Hluboký cit k šumavskému kraji a jeho lidu. Právě díky němu Karel Klostermann ukazuje osudovost a tragiku venkovského života na Šumavě a v Pošumaví. Snad nikdy nebyla v české literatuře tak patrná svrchovaná moc přírody a její vliv na lidské životy. Šumava Karla Klostermanna je drsný, ale úchvatný kraj, který charakterizují tajemné lesy, husté hvozdy, neúprosné zimy, neproniknutelné mlhy,
Velice čtivý román Kam spějí děti tvoří třetí a poslední článek řady románů o Šumavě – Ze světa lesních samot, V ráji šumavském. Děj se odehrává v centrální Šumavě 19. století. V němž se odehrává úplný rozpad horalské rodiny, v níž velký počet dětí způsobil rozdrobení původního majetku a dluhy dovršily úpadek. Život v horských vesničkách se po „broučkovém ráji“ náhle proměnil a místní, krátkodobě
Realistický román, v němž autor čerpá z osobní znalosti prostředí, se odehrává na česko-bavorském pomezí v okolí Modravy a líčí tragické osudy členů rodiny pyšného a nenasytného sedláka Podhamerského, jehož protějškem je poctivý, skromný, moudrý Sepp a jeho vnuk Václav. Klostermann dokáže poutavě spojovat tradice a osudy šumavských obyvatel s popisy drsné, nemilosrdné, přesto však krásné přírody.
Přes pralesy a močály tehdy nevedly žádné silnice a revírníci, hajní i dřevaři zde žili se svými rodinami v odloučenosti a samotě. Kromě péče o lesy bojovali s pytláky, zloději dobytka, prožívali nesváry s Bavory, kteří se nerozpakovali použít zbraň. Do tohoto prostředí přichází nový revírník Kořán, který si z města přivádí manželku, a příručí Svijanský, jenž se zaplete s krásnou Katy…
Klostermann ve svém románu líčí na pozadí dávné historie šumavského předhůří - jihočeských Blat - odlišnou historii dvou selských rodů. Mlhy na Blatech jsou obrazem doby a prostředí sedmdesátých let 19. století, kdy dochází k rozporu mezi touhou uchovat hrdost a tradici vlastního selského rodu, nebo volbou možná jednoduššího života ve městě.
Cenově výhodný komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Těžko odhadovat, jak by Karel Klostermann viděl dnešní Šumavu protkanou sítí cyklistických cest, které vedou kolem zaniklých vesnic, v nichž žili jeho němečtí rodáci. Jeho talent by měl jistě dost podnětů pro stejně nemilosrdný pohled na kraj, v němž se změnilo skoro všechno, jen z lesů stoupá stejně melancholický opar, tu odhalující, co mělo zůstat utajeno, tu skrývající, co se marně dožadovalo
claim: „Jsem synem svých domovských lesů, miluji jejich drsnou přírodu … a to celou silou své duše.“ Karel Klostermann „Obíral-li jsem se ve svých pracích převážně Šumavou, stalo se tak proto, že ji znám snad lépe než kdo jiný; přírodu, kraj, lid, z něhož jsem vyšel a s nímž jsem se mnoho stýkal, který mě také za svého pokládal, důvěřoval a ničeho přede mnou netajil.“ Hluboký cit k
Předposlední díl edice neznámých či zapadlých textů známého spisovatele Šumavy. V souboru najdete texty z knihy Z mého revíru a další povídky přeložené z německých originálů Maxem Regalem. V bloku se prezentují Klostermannovy originální texty ze starých novin, časopisů a ročenek, včetně filozofického textu Kulturní nezbytnost. Kniha je doprovázena kresbami Šumavy zhotovenými kolem roku 1860.