Ve čtvrtém dílu "Erbovní mapy" navštívíme krajinu hradů, zámků a tvrzí severovýchodně od Prahy. Od Mělníka proti proudu Labe se přes Brandýs a Lysou dostaneme k Nymburku. Přes Benátky a Dražice se údolím Jizery vydáme k Mladé Boleslavi, v jejímž okolí se tyčí mohutné zříceniny Michalovic a Zvířetic. Zvláštní kapitolou tohoto dílu je královská metropole Praha, jejíž plocha, ve 20. století značně
Třetí díl "Erbovní mapy" pokrývá území severovýchodně od Kolína a Poděbrad na rozhraní středních a východních Čech. Na východě jsou šlechtická sídla graficky zmapována až k Pardubicím a Hradci Králové, na severu se podíváme do okolí Jičína, Sobotky a Nové Paky. Mapa graficky zobrazuje dosud stojící zámky, hrady a tvrze této oblasti. Sídla, která se nedochovala, jsou většinou zaznamenána pouze
První díl "Erbovní mapy" zahrnuje krajinu dolního Posázaví od Jílového až ke Kácovu. Jsou zde graficky zmapována šlechtická sídla na Benešovsku, Sedlčansku a Vlašimsku. Severní část mapy tohoto dílu dosahuje k Říčanům a Kostelci nad Černými lesy. Pomocí erbů jsou zde představeni stavebníci z řad šlechty či církevních a světských institucí. Další zobrazené erby patří rodům žijícím na tomto území