokrata N. G. Černyševského,
Výstřední románová zpověď čtyřicátníka Humberta Humberta o jeho zničující erotické posedlosti kouzlem „nymfičky“ Dolores Hazeové vzbudila krátce po svém vzniku bouři odporu i nemístná očekávání, aby pak zajistila svému autorovi celosvětový věhlas a postupně začala být chápána jako mistrovsky komponované mnohovrstevné pojednání na téma smyslnosti, lásky a hříchu, prosycené pro Nabokova typickou